Komentáře uživatelů k filmu (14)

  • Karlos80
    ****

    První světová válka, brněnský vojenský lazaret, do kterého je zasazen v podstatě celý tento velmi působivý dramatický příběh, jakých bylo v té době opravdu pomálu, nebo spíš nebyly v kurzu. Konec filmu je pěkně propojen autentickými záběry z konce války, naší a ruské revoluce a pádu monarchie.. Zajatý český legionář s ruským jménem (k nepoznání namaskovaný Vladimír Borský), fanatická německá ošetřovatelka (vynikající a neobvyklá Adina Mandlová, po Smolíkovi asi nejlepší) a vlastenecký lékař (lidský František Smolík). Ostatní herecké výkony ve stínu těchto tří hlavních. Sýpající pěšák Sakař, hrál ho Plachta moc nevynikl, ale přesto jsem si jej z tohto filmu zapamatoval, jako komickou figurku. První filmová role už 36-leté Marie Rosůlkové (ve filmu Lída Tomanová) ! Méně známý film, ale přesto výtečně natočený, silný příběh.(20.3.2008)

  • Kulmon
    ****

    V brněnském lazaretu se za první světové války odehrává drama, které sice nehne mapou Evropy, přesto velmi barvitě dokumentuje, oč v celé válce šlo. Adina Mandlová je zde v netypické roli, ovšem právě takové role dokazují, že byla nejen krásná, ale i výtečná herečka. Ve zcela typické roli je zde naopak František Smolík, opět skvělý. Nepříliš známý film, ovšem neprávem opomíjený.(15.2.2010)

  • Bart
    ****

    Vždycky jsem si myslel, že tenhle film nestojí za nic, když ho naše veřejnoprávní i komerční televize přehlížejí, ale velmi příjemně mě překvapil stabilní kvalitou po celou dobu a civilními hereckými výkony.(6.12.2006)

  • Ony
    ***

    "Nenávidím ho." "No jo, protože ho milujete." Tohle mohlo být zdrcující drama hrdosti a žárlivosti. Pracuje ale s přemírou dalších motivů, od švejkovství po lásku k vlasti, hrdinství legionářů a slovanskou vzájemnost. To ho sice činí na první pohled vrstevnatějším, ale bohužel velmi rozostřuje výsledný dojem. O emocionálním dopadu si možná nechám v noci zdát.(15.2.2010)

  • blackrain
    ****

    Ve filmu byly použity autentické záběry. Adina Mandlová udělala tu nejlogičtější věc jakou mohla, protože neviděla jediné východisko ze situace, ve které byla. To bylo pro mě poprvé, co jsem ji v nějaké roli viděla umírat. František Smolík hrál opět zasadového muže. Plachta s Pištěkem nezklamali.(14.2.2010)

  • Marthos
    *****

    Strhující film. Vcelku jednoduchý příběh zraněného vojenského dezertéra, který se v brněnském lazaretu vydává za ruského důstojníka je výjimečným způsobem eliminován od válečných reálií a hlavním motivem se stává prostá síla lásky. Ta sebou strhává i ledovou německou ošetřovatelku, která postupně přehodnocuje své názory i občanský postoj. Válka je svedla dohromady a válka je také nakonec zahubila. Závěrečný moment, v němž takřka současně zhasíná život obou hlavních hrdinů je svým způsobem otevřenou obžalobou absurdní vojenské mašinérie. Režisér Václav Binovec i přes své diskutabilní postavení v době Protektorátu nikdy nepřestal být ryzím vlastencem a svůj postoj k nacismem ohrožené československé demokracii vyjádřil dvěma legionářskými filmy (v září 1936 měla premiéru Jízdní hlídka). Mimořádně hvězdnému hereckému obsazení vévodí vedle Vladimíra Borského a Františka Smolíka zejména výkon Adiny Mandlové, která získala ojedinělou příležitost ztvárnit psychologicky propracovanou postavu. RJEPKIN je zcela nepochopitelně zapomenutým skvostem zlatého věku barrandovské éry a zároveň jedním z nejodvážnějších apelů na zachování masarykovských ideálů prvorepublikové humanity. Překvapující je to zejména v osobě režiséra i v kontextu soudobé produkce, která i přes zvyšující se kvalitativní úroveň stále privilegovala nenáročné veseloherní šprýmy.(28.8.2009)

  • kinderman
    ****

    V první polovině filmu z prostředí vojenské nemocnice dominuje Pištěkovo švejkování a soustavné naschvály, které provádí J.Plachtovi, kořeněné Kreuzmanovým rýpáním do rozpadající se habsburské monarchie (píseň Jedna, dva, tři, čtyři na nápěv Hej, Slované), druhá část patří zejména postavě lékaře F.Smolíka a jeho profesním a lidským dilematům.(21.2.2010)

  • zette
    ***

    Celkem dost netradicni namet. Jelikoz se jedna o valecne drama, ubral bych trosku na " Svejkovosti " mnohych postav. Adina Mandlova, jak uz u ni byvalo zvykem je ozdobou tohoto filmu, tentokrat v roli zdravotni sestry Matyldy.(6.7.2011)

  • štísko
    ****

    Hraje zde mnoho znamenitých herců. Svůj debut zde měla ve svých 36 letech! Marie Rosůlková. Skvělý výkon podala Adina Mandlová v pro ní dost netypické roli. Mistrovsky zahrála těžký vnitřní boj, kdy se musí jako jediný vhodný dárce rozhodnout, zda zpočátku nenáviděnému Rjepkinovi poskytne svou krev k záchraně, nebo zda ho nechá zemřít. Přes dobře vykreslenou tísnivou atmosféru první světové války, zde probleskují zrnka humoru, zvláště při vzájemném povzbuzování mezi pacienty při odchodu ze špitálu zpět na bojiště. V závěru použité krátké dokumentární záběry z bojů na frontě a pochodujících legionářů v slavnostním průvodu po skončení války, vyvedou diváka z nemocničního prostředí a umocní tak jeho zážitek. Film byl uveden do kin v létě roku 1937 a jeho stáří prozrazuje jen černobílá barva a pochopitelně lehce snížená kvalita záznamu. Svojí úrovní ale svoji dobu předběhl o pořádný kus. Možná i proto rychle zapadl a byl dlouhá léta opomíjen. Německá propaganda ho v našich kinech pochopitelně nemohla tolerovat. Samotný rešisér byl po válce souzen za vlastizradu a díla takových měla u nás vždycky problematickou cestu na výsluní. I v porovnání s dnešní tvorbou patří Rjepkin mezi to nejlepší s válečnou tematikou co se kdy natočilo(26.2.2011)

  • dr.fish
    *****

    Jak je vidět, za první republiky se točily i filmy se složitějšími náměty, které dávaly hercům možnost ze sebe vydat víc, než jen ten povinný základ. Tento film k nim bezesporu patří. Krásně nastíněná atmosféra doby i zmatku, ve kterém se nacházel náš národ před koncem první světové války, milující Rusko, nenávidící Rakousko, přebíhající do ruské armády (aby proti ní posléze bojoval), posléze zbavený nenáviděného Rakouska budující Československo, aby ho nakonec slavně začlenil do té (sovětské) všeslovanské říše. Výborný film..skvělá Adina, Plachta, Smolík i Pištěk...90%(26.6.2011)

  • Brejlil
    ***

    Drama o lidskosti v nelidské době a o lásce k nepříteli. Jen Binovcova režie je jako vždy vedena snahou vyždímat všechny tklivé emoce, a to, co by mohlo být životaschopné, upozadit.(30.11.2007)

  • Véronique
    ****

    Film jsem viděla jednou - a byl pro mě velkým překvapením. Důvodů je několik: netypický rukopis Václava Binovce, v jehož filmové tvorbě tento snímek jasně vybočuje; netypická atmosféra do války zabřednuté země; a především role Adiny Mandlové, prvoplánově negativní postavy, která se pak přeci jen změní... A konec, ten je také zvláštní, stejně jako "odhalení". 72%(16.10.2010)

  • waits
    ***

    Bínovcovi filmy se Zdenou Sulivanovou, jakožto Lízou, která zpívá Evropě na mě působily strašně. A nejvíc mě na nich udivilo, ze přes urputně červenoknihovní zápletku a pěvecké výstupy jsem se cítil po skončení jako po shlédnutí ponurých týdeníků z válečného období. Jestli za to může Bínovcovo vedení herců, nasvícení, scénář.. nevím. U Poručíka Rjepkina, který je dramatem (ovšem rozhodně ne romantickým) jsem proto jistou ponurost očekával. A taky tam je! Ponuře působí i špílce a veselé komentáře, pronášené Pištěkem, Kreuzmannem nebo pisklavým Plachtou a zvláštním způsobem dotvářejí atmosféru kolem hlavní zápletky. Bínovcovi se podařilo obsadit dobée herce do typově nezvyklých rolí (Marvan, Mandlová, Plachta), výborný je Smolík, Borskýy trochu divadelně přehrává. Ačkoliv film působí místy nudně, chování postav nutí k zamyšlení, morální otázky jsou nastoleny, klíčové scény jsou dramatické, katarze jde proti vkusu většinového diváka. Binovec tenhle film, ktery se da označit přívlastkem humánní, natočil v roce 1937. Za dva roky nato se stal členem Vlajky a jako dlouholetý člen Národní obce fašistické se postavil do řad těch, kteři měli z nových pořádků prospeěh. Po válce byl souzen a byla mu sebrána část majetku. Ovšem třeba Vlastovi Burianovi byl za jeho jediný poklesek, rozhlasovou parodii na Jana Masaryka Hvězdy nad Baltimorem, sebrán majetek celý. Ty dějiny..(18.2.2010)

  • Martin79
    **

    Celý film je až příliš "temný" a pesimistický. Odehrává se sice v nelehké době a své kvality určitě má, ale nějak působí příliš matně. I jindy bezvadná Adina Mandlová zde působí jako- by ji role sestřičky příliš neseděla. No minimálně v tomhle snímku. Je to takové nemastné neslané. Těsných 50 %.(14.2.2010)