Reklama

Reklama

Barokní srdce Evropy

(seriál)
Česko, 2020

Režie:

Petr Krejčí

Scénář:

Petr Krejčí

Hrají:

Tatiana Dyková (vypravěč), Vojtěch Dyk (vypravěč)
(další profese)

Epizody(11)

Obsahy(1)

Barokní srdce Evropy je nový dokumentární seriál o české a moravské barokní architektuře a krajině, z dílny tvůrců oceňovaného projektu Krajinou domova. V koprodukci České televize a společnosti Orchis film s.r.o. vznikl obrazově výpravný seriál, který se na barokní památky v České republice dívá z nezvyklých úhlů, aby s diváky sdílel to, co je pro baroko typické: emoce, pocity, nálady. Baroko je fascinující epochou, která předefinovala do té doby středověkou tvář starého kontinentu. Představuje ohromné tvůrčí vzepětí, které díky novým stavitelským technologiím dokázalo doslova zhmotnit myšlenky, víru, filosofii. Rozmach společnosti, kultury, osvojování nových pohledů na svět kolem nás, ale i velké objevy na poli vědy se promítly do architektury i ostatních typů umění. Seriál chce diváky seznámit s tou tváří baroka, která dodnes určuje charakter naší krajiny. Barokní krajina nejsou jen zámky, kostely, kláštery. Jsou to také staré cesty, pěšiny, aleje, boží muka, jsou to různé pohledové osy, skryté významy, symbolismus, odkazy ke křesťanské mytologii, ale někde překvapivě i vzdor vůči církevním dogmatům. Baroko spojuje výstavní, reprezentativní paláce, monumentální kláštery a honosné zámky s pokorou všedního života, přičemž akcentuje pohledovou krásu a významové roviny. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele Mallinali k tomuto seriálu (2)

Barokní šálení (2020) (E01) 

Dobré, slušné namixovane pro běžného diváka, ale chyběly mi některé podstatně informace. Třeba proč vůbec baroko vzniklo a proč je jaké je. Být laik, ptám se proč křesťanská Evropa zrovna takhle reagovala na tu opevovanou renesanci. ()

Venkov (2020) (E10) 

Uživatel Mantegna si zřejmě spletl sedativa s lentilkami a pak to takhle dopadá. Smutný příběh. Za mě jinak skvělý díl s jímavým komentářem, takže dávám plnou palbu. PS: Neříkejte Mantegnovi, že se většina těch italských a dalších architektů zařadila plně do české společnosti, brali si místní manželky a takový Santini (pokřtěný v chrámu sv. Víta jako Blažej Aichl) mluvil plynně česky a pojmenoval dceru čistě tuzemsky Ludmila, nebo mu praskne cévka. A už vůbec mu neříkejte, že díl končil ukázkami jihočeského selského baroka, které vytvořili prakticky výlučně čeští řemeslníci v čele s Jakubem Bursou. To by vážně nerozchodil. PS2: Aktualizace postu uživatele Mantegna se dostala za hranu surrealismu a doufejme i za brány Bohnické psychiatrické léčebny, takže snad jen pro jistotu jedno upřesnění pro ty, kteří se jeho textem masochisticky prokousali až na závěr: Selské baroko vzniklo v oblasti Zbudovská Blata, ležící mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou. A tato oblast byla národnostně v drtivé většině česká. Takže německé Holašovice v selském baroku opisovaly...ale krásně. PS3: Důvod zapsání Holasovic do UNESCO je právě kombinace zachovalé středověké dispozice (lokace kláštera ve Vyšším Brodě), životnosti (stále tam někdo bydlí) a (prý kycoviteho) selského baroka. Navíc byly podle urbare z roku 1510 čistě české, což trvalo až do moru v letech 1520-1521 (tolik k postavení Holasovic Němci v gotice). To já jen kdyby si někdo všimnul té jeho další aktualizace a bláhově nad tou samohanou přemýšlel: https://en.czech-unesco.org/holasovice/introduction/#page_start PS4: "Sedlácké diletantství" jako důvod zápisu do UNESCO? Dostavba vymřelé dvě století staré české vesnice Němci má znamenat nulový přínos českých obyvatel "válejících se polonahých v příkopě" a stoprocentní těch německých? Selské baroko je důkazem české neschopnosti a jeho použití u Němců důkaz kulturní nadřazenosti (viz "Čeští řemeslníci na německých stavbách v Holašovicích, ty prase.")? Vyčítání věcí, které nikdo neřekl ("selské baroko není baroko")? Protimluvy hloupě maskované nenávistí a šovinismem (uvedení umělci nejsou žádní naši předci vs. Santini měl měl sice české děti s českou ženou, ale bez jeho italských kořenů by byl nikdo...), atd. Inu, žluč nenahradí mozek a svéprávnost. PS5: Chyba v nové aktualizaci Mantenegna č. 1) Výzdobu ve stylu jihočeského selského baroka nedělali čeští řemeslníci, ale místní němečtí s přihlédnutím k jihočeským a také rakouským barokním a lidovým vzorům. Pokud si někdo méně nadaný myslí, že selské baroko Holašovice, znehodnocuje, může poděkovat pouze místním Němcům. Chyba č. 2) Podle urbáře ze začátku 16. století bylo v Holašovicích 14 hospodářů, tedy i s rodinami a čeládkou mnohem, mnohem víc než 20 Čechů (ve skutečnosti zde bylo i několik Němců). To byla ale dost průhledná neznalost. Chyba č. 3) Podle urbáře z let 1524 až 1530 se počet usedlostí ustálil na 17, podle NPÚ se tak postavením dalších tří usedlostí dotvořila středověká parcelace (později se počet usedlostí ustálil na čísle 23. O středověkém lokátorovi není nic známo, ani o počátcích vesnice, o stavitelích atd. Nelze tedy tvrdit že je to výlučně Němci postavená vesnice (neplést si parcelaci se samotnými domy převážně z 18. a 19. století, hodnotu má obojí). To si vědec nemůže dovolit, jen žlučovitý nesvéprávný laik. Chyba č. 4) Co se týče názorů odborníků, jeden z hlavních důvodů zapsání Holašovic do UNESCO je, že "reprezentují spojení dvou venkovských stavebních tradic, jež vytvořily výjimečný a přetrvávající styl, známý jako „jihočeské selské baroko“. O dokumentaci nějakého svébytného selského diletantismu nikde není ani slovo a jen duchem mdlý nadšenec si může myslet, že světové dědictví UNESCO zapisuje nějaké lokální freak show. Pokud není shledána architektonická hodnota, není zápis. Nenávistné útoky tedy nereprezentují názory světových odborníků. Chyba č. 5) Nevyužití služeb Psychiatrické léčebny Bohnice. Ale kdyby to pomohlo tak: https://www.bohnice.cz/kontakt/ . (K tématu např. https://www.npu.cz/portal/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem/OUV/VYJIMECNA%20SVETOVA%20HODNOTA_HOLASOVICE.pdf). PS6: Takže teď už je selské baroko v pohodě, ale jen když ho dělali Němci, i když ho nevymysleli. Jestli to není vůči Čechům trochu předpojaté. Taky je trochu trapné, že ty kolonizační vzory a vůbec celý proces vznikly ve Francii, takže Němci, obzvlášť ti mimo Porýní, je taky jen přejali a adaptovali. Říká se tomu kaskáda obecné kulturní vyspělosti a je to základní proces evropského vývoje směrem ze západoevropských center na zbylou periferii. Vyčítat to Čechům také není pěkné. A největší odborníci na csfd a v přilehlém vesmíru většinou nedělají tolik chyb, nevyjadřují se jako chovanci psychiatrického ústavu, nedělají závěry bez zdrojů, nejsou předpojatí, nezesměšňují pro vlastní ego, nehádají se o tom, co nikdo neřekl, neprotiřečí si a naspamují názorové oponenty množstvím vulgárních e-mailů. A taky to o sobě netvrdí sami, ale říkají to o nich jiní. Ale po vysazení sedativ to někteří nemocni duchem samozřejmě můžou vidět jinak. PS7: Ano, konec skutečně korunuje dílo. A tato vulgární (ne)diskuze končí tím čím začala. Naprostou neschopností pochopit, o čem jsem vůbec mluvil. Já totiž nedělal ze Santiniho Čecha jako poleno, ale na jasných důkazech jsem vyvrátil tvrzení, že nebyl náš předek (byl již ovlivněn českým i německým prostředím, měl za ženu etnickou Češku a měl s ní potomstvo!!!, zařadil se do české společnosti). Ostatně si to potvrdí každý kdo umí číst hned na počátku tohoto příspěvku. Ale chtít od nesvépravného narcise s chorobnou nenávistí k Čechům pochopeni psaného textu, natož smysluplnou odpověď, o to jsem se ani nesnažil. Ale jako výstraha pro riziko podceňování psychických chorob je jeho příspěvek jistě poučný, to ne že ne. PS8: Tu přítelkyni upřímně lituju, protože z uzavřeného oddělení se blbě utíká. A ty e-maily nejsou verbální, ale vulgární, ale takové pochybení se stává takovému odborníkovi jistě maximálně jednou za deset let. PS9: Tak asi dvakrát za deset let: Předek (definice významu): "člověk, který se narodil dříve než daná osoba a je s ní ve stejné rodové linii". Nejdřív to chce porozumět jednoduchým slovům, teprve pak bych přikročil k Hegelovi, francouzským barokním mistrům, machrování a žádosti o vycházky. () (méně) (více)

Reklama

Reklama