Divoký Mesiáš

Fantasticky natočený biografický snímek představující geniálního umělce Henri Gaudier-Brzesku tou nejďábelštější možnou cestou a formou. Děj má v sobě neuvěřitelnou dynamiku a to hlavně díky famóznímu výkonu Scotta Antonyho, který zastiňuje Helen Mirren snad v každé společné scéně. (28.06.2009)

Když se k divokému Henrimu Gaudier-Brzeskovi (vem mě čert, jak tohle skloňovat!) přidá divoký Ken Russell, pak je zaděláno na důkladnou divočinu. Výtvarníkova divokost jakoby pohlcovala všechno, i samo umění, přestože že i jeho nakonec pohltila divokost divokostí, 1. světová válka. Netradiční vztah partnerů, Sofie a Henriho, nelze rovněž popsat jinak než divoce. (22.01.2022)

Bláznivý a arogantný sochár, ktorý mi bol od začiatku nesympatický. Samé úlety, hádky, rozpustilosť, kontroverzie, vrieskania, lacné filozofovania, divný partnerský život at´d - nič, čo by malo byť predlohou pre zaujímavý film. Film ma tým pádom nemal čím veľmi vtiahnuť do deja. Všetci umelci sú degenerovaní zbabelci. Asi nejestvuje film, v ktorom by hrala Helen Mirrenová a nevyzliekla sa. Tento nie je výnimka a scéna, kde sa nahá prechádza po múzeu, stojí fakt za to. Helen bola vážne kus. (03.06.2019)

Skvělý (a neprávem pozapomenutý) životopisný film o kontraverzním francouzském sochaři počátku minulého století. Neuvěřitelné výkony hlavních představitelů Scotta Antonyho a Dorothy Tutin, kterým zdatně sekunduje Helen Mirren v jedné ze svých prvních rolí. Tenhle film bych si moc rád zopakoval, jestli bych po letech upravil názor i hodnocení tohoto filmu, ale současní distributoři jsou bohužel proti. I po mnoha letech si ale pamatuji onu nádhernou bajku, kterou jsem poprvé slyšel v tomto filmu od hlavní postavy filmu. Sedlák při pravidelné obchůzce našel na zemi omráčené a prokřehlé ptačí mládě. Snažil se je bezúspěšně oživit. Když uviděl čerstvý kravinec, ze kterého se ještě kouřilo, udělal v něm důlek a ptáče do něj vložil. Po nějaké době se ptáče (ať už teplem nebo smradem) probralo a začalo vesele cvrlikat. Uslyšela to liška, ptáče vytáhla a ... ukousla mu hlavu. Každá bajka má mít poučení : "Není každý nepřítel kdo tě strčí do hoven a není každý přítel kdo tě z nich vytáhne. A když jseš v nich tak máš držet zobák ! " Po letech se distributoři pochlapili, takže jsem měl možnost (dokonce opakovaně) si film na ČT Art zopakovat a musím říci, že na své tehdejší působivosti vůbec nic neztratil (doplněno v roce 2019). (19.02.2017)

Oheň, túžba, bláznovstvo, túžob var? Kdeže, prírodou jasne daný výtvarný dar! Mladý slobodomyseľný umelec a staršia Poľka sa zoznámia v knižnici. Následne prejdú bláznivú, filozofujúco-živoriacu púť spodnými sociálnymi prúdmi Paríža i Londýna, aby napokon svieca výstredného sochára a výtvarníka navždy zhasla v ohni prvej svetovej vojny. Vzťah maliara a Poľky je zvláštny, skôr súrodenecký, ako milenecký. Reálne postavy životopisného príbehu popri svojom búrlivom vzťahu, plnom dohadovaní a konfrontácií, stretávajú ikonické postavy doby. Patria tam zvláštne sa správajúci obchodníci s umením, nezriedka sa vyskytujúci medzi umelcami (Shaw) či sufražetky bojujúce za práva žien. Neobídu sa ani vyslúžilí generáli, pohŕdajúci umením, vidiacich zmysel života len v rozpútanom vojnovom kotli. Dotvárajú kotol uličných postavičiek a situácií umožňujúce režisérovi cez zámerne výstredne uchopené scény poskytnúť divákovi obraz o spoločensko-umeleckom prostredí Londýna a Paríža začiatku 20. storočia. Samotné výstrednosti maliara majú rácio: nakopnúť nepružné spoločenské mechanizmy. Často sa ide za hranu konvencií, no vždy v mene umenia. Obdobne ako to mal zobrazovaný maliar Henri Gaudier, to mal i režisér Ken Russel vo vrcholnom tvorivom období, z ktorého Divoký Mesiáš pochádza. (25.08.2020)