The Man with the Golden Arm
Režie:
Otto PremingerKamera:
Sam LeavittHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Frank Sinatra, Eleanor Parker, Kim Novak, Arnold Stang, Darren McGavin, Robert Strauss, John Conte, George E. Stone, Gordon Mitchell, Leonard Bremen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyhlášený rozdávač karet Frankie Machine (Frank Sinatra) se vrací po půlročním pobytu ve vězení, kde se zároveň léčil ze své závislosti na tvrdých drogách. Doma už na něj netrpělivě čeká jeho manželka Zosch, po automobilové havárii trvale upoutaná na invalidní vozík, bývalá milenka Molly (Kim Novak), a také spousta kamarádů ze starých časů. Frankie ale za žádnou cenu nechce znovu spadnout do drog, snaží se začít žít jinak, usiluje o místo bubeníka velké kapely, s kartami a svou minulostí už nechce mít nic společného. Drogový dealer Louie má na to ale jiný názor... (dopitak)
(více)Recenze (25)
Vinou vcelku smířlivého závěru mnohem méně drastické nahlédnutí za povrch poválečné americké idyly, než jaké později nabídly první snímky newyorské skupiny Nového amerického filmu (Clarkeová, Cassavetes), přesto působivý a historicky významný "film o problému". Mimo jiné v reakci na jeho uvedení bez schválení PCA došlo po několika desetiletích k první revizi Produkčního kodexu a od roku 1956 bylo v hollywoodské produkci (v omezené míře) nově umožněno například zobrazování narkotik. 80% ()
LFŠ 2009. Spousta kontroverznosti, kterou je film prosáklý skrz naskrz, zub času dosti ohlodal a jiní filmaři dosti zkopírovali, tedy už to nemá tak silný zážitek jaký to mělo v originální době. Utkví mi však nervní Frank Sinatra a jeho zápas s absťákem. Taky mi utkví kulisy, ve kterých byl film natáčen, však myšleno v tom horším slova smyslu - filmu to dost uškodilo. ()
Saul Bass se svou nejslavnější nehitchcockovskou grafikou, přesvědčivý Sinatra v hlavní roli a Kim Novak jako realisticky emancipovaná Molly, která se pro mě stala jednoznačně nejzajímavější postavou celého filmu. Ateliérové pojetí 50. let a hystericky manipulativní Zosh, nejen to evokuje při pohledu nazpět srovnání s Tramvají do stanice touha. Preminger je ale samozřejmě výrazně méně melodramatický a na dobu vzniku naopak o poznání větší provokatér. Chvílemi mi přišlo, že se film soustředí až příliš na vedlejší postavy okolo pokerové zápletky. To naštěstí vzápětí vyvažovaly momenty mezi Sinatrou a Novak. Tam si také Preminger nejvýrazněji pohrává s filmovým jazykem a stojí to za to. Škoda, že je u nás tenhle Premingerův slavný kousek tak málo známý. 8/10 ()
Celkom zaujímavá dráma o jednom závislákovi, ktorá zrejme ako prvá veľmi otvorene pojednáva o drogovej závislosti, pričom sa nebojí ukázať aplikáciu drogy, jej zhubný vplyv, či odpudivo vyzerajúce odvykanie. Postavy príbehu sú veľmi rôznorodé a pomerne zaujímavé, od výborne zahraného závisláka Frankieho Machiny (Frank Sinatra), cez zákerne rafinovaného dílera drog Louiea (Darren McGavin), až po Frankove lásky, chorobne posadnutú Zosh (Eleanor Parker) a "normálnejšiu" Molly (výborná Kim Novak). Tvorcovia si akurát mohli odpustiť totálne bizarnú a akože vtipnú postavu "jediného priateľa" Sparowa (Arnold Stang), čo je také dosť strašné hollywoodske klišé. Vyzdvihnúť musím výbornú hudbu (Elmer Bernstein), konečne keď sa proklamuje, že hraje džez, naozaj hraje džez, na rozdiel od viacerých ďalších amerických filmov, kde namiesto údajného džezu hraje akýsi popík (napr. Jazzový spevák). Naopak, film zráža dolu scenár, ktorý je z dnešného pohľadu miestami dosť banálny. ()
Lahůdka!!! Bassovy titulky, Bernsteinova hudba, Leavittova kamera (Premingerův oblíbenec v 50. a 60. letech), Sinatrův herecký výkon... A to vše pod dohledem puntičkářského Otty Premingera, kterému přicházím čím dál tím víc na chuť. Situace v Topce: Sbohem na Hromnice o den více, vítej Muži se zlatou paží. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (5)
- Podle upraveného Produkčního kodexu od roku 1956 bylo v hollywoodské produkci (v omezené míře) nově umožněno např. zobrazování narkotik. A v roce 1962 je film znovu předložen, i když v kinech jeho projekce dávno skončily, Správě kodexu a v tichosti a bez problému již licenci získává. V témže roce se vrací do Asociace i United Artists (Zetwenka)
- Filmu hrozilo od samého začátku zamítnutí Produkčním kodexem, který stanovoval, že žádný film nesmí pojednávat o závislosti na drogách a obchodu s nimi. I přes neudělení licence šel v roce 1955 do promítání. Snímek slavil úspěch. Příslušné ustanovení Kodexu bylo v roce 1956 výrazně změněno i kvůli vystoupení United Artists z Asociace. (Zetwenka)
- Ještě v roce 1962 působil stát Maryland obtíže a distributor měl vystřihnout 2minutovou sekvenci o přípravě k aplikaci drogy. Soud jim toto nařízení zatrhl. (Zetwenka)
Reklama