Poručík Alexander Rjepkin

V brněnském lazaretu se za první světové války odehrává drama, které sice nehne mapou Evropy, přesto velmi barvitě dokumentuje, oč v celé válce šlo. Adina Mandlová je zde v netypické roli, ovšem právě takové role dokazují, že byla nejen krásná, ale i výtečná herečka. Ve zcela typické roli je zde naopak František Smolík, opět skvělý. Nepříliš známý film, ovšem neprávem opomíjený. (15.02.2010)

Docela atypický film na svou dobu vzniku, v roce 1937 to musel být celkem solidní snímek, dneska však působí místy hodně úsměvně, válečným dramatem bych to určitě nenazval. Většina filmu se totiž odehrává ve špitále, hlavní zápletka je zde romantická, místy s prvky komedie. Mandlová je zde rovněž v netypické roli nepříjemné zdravotní sestry - zastupující nordickou (později bychom řekli árijskou) rasu - povyšující se nad ostatními. Celý film budí dojem, jako by byl natočený tak o pět let dříve (tedy raná třicátá léta). Většina filmů v roce 1937 už byla vyspělejší. (09.06.2012)

Hraje zde mnoho znamenitých herců. Svůj debut zde měla ve svých 36 letech! Marie Rosůlková. Skvělý výkon podala Adina Mandlová v pro ní dost netypické roli. Mistrovsky zahrála těžký vnitřní boj, kdy se musí jako jediný vhodný dárce rozhodnout, zda zpočátku nenáviděnému Rjepkinovi poskytne svou krev k záchraně, nebo zda ho nechá zemřít. Přes dobře vykreslenou tísnivou atmosféru první světové války, zde probleskují zrnka humoru, zvláště při vzájemném povzbuzování mezi pacienty při odchodu ze špitálu zpět na bojiště. V závěru použité krátké dokumentární záběry z bojů na frontě a pochodujících legionářů v slavnostním průvodu po skončení války, vyvedou diváka z nemocničního prostředí a umocní tak jeho zážitek. Film byl uveden do kin v létě roku 1937 a jeho stáří prozrazuje jen černobílá barva a pochopitelně lehce snížená kvalita záznamu. Svojí úrovní ale svoji dobu předběhl o pořádný kus. Možná i proto rychle zapadl a byl dlouhá léta opomíjen. Německá propaganda ho v našich kinech pochopitelně nemohla tolerovat. Samotný rešisér byl po válce souzen za vlastizradu a díla takových měla u nás vždycky problematickou cestu na výsluní. I v porovnání s dnešní tvorbou patří Rjepkin mezi to nejlepší s válečnou tematikou co se kdy natočilo (26.02.2011)

Příběh zběhlého českého vojáka bojujícího v ruské armádě proti Rakousku byl považován dobovou kritikou za "svěží hlas na filmové poušti". Zraněný zajatec Vladimír Toman vydávající se za carského poručíka Alexandera Rjepkina končí svou pouť v brněnském lazaretu, kde je nucen skrývat svou pravou totožnost. V oddělení, v němž je hospitalizován, se setkává s ošetřovatelkou Mathilde von Kiesewetter, která nenávidí vše slovanské. Toman alias Rjepkin potřebuje k záchraně života transfuzi. Stejnou krevní skupinu má však pouze tato německá šlechtična. Velkodušný dar krve mění Mathildin vztah k Rjepkinovi od počátečního pohrdání a pozdějšího odstupu v jakýsi mateřský cit a později dokonce v lásku. Přestože se příběh zpočátku rozvíjí poněkud banálně, velmi rychle se obrací v tragedii milenců, směřujících od nenávisti k lásce, aby nakonec dospěl k milosrdné smrti jako jedinému východisku. Adina Mandlová v roli Mathilde získala výjimečnou příležitost vymanit se z určitého hereckého stereotypu a předvést divákům i svým kolegům také něco jiného, než postavy salonních krasavic. Režisér Václav Binovec se prostřednictvím Rjepkina znovu vrátil k legionářským příběhům a také mezi tvůrce, s nimiž čeští producenti museli počítat. (28.08.2009)

Záverečná vražda sa nemala stať, určite tá plánovaná by nebola potupa pre vojaka, navyše by nemusel bojovať proti Slovanom, tiež radšej mohol utiecť a prejsť na druhú stranu, už keď sa tam dostal, lebo to bolo asi to najlepšie čo mohli vtedy naši urobiť. Film ako taký nie je ničím extra zvláštny, no príbeh je celkom priemerný a nie pokazený, či herecké výkony sú na vtedajšiu dobu príznačné, takže rozhodne neurazil, no od ideálu má ďaleko. (09.07.2013)