Lokomotiva Tomáš

Tomáš je modrej, je to tak. Ty obličeje jsou docela děsivý, je mi skoro dvacet, ale na tohle bych se před spaním nedívala ani náhodou. - Můj dojem z tohoto seriálu dobře ilustruje příhoda, kterou jsem zažila při předčítání z knihy podle něj napsané. Čtyřletý bratránek nemohl večer dlouho usnout, tak jsem se i při absenci mateřského pudu samovolně nabídla, že mu něco přečtu, aby mohl zkusit zabrat. Vybral si Lokomotivu Tomáše, otevřel knihu někde v polovině, kde se mu líbil obrázek, ať začnu tam. První příběh: Bratři-dvojčata lokomotivy posunují vagony v lomu a nudí se. Zkusí udělat něco jiného. Dostanou lekci a polepší se. Konec. Bratránek pořád nespí, pokračuji. Druhý příběh: Mašina ženského pohlaví posunuje v lomu vagony a nudí se. Udělá sem tam pár naschválů, které se jí pěkně vymstí. Dostane lekci a polepší se. Konec. Bratránek si čile prohlíží obrázky přes moje rameno a pořád nespí. Třetí příběh: Metrosexuál mašina s červeným lakem tahá vagóny s lidma, ale protože je marnivej, pošlou ho za trest do... Bratránek znuděně a zároveň s hrůzou v očích vykřikuje "Zase lom!" a raději okamžitě usne. Jistě, příběhy pro děti mají obsahovat ponaučení nebo aspoň vykreslovat dobře/špatně, ale nuda by to být už nemusela. Děti na to civí, protože civí na všechno, když se před nimi nechá zapnutá televize. V tomhle jsou jako důchodci, prostě jim stačí, že se tam něco hýbe. Pokud to má rozvíjet dětskou představivost, intelekt nebo schopnost něčeho dalšího, tak by to mělo mít i jiné kvality. Na druhou stranu je zase dobře, že seriál neobsahuje násilnosti, rychlé střihy, barevné smrště a jiné triky tradičních vymýváren mozků, jenom podle mého zkrátka tak nějak zůstal hodně na začátku cesty. (A taky je zde možná prostor pro otevření debaty, kdo proboha vymyslel dát do pohádky postavu, jež se zove "tlustý kontrolor". Víte, jak blbě se to vyslovuje? Zvláště ve chvílích, kdy už ve třetí pohádce čtete, jak "tlustý kontloror" nějaké mašince nadává, že zase něco zkazila, je to vyloženě o ukousnutí nebo zamotání jazyka.) (12.07.2010)

Uff to je síla! Na můj vkus moc velké a tvrdé sousto a extrémně dětinské. Kdybych to viděl ale před deseti lety, věřím tomu, že by se mi to i líbilo. Dnes musím ocenit jen snahu vyjít těm nejmenším ratolestem vstříc. Směšné bylo to, že když se tam zpívalo anglicky, tak ani nebyla snaha texty písní nadabovat a klidně to bylo puštěné s anglickými titulky :-) (14.03.2009)

Celkem milé, kultivované,ale trochu studené. Zaráží mě jedna věc: evidentní snaha dát lidský rozměr a mravní poselství i strojům, které jsou maximálně polidštěné, ale na druhou stranu jsou veškeré lidské bytosti ztvárněny pouze jako neživí, nezajímaví, nehybní plastoví panáčci... Tomu moc nerozumím. A vůbec - předškolní chlapečci sice možná chrochtají blahem, jenže já jsem v jejich věku milovala leporelo Veselá mašinka z dílny Jana Čarka + Zdeňka Milera, takže už budu Lokomotivu Tomáše těžko pokládat za něco originálního. Navíc se mi český překlad moc nelíbí. (05.09.2009)

Tak ono předně je třeba rozlišovat. Je Mašinka Tomáš - původní, modýlková, animovaná, z roku 84 a pak jsou pokračování, která jsou už animovaná výhradně na počítači (seriál se točil do roku 2003). Staré příběhy se mi docela líbily a obdivoval jsem jejich technické provedení (koukal jsem na ně v roce 2001 v Anglii). Ty počítačové, co jdou teď u nás už tak dobré nejsou, ale mému dvouletému synkovi se líbí a to je pro mě důležité. A zároveň si myslím, že Thomas the tank engine patří ke slušnému průměru. Když vidím seriály, co jdou ve stejném bloku (Angelina balerína a Potápěj se Olly), tak Thomas je převyšuje o třídu a kluka na něj klidně nechám koukat, aniž bych se bál o jeho psychické zdraví. (30.09.2010)

Teď mi úplně došlo, jak jsem to vždycky hrozně miloval a chtěl mít doma všechny modely od všech výrobců a jak jsem pořád sjížděl nějaké katalogy a jak jsem fakt jeden model dostal k Vánocům a jak se mi o tom zdály sny a jak mám doma od toho úplně nejvíc knížek a jak je to prostě naprosto boží točit mašinky, zkuste to někdo ještě! (25.02.2018)