Bumperkleef
Tailgate
Režie:
Lodewijk CrijnsScénář:
Lodewijk CrijnsKamera:
Bert PotHudba:
Steve WillaertHrají:
Jeroen Spitzenberger, Anniek Pheifer, Roosmarijn van der Hoek, Truus te Selle, Hubert Fermin, Tim Linde, Peter Blankenstein, Willem de Wolf, Liz VergeerObsahy(1)
Mladá rodina cestuje autom, otec však robí nebezpečný manéver a provokuje pomalého vodiča minivanu. Ten sa naštve a minivan ich začína prenasledovať. Obyčajný rodinný výlet sa mení na boj o život. (Jadro)
Recenze (38)
Další film ve kterém je neschopnost policie do nebe volající a dovolí tak maniakovi se volně pohybovat a zabíjet lidi bez ostychu ve dne na veřejnosti. Když pominu jisté blbosti, tak atmosfericky to bylo zvládnuto výtečně. Již tématicky velice podobný Vyšinutý na mne značně zapůsobil, ale zde to tvůrci vyhnali do mnohem většího extrému. A přestože byl hlavní hrdina korunovaný pitomec, já se vážně bavil. Poutavý příběh, skvělá kamera i akce a děsivý záporák. 70% ()
Je pravda, že cesty sú plné šoférov, ktorí tam nemajú čo robiť. Nie je nič horšie, ako na takého blbca natrafiť mimo auta; vtedy vie situácia prudkým spôsobom vyeskalovať. Problém tohto filmu je v tom, že má mimoriadne hlúpy scenár. Taký hlúpy som už dlho nevidel. Postavy sa správajú tak hlúpo, až sa mi zastavoval rozum nad ich správaním, nad ich hlúpymi rozhodnutiami. Rovnako hlúpo však konal aj ústredný záporák, ktorý síce má čo-to do seba, ale inak veľa inteligencie spolu s hlavnou rodinkou nepobral. Takisto oceňujem „úžasnú“ prácu polície. Zapojenie starých rodičov do deja znížilo beztak nevysokú úroveň tohto trileru. ()
Ty kokos retardovanejšiu rodinu som dávno nevidel. Takú retardovanú, že ani neviete, ktorému členovi prajete smrť ako prvému. Dementný otec rodiny, čo sa kurva nevie ovládať, hysterická pizda matka a uškriekané deti, ktorým úprimne prajete hluchonemotu. Ten psycho dedek bol nakoniec sympaťák. Film sa podobá na Narušeného s Russelom Croweom, s tým rozdielom, že tu fakt prajete záporákovi. ()
Asi už jsem dlouho neviděl žádný thriller, takže mi to nepřišlo tak špatné. Samozřejmě tu nechyběly obezličky, které jsou nutné aby se člověk dostal do podobné situace jako hlavní "hrdinové". Působivější mi přišla první část za volantem, hodně mě bavila útočná zbraň a výsledný psychedelický závěr. Už to nechci znovu vidět, což je možná v tomto případě pochvala. ()
Běžná cesta autem odněkud někam, dokud se neobjeví nějaký šílenec ohrožující život. Odkaz snímku Stevena Spielberga ' Duel' (1971) stále žije a stále inspiruje filmové tvůrce ke vzniku podobných příběhů napříč nejrůznějších situací. Hned na začátku je ukázáno oč se jedná a poté se rozjede příběh začínající typickou situací na dálnici, jakou určitě zažil leckdo. Protože totožnost psychopata známe, nedá se nepřipomenout také třeba snímek 'Stopař' (1986). Hororový road movie o čtyřčlenné rodině jedoucí za prarodiči, které začne ohrožovat postarší člověk odhodlaný zaútočit postřikem na krysy má veškeré předpoklady dramaticky podráždit divácké smysly. I když snímek vyznívá spíše televizním dojmem, filmaři skutečně odvedli kus poctivé práce. Z jedné strany to vypadá jako obyčejný rodinný film, z druhé strany děsivý thriller. Děj příběhu se nějak netáhne a jde stále strmě k věci. Dokud se dějství odehrává na silnici, je to skutečně jízda. Změna však nastává ke konci filmu, kdy se drama ze silnice přesouvá do obytného domu. Na scénu se tak dostanou i zmínění prarodiče, což už vypadá, jakoby se v tu ránu jednalo o zcela jiný film. Ten je i tak vzrušující, neboť dokáže diváka zatlačit do sedačky v očekávání, co všechno z toho ještě vzejde. Děti křičí hrůzou, matka je také vyděšená, avšak snaží se nepříjemnou situaci nějak řešit a otec od rodiny, který je v podstatě příčinou nesváru s pronásledovatelem, každou chvíli dělá další neuvážená rozhodnutí. Po žánrové stránce je snímek tedy uspokojivý. Vývoj děje odsýpá, nezdržuje zbytečnostmi a zanechává filmový zážitek, i když je to vlivem známé dějové šablony skutečně všechno předvídatelné. ()
Reklama