Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHrají:
Mario Adorf, Angela Winkler, David Bennent, Katharina Thalbach, Daniel Olbrychski, Tina Engel, Berta Drews, Andréa Ferréol, Heinz Bennent, Ilse Pagé (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává v letech 1899 - 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (225)
Oskar je pořád stejně malý a pořád tluče do plechového bubínku, zatímco Německo zažívá pozvolný vzestup na vrchol, aby nakonec nemilosrdně skončilo na dně... Jeden z nejlepších západoněmeckých filmů! Asi dlouho budu mít v paměti ony erotické scény malého Oskárka. Stejně jako jeho výraz v obličeji, jímž mne David Bennent přesvědčil, že v Plechovém bubínku jsem viděl možná nejlepší dětský herecký výkon. Skutečná filmová lahůdka! ()
Tento snímek jsem se rozhodla zhlédnout po roce znovu - a vyplatilo se. Když jsem se totiž s Oskarem a spol. setkala poprvé, nebyla jsem schopna sledovat film s úplným zaujetím či porozuměním - prostě jsem se celé téměř 2 a půl hodiny moc nechytala. Navíc se dá říct, že na onen první pohled jsem většinu postav přímo nesnášela - a nejvíc samotného Oskárka. Ovšem jak říkám - naštěstí jsem Bubínku dala ještě jednu šanci - a tentokrát jsem se už od prvních minut rozplývala blahem, ať už nad všudypřítomnou kritizující symbolikou nebo nad naprosto neuvěřitelným Davidem Bennentem. On tady předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - né-li ten úplně nejlepší! Krom jiného opravdu nezapomenu na jeho "erotické" scény - až jsem si říkala, jestli tvůrci filmu tak trochu neporušují zákon - a samozřejmě hlavně z paměti už nikdy nevymažu ten jeho mrazivý, naprosto nedětský výraz v očích. Kromě dokonale ztvárněné postavy Oskárka je jednou z největších zbraní filmu jeho naturalismus - a to myslím naturalismus v ryzím slova smyslu - například takové chytání úhořů na návnadu v podobě koňské hlavy nejspíš opravdu není podívanou pro každého. Toto nesmlouvavé obrazové ztvárnění diváky nejspíš rozdělí do dvou skupin - na ty, kteří zhnuseni nepochopí "proč", a na ty, kteří budou uznale pokyvovat hlavou a užívat si obrazovou sílu výpovědi (já osobně jsem samozřejmě v té druhé skupině, neboť podle mě zde snad není jediný zbytečný záběr - a je jedno jak nechutný se ten který může zdát). Jak jsem již řekla, film (tedy samozřejmě kniha, podle které byl natočen - ovšem tu jsem bohužel nečetla a pravděpodobně se v nejbližší době ani nechystám, neboť její rozsah je opravdu enormní a navíc film je podle všeho knižní předloze dosti věrný) je plný symbolů a kritiky nejen té doby - ať si však každý sám přijde na to, co ten který záběr či konání hlavní postavy znamená pro něj osobně. . . . . Tento snímek je sice místy vtipný, místy smutný, místy pro někoho nechutný - avšak celkově je to především jedno z nejsilnějších filmových děl s naprosto specifickou, nádhernou a lehce depresivní atmosférou, hořce pravdivými myšlenkami a geniálními hereckými výkony, v čele s nezapomenutelným a jedinečným originálem Davidem Bennentem. . . . . Člověk nemůže zůstat navždy tříletým dítětem, neboť okolní svět je příliš krutý a zkažený na to, aby v něm takto bylo možné přežít... ()
,,Příteli, trpaslíci by neměli tančit na betounu udusaném pro obry' ' ----- Tak jsem se konečně k bubínku dostal. ,?Suším'' si ho už dlouho a nějak stále nebyla chuť na to koukat. Malý Oskárek s vyvalenýma očima, jekotem a neustále bubnující byl totiž stejně strašidelný jako nacismus pomalu se plížící Gdaňskem a následně celou Evropou. Také to začínalo jen v podobě riušení ve formě pochodů s loučemi, bubnováním a přehlídkami a skončilo to vraždami a smrtí. Co k filmu dodat? je to lehce bizardní, dnes by něco takového těžko mohlo vzniknout. Užíval jsem si kameru a to zpracování běžného žití normálních rodin mezi válkami, které v německo-polské Gdaňsku nejprveobdivovali vůdce, věšeli si ho na zeď, nadšeně hajlovali v ulicích a následně pomáhali vyhánět a vraždit židy často své blízké sousedy... Ta naivita byla perfektně předvedena. Z toho jde na jendoho děs, protože se stačí dnes podívat kolem sebe a sledovat jak někteří zase sedají na lep prázdným slovům, frázím a jak slepě a s nadšením pdoporují jedince, kteří by měli lézt kanály. Tohle bylo hodně zajímavé dílko, ještě mi chvilku bude v hlavě rezonovat... Dávám za 4 babiččiny sukně. * * * * ()
Hodně mě překvapilo jak je tento třicet roků starý film otevřený v zobrazování běžného života (dětské krutosti, dospěláckého chování)a přitom ani trochu nechutný. Krásná trochu snová kamera a sité barvičky, perfektní kulisy. nenásilně popisuje celé meziválečné období, víceméně pouze pomocí náznaků a jen tak letmo, spíše se soustředí na "malého" bubeníčka Oskárka. Leč trpasličí dějová linie mi až tak moc nesedla, moc artová. Každopádně je to film, který se nemá nakoukávat jen z povinnosti pro doplnění filmového vzdělání, ale je to opravdu pěkný zážitek - nejlépe na velkém plátně. ----- á tohle je m uj slavnostní tisící komentář na csfd, haleluja :-D. ()
Je to snad poprvé kdy absolutně nevím co k filmu napsat (tak proč sem něco píšu co?). Děsně zvláštní snímek. Ani ne těžký, jen pořád nevím jak jej pořádně uchopit. Dílo je to ale opravdu vynikající a docela se těším až si najdu čas a pustím si jej znovu (a třeba napíšu trochu více). You know, Mr. Bebra... to tell the truth, I prefer to be a member of the audience, and let my little art flower in secret. ()
Galerie (42)
Photo © New World Pictures
Zajímavosti (13)
- Film byl v některých částech Kanady zakázán kvůli zobrazení sexuality nezletilých. (Listeroman)
- Film bol spočiatku zakázaný v Írsku. Po odvolaní sa ho však bolo možné pustiť do obehu nezostrihaný už v roku 1981. (Georgei)
- Tvorca knižnej predlohy Günter Grass bol členom SS. (andykovac)
Reklama