A Chinese Ghost Story

Ano, zklamalo mě to vcelku, protože to je přes všechny ty efekty a obsazení pořád jen normální pohádka pro dospělé s příliš snadným řešením. Očekával jsem příliš… Co však nechápu je ignoranství nabubřele dávané najevo kritikou triků u filmu, který vznikl v roce 1987 v Hongkongu. Podle všeho jde totiž o „áčkový“ titul se skvělými triky s ohledem na místo a rok vzniku. 60 % (17.09.2008)

Sinnui yauman je nejspíš můj první viděný hongkongský film. Je pro mě trochu těžké ho ohodnotit, protože má svou vlastní stylizaci, na kterou jsem dosud nebyl zvyklí. Pro někoho je to možná jen nevkusná kombinace fantasy, komedie a hororu, ale mně se to celkem i líbilo. Tenhle snímek má svůj půvab a myslím, že dnes již lze jen těžko natočit podobné dílo. Hudba byla krásná, stejně jako hlavní hrdinka Joey Wang. Místy mi Čínský strašidelný příběh připomínal o dvacet let starší ruský film Viy. Zajímavé a atmosferické, ale přes tři hvězdy asi zajít nemůžu. (12.11.2011)

Máte chuť na létající wu-xia akčňák, barevnou fantasy pohádku nebo snad na romantickou komedii? Pokud jste hned třikrát odpověděli ano (existuje tu někdo takový?), pak s Chinese Ghost Story rozhodně chybu neuděláte. Naopak, zabijete tři mouchy jednou ranou, protože tenhle film je všechno dohromady, jenom ne horor. A nepřesvědčí mě o tom ani duo useknutých hlav a parta sympaticky uschlých zombie. Na podobné asijské ústřely jsem zvyklý, ale v tomhle případě mě celkem hodně iritovala ona romantická linie, navíc zabalená do cukrkandlových songů. Má to ale několik atmosférických momentů, místy je to sranda a ta vizuální stránka je taky povedená. Takže co teď? Má vůbec smysl jít do pokračování? (16.03.2013)

Romantické fantasy s příchutí wuxia a špetkou hororu s výraznou komediální přílohou aneb klasická čína na talíři. Jde jen o to, zda vám tahle směska chutná či nikoliv. Zejména naivní hongkongský humor může leckoho odradit a těm, kteří jsou na něj vyloženě alergičtí rozhodně nedoporučuji.  Osobně mne pak po letech hodně bavila romantická linie, tklivá a stylizovaná. Siu Sin měla krásné nohy, oči  a zřejmě i dvojky , ale ty ukáže jen Lingovi v pamětihodně koupelnové scéně.  Kouzelné jsou i triky, zejména u překrásných mechanických zombie mi hned naskočil slavný Ray Harryhausen, ale pobaví a nadchnou i další monstra a jejich jazyky či chapadla. A díky vydařené sladkobolné ústřední písni nakonec silnější trojka přepadá do slabší čtyřky, (30.08.2023)

Přízrak své oběti omotává chapadly a snaží se je zlikvidovat tím, že jim svůj jazyk - jistě jen náhodou připomínající penis - nacpe do úst. A když se mu to nedaří, poplive nebožáka hustou bílou substancí, načež několik minut zírám na padesátiletého vousáče, jehož celý obličej je olepen spermatem, které stéká po jeho vousech... No, asi kvůli pomýlenému žánrovému zaškatulkování na csfd jsem nejen v tento moment opravdu vyjeveně zíral na to, co jsem si vlastně pustil. Sinnui yauman je především komedie, a to komedie situační, což se v první polovině nepěkně bije se snahou o navození tajemné atmosféry. Ta tedy představuje jednoduchý romantický příběh s lehce záhrobní tématikou a vydatně odlehčovaný humorem, ale docela pěkně zpracovaný. V druhé polovině jsem si pro změnu připadal, jako bych hrál Diablo II na Matějské pouti. Vousáč vykřikuje zaklínadla a z rukávu metá firebally na všechny strany, postavy i předměty létají vzduchem sem a tam, ale kvůli šílenému kameramanovi a střihači ani nevím, kde je nahoře a kde dole, a motá se mi hlava. Na takhle agresivní a zmatečnou podívanou se mi opravdu špatně kouká. Nebýt silně nepovedených akčních scén, byla by to příjemná pohádka, takhle uděluji pouze silné **. (06.12.2007)