poster

Večerní zvony

  • Jugoslávie

    Vecernja zvona

  • slovenský

    Večerné zvony

Drama

Jugoslávie, 1986, 120 min

Scénář:

Lordan Zafranović
  • darkrobyk
    ****

    ,, Někdy historie není učitelka, ale kurva..." Působivé drama o temné straně světa i našich duší. Podobně jako předhozí dva filmy se i tento rozjíždí pomalu a zaznamenává poněkud bezstarostný život, kde se nic moc dramatického něděje. Poučený divák však tuší, že objevující se a narůstající konflikty budou mít nedozírné následky. Byť kulisou této kroniky jsou 2.sv.válka i občanská válka, fakticky se zde příliš neválčí. Režisér se opět zaměřil na osudy jednotlivých postav, často v rámci společnosti nijak výjimečných, přesto navzájem zasahujících do svých i ostatních osudů. A opět je velmi težké najít sympatie k lidem, kteří jsou často kam vítr, tam plášť, kteří ve jménu idejí vraždí své nejbližší či kolaborují s nepřítelem. Je ospravedlnitelné, aby žena se kvůli záchraně manžela stala nacistickou děvkou? A ocení on její oběť, bez níž by dávno nežil? Film klade nesmírné množství otázek a částečně i odpovědí. Nejvíce také ukazuje surovost a zvrhlost komunismu, kde láska, cit a vášeň nemají místo. Kdo se nepřidá k povstání, bude zabit...neúcta k životu, přátelství a všem kladným hodnotám. Komunisté, kteří povstání zahájili, jsou nakonec nově příchozími komunisty po válce, a také těmi zbabělými, označeni za zrádce. Politické procesy zasáhly většinu zemí východního bloku. Ne že by člověk truchlil nad tím, jak se komunisté vraždí. Ale jejich činnost ubližuje i nevinným. R.Šerbedžija předvedl skvělý výkon, který především v poslední třetině filmu připomene nejlepší role R.Brzobohatého (zjm. ve Všech dobrých rodácích a Uchu) Ubylo symbolistních a snových scén, přesto občas se kamera zaměří na detail - kapající voda, nebo až oxymóronový obraz - umírající ženu vezou dva zřízenci, všichni tři jsou v bílém, uprostřed záhonů rudých růží. Rudá a bílá, krev a maso, život a smrt...(20.4.2012)

  • Vesecký
    ***

    Ze trojice trilogie L. Zafranoviče je tento díl nejslabší, pravděpodobně právě pro kontroverzní hodnocení nástupu socialismu v poválečné Jugoslávii, kde se válečná "partyzánština" přesouvala do jednání komunistických funkcionářů s obyčejnými lidmi. Ale moc si z filmu nepamatuji.(27.11.2014)

  • gudaulin
    ****

    Zafranovič pochopitelně svůj režijní styl oproti předchozím dvěma dílům volné trilogie o Jugoslávii zmítané běsy 2. světové války nezměnil. Poslední část se od Okupace a Pádu Itálie liší jen větším záběrem - místo soustředění na jeden citlivý bod historie a konkrétní události sledujeme proměny společenské atmosféry země na osudech jednoho člověka a jeho nejbližších. Hlavní hrdina organizuje odpor proti okupantům, pozná důvěrně komfort německého koncentráku a po válce i ošemetnost politické angažovanosti v období stalinismu a Titova kultu osobnosti. Na dobu vzniku jde o značně otevřenou výpověď - minimálně oproti zbytku socialistického tábora. Pokud chcete zachytit čtvrtstoletí v dějinách tak komplikované země, nevyhnete se určitému zjednodušení a zploštění některých charakterů, které by si zasloužily větší prostor. Přesto se čtyřmi hvězdičkami a 80% spokojeností nemám problém. Z jediné scény, kdy se dva ustašovci vracejí z lovu na Židy, si člověk uvědomí hrůzu genocidy a důvod, proč je moderní historie jugoslávského území nasáklá krví.(14.11.2013)

  • gizi
    ****

    Zajímavé zobrazení části dějin Jugoslávie, kde mimo nesmyslný komunismus jsou ukázány i další krutosti. Celkem pomalý rytmus není na škodu, doplněno o velmi pěknou příjemnou hudbu. Jako 48 hodnotitel jsem zvedl 77% na 78%. 10.3.2014.(10.3.2014)

  • troufalka
    *****

    Večerní zvony mě z celé trilogie zasáhly asi nejvíc. Rozhodně se k nim vrátím.(25.5.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace