poster

Rána z milosti

  • německý

    Der Fangschuss

  • Francie

    Coup de grâce, Le

  • anglický

    Coup de grâce

Drama

Francie / Západní Německo, 1976, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • F.W.Colqhoun
    ****

    Estétský úhel pohledu na milostnou geometrii. Schlöndorff černobíle črtá, jak to vypadá, když oduševnělí lidé vezmou vážně tezi, že v lásce a válce je vše dovoleno - na pozadí Rány z milosti tedy vpodstatě na druhou. Vztahy jsou vykolejené a neurčité, deprivované panstvo očekávající brzké konce se marně snaží nějak logicky naložit se svým statutem, svět se rozpadá. Hlavně se tu mezi jednotlivými potyčkami, strategickými výjezdy do Rigy a ideologickými schůzkami s Židobolševiky hodně šoustá. "Skandální" homosexualita sice na přetřes přichází, ale Zkrocené Lotyšsko nečekejte; vztahy se vymykají bipolárnímu pojetí, převládá spíš hetero-emocionální dusno, tedy to, co všichni dobře známe nejen z obrazovky. Vpravdě zajímavější než příběh je tedy spíš ta forma. Černobílá póza a věrohodně neutěšené kulisy Kratovic působí kromobyčejně sugestivně [bezčasový příchod na zámek podkreslený impresemi Stanley Myerse] a v souladu z francouzkou školou, na níž Schlöndorff jmenovitě poukazuje, se daří budovat atmosféru věrohodného, nevyhroceného zmaru. Z víc než jednoho důvodu mi to připomělo Szabóovu slavnou triologii, především Plukovníka Redla.(24.6.2013)

  • Wecfarien
    ****

    Poměrně realisticky působící vyobrazení války v Lotyšsku (s tímto námětem jsem se ve filmu dosud nesetkala, proto mě zaujal). Popravy partyzánů a tyfus mezi zraněnými vojáky jsou na denním pořádku, přesto se lidé v Kratovicích snaží žít, jak umějí. Stejně tak trojice hlavních protagonistů. Téma vyrovnávání se s homosexualitou (jak ze strany muže, tak ženy, která se do něj zamiluje) je zpracované poměrně výstižně, tragický konec jsem dopředu vnímala jako nevyhnutelný. Schlöndorffa jako režiséra obdivuji a i další jeho filmy (např. Mladý Törless, Plechový bubínek) stojí rozhodně za shlédnutí.(11.2.2011)

  • tomtomtoma
    *****

    Další ze zajímavých příběhů, tentokrát o neopětované lásce, která se mění v nenávist a pomstu. A to vše na pozadí ruské občanské války v letech 1919-1920 v Pobaltí a s tím souvisejícím zánikem německé šlechrty. Na zámku Kratovice se setkávají přátelé z dětství: Erich von Lhomond (dobrý Matthias Habich) a sourozenci Conrad (Rudiger Kirschstein) a Sophie de Reval (dobrá Margarethe von Trotta, manželka Schlöndorffa). Sophie sice koketuje s komunistickými myšlenkami, které přebírá od Grigoriho Loewa (Franz Morak), ale je zamilována do Ericha. Ten jí odmítá a tak koketuje ze vzdoru a na protest přímo před očima Ericha s jinými: s Franzem von Alandem (Frederik von Zichy) a Volkmarem von Plessenem (Mathieu Carriére). Až nakonec se staví na stranu původních nepřátel. Dalšími zajímavými postavami je doktor Paul Rugen (Marc Eyraud) a teta Praskovia (Valeska Gert). Zajímavé je sledovat život na zámku, který vzdoruje útokům partyzánů. A pak ten strhující závěr. Na závěr se snad sluší dodat, že silou se řád měnit nedá. Protože síla s nasilím plodí jen další sílu a násilí. Ale pochopíme to někdy?(19.11.2010)

  • Endyis
    ****

    další vysoce kvalitní počin, co jsem měl možnost shlédnout od Schlöndorffa. Film je na tom i celkem slušně technicky co se bojových scén týče... 4,5(22.10.2008)

  • mortak
    ***

    Na tomto filmu je nejkrásnější to, že dnes, čtvrt století po vzniku adaptace, už téma homosexuality nikoho nešokuje. Schlöndorff se snaži o realistický pohled, ale co se týce filmovych prostředků, jde o klasický přepis románu s divadelním herectvím. Nehledě na to, že převzal z románu i tendenční pohled na homosexualitu (jde jen o potlačenou heterosexualitu a válka je skvělý prostředek k blokaci přirozenosti).(21.3.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace