Hnus

Vynikající Polanski - jeho filmy disponují natolik zvláštní atmosférou a neotřelým přístupem, že i rozvláčnější tempo vyprávění člověku tak nějak nevadí. Schéma je podobné jako u Rosemary nebo v Nájemníkovi - narušená a sama v prázdném bytě. Dojem z "Repulsion" je ale navíc umocněn faktem, že se díváte na film a jednoduše nechápete...a v posledních deseti sekundách, v posledním záběru... vám TO docvakne... Tak tomu se říká naprostá filmařská genialita. Pro mě jasných 100% (Ještě si neodpustím dodatek: Při Polanského schopnosti budovat napětí z "nudných" scén, naprosto nechápu, co provedl s nebohým Twistem). (25.06.2009)

Nosiť v kabelke hlavu mŕtveho zajaca to je teda vážne HNUS a Carol by možno pomohla nejaká tabletka. Natočené to je výborne a pekne, tie zvuky a občasná muzika urobia tiež značnú časť roboty. Catherine mi ale vôbec nesadla, aj napriek tomu, že v niektorých scénach bola dobrá. Nočnú košeľu mala ale nádhernú. (14.01.2016)

No jó, zase jeden "kultovní" film od slavnýho režiséra, kterej se nachází na seznamu 1001 filmů, který musíte vidět, než umřete. A já opět vůbec nechápu, kde film nabral takový hodnocení. Skoro celou dobu čumim na to, jak Catherine Deneuve chodí po ulici, případně sedí doma s nepřítomnym výrazem a do toho tikaj hodiny. Tuhle pohodičku občas akorát naruší nějaká prasklá zeď nebo zvonící telefon. No to byl fakt dechberoucí filmovej zážitek. Ke konci teda hlavní hrdince definitivně rupne v bedně a jakž takž se dá mluvit i o nějaký atmosféře a je tam jedna celkem dobrá scéna s břitvou. Žádný depresivní stavy nebo pocity hnusu film ve mně nevyvolal. Měl jsem akorát pocit zbtyečně promrhanýho času. Asi sestavim seznam 1001 filmů, u kterejch jsem málem umřel nudou... (25.10.2011)

Psychologický film o té nejšťavnatější frigidě, jakou jsem kdy viděl. Ona Catherine Deneuve je popravdě asi tím hlavním, kvůli čemu jsem se na to vydržel v pohodě dodívat až do konce. Když říkám frigidní ženská, tak tomu asi ještě přidávám, protože on ten film je o krásné ženské, které se tak hnusí muži, že z té své alergie na chlapy zmagoří. Kdyby tam nebyl takový kus, jakým Deneuve kdysi bývala, tak bych si asi tak od 15 minuty přál, ať si ta husička podřeže žile, nebo si hodí mašlu hned na začátku, abych se já mohl místo tohoto věnovat něčemu jinému. Psychologická stránka filmu, pomalá Polankého kamera a jedna super scéna s břitvou jsou atributy, proč na film mrknout, ale já ho hodnotím pouze jako průměrný a doporučil bych daleko více Possession. (01.01.2014)

Podobne ako v Rosemary's Baby, aj tu vytvára Roman Polanski pocit stiesnenosti a paranoje na ploche jedného bytu. Tentoraz dokonca ešte minimalistickejšími prostriedkami: čiernobiely obraz, takmer žiadna hudba a iba jedna protagonistka. A hoci sa mu to vďaka režijným nápadom a skvelej Catherine Deneuve darí vrchovate, zároveň trochu odháňa chladne didaktickým hávom, typickým pre jeho rannú tvorbu (napríklad Cul-de-sac). Rosemary's Baby bol emocionálnejší, čo mne osobne vyhovuje viac. (28.08.2004)