Jeho dům

Tyhle kousky asi nejsou pro mě. Jakmile se šrouby utáhly, tušil jsem, kam to bude směřovat. Tím nechci říct, že jsem tuhle metaforu o vině hned odhalil, ale jednoduše po dvou třech děsivých scénách jsem nepotřeboval další, přitom mě čekala ještě zhruba hodinka stopáže. Ale postupně. Manželský pár prchá z válkou sužovaného Jižního Súdanu do Anglie. Ovšem chladné rozbouřené moře jim vezme dceru. Smutní, ale odhodlaní v lepší příští se nenechají otrávit britskou imigrační politikou a dlouhé nejistotě, a nakonec je jim přidělen rozpadající se domek, se kterým ovšem není všechno v pořádku. A jakou roli v tom celém hraje prožité trauma? Nebo pocity viny? Atmosféra houstne, ale jak jsem psal, já to měl naopak. A ono se ani není čemu divit, když je Remi Weekes srovnávaný s jinými mladými (asi talentovanými) tvůrci jakými jsou Robert Eggers nebo Jordan Peele, jejichž kousky mi taky zrovna nesedly. Na první dobrou atraktivní, jinak ale hororová potrava, která mi úplně nechutnala. (23.01.2021)

Takto, ja hodnotim film, na politicko -finacne konspiracne hovna /Kodenhove Kalergyho plany/ a podobne dementalne picoidy tu mam dva experty - jednak jebleho Karla Chrochta a jeho multaka Crofta. Teda odborne Karel Chrocht je Karlos80. Rezisersky zruce natocene, to jo, strasidelna atmosfera postupne rastie, az je z toho horor jak ma byt. Herci - to skor boli neherci, vyslovene obycajni ludia, preto take daco ako herecke vykony tu nehladat - na to jednak horory doplacaju dlhodobo a za druhe tie postavy ani hrat nevedia : 68 % (10.11.2020)

Jak je tady v poslední době zvykem, opět naprosto podhodnocený hororový kousek. Zatímco se komiksový Marvel nebo DC vytasí po 101 se stejným originem nějaké postavy a jsou vysoko ohodnoceni, tak příjde jiný tvůrce s nápadem, schopností vytvořit atmosféru strachu a je za to sražen. Netflix občas umí příjemně překvapit menším filmem a tohle byl rozhodně ten případ. Líbilo se mi chování postav, kterému jsem rozuměl a uměl jsem si představit, jak se asi musely cítit daleko v cizí zemi, kam si sebou přivezly bubáky minulosti. Určitě jeden z nejzajímavějších filmů roku. 70% (04.01.2021)

Neobsahuje to žiadne vyložene podpriemerné časti. Niektoré scény sú priemer, iný slušný nadpriemer. Mnohé sú veľmi solídne a nad celým tým peklom sa vznáša temná, ponurá atmosféra. Ústredné herecké duo (aj postavy) ma bavilo, prišlo mi uveriteľné a v rámci (nepopieram, ťažkých) okolností sympatické. Ale zas na druhej strane to ani neobsahovalo žiadne vyložene geniálne nápady a momenty a hoci som si fakt prial dať tomu úprimné 4*, nakoniec to na ne podľa mňa nemá. Ale nevylučujem, že po repríze sa to zmení. (08.11.2020)

Lépe vystavěné a realizované strašidelné scény jsem neviděl od Hill Houseu. I když ve finále tomu lehce ujedou kopyta, tenhle originální mix sociálního dramatu o adaptaci a traumatech dvou imigrantů a klasického haunted house hororu, je unikátní příkladem filmu, kde se potkala žánrová i artová ambice. Funguje to jako metafora viny a odcizení i jako intenzivní horor, kde se věci z nitra promítají do stěn domu. Jeden z debutů roku! Vidím, že na místní Hnědý spolek přátel filmové lobotomie to opět vytváří velké nároky, kluci, pořád se ještě můžete věnovat přeměřování psích varlat, to vám půjde líp. (06.11.2020)