Náhlé bohatství chudáků z Kombachu

Tak ona hlavní myšlenka je jasná - krádež je v Božích očích vždycky hřích, ať do toho člověk jde se sebelepšími úmysly. Jen mi přišlo, že se k tomuto vyprávění ten styl mimo obraz čtené kroniky a skoro až odtažitého dokumentárního stylu moc nehodil. Říkám si, jakou mysteriozní podívanou by z takového námětu vytěžil Jakubisko nebo Herz. A vlastně ani těch reálií tam a zas tak moc není a orání pole je v záběru jen jednou (pro mne asi nejlepší scéna filmu, nakolik nemá s dějem vlastně tolik společného... ačkoliv...). Objevuje se zde ale víc motivů - peníze nejsou vše, a pokud s nimi člověk neumí nakládat, stejně mu štěstí nepřinesou; vzývání USA jako země zaslíbené (přičemž dnes z odstupu víme, že to až tak sluníčkové nebylo); neschopnost najít si radost v tom, co dělám (jak tam recituje na svatbě ta holčička), a neschopnost přijmout svou roli v životě, z níž se holt nemám někdy šanci vymanit; jaký hřích je horší atd. Témat k zamyšlení je hodně, ale přece jen bych byl raději, pokud by mi nebyla podána tolik po lopatě, a pokud by měl příběh větší přesah, mystiku i doznění. (15.06.2023)

Zaujímavý príbeh... nuž je nespochybniteľným faktom, že tie najlepšie príbehy píše história sama. Začiatok taký srandovný, keď sa im nedarilo. No a potom sa to preklopilo do peknej a smutnej balady. To najlepšie však boli dobové reálie. Celkovo veľká spokojnosť, slušný nadpriemer. 80/100 (06.02.2020)

1) "Po staletí drženi v hluboké neznalosti, nebyli schopni vidět pravou příčinu jejich utrpení." Ani jinak vševědoucí vypravěč nám však onu pravou příčinu nezodpoví - to až film sám: pravou tragédií sedláků není jejich materiální bída, ale jejich bídná imaginace, díky které jsou schopni se identifikovat jen s "ideály" jejich nepřátel, boháčů a pánů. Dojemná snaha náhlých zbohatlíků chovat se jako panstvo je pak nejen zdrojem jejich nemožnosti uniknout světu, ve kterém žijí, skutečně jej změnit a tím i svůj život, ale také příčinou jejich zkázy. U. Sinclair v "Džungli" (1906) podal obdobný příklad: hlavní hrdina (chudý dělník) získá stodolarovku, ale jak ji použít? Když se o to pokusí, končí na policii, protože chudák s penězi je podezřelost sama. Z toho plynou dvě poučení: musíš být bohatý, abys mohl krást ještě více (vzpomeňme na nedávnou ekonomickou krizi) a hlavně: chudák nikdy nedojde štěstí, jestliže bude pouze reprodukovat životní styl a smýšlení vládnoucích elit. Jako stejné fantasma se pak jeví snaha utéct do USA (ráj nízkých daní dnes i v 19. stol.!) - tato iluze pramení ze stejného zřídla deformované imaginace, jako výše nastíněné. /// 2) I kdyby v tom divák ještě nerozpoznal autorský komentář k soudobé/ aktuální společenské situaci, vše se změní zamyšlením se nad hudebním doprovodem - záměna pozic mezi historickým narativem a současnou hudbou ustavuje mezi minulostí a současností jízlivou analogii. (27.02.2015)

Filmy podle skutečných událostí, pokojně i těch zapomenutých, bývají nejednou fascinující... Tenhle o chudácích z Kombachu mne napoprvé dostal svým příběhem i originálním pojetím. Navenek téměř krásná doba slavné monarchie, uvnitř obrovská bída pro ty nejchudší a shůra číhající striktní zákony na čele s trestem smrti bez milosti pro každého, kdo se dovolil provinit vůči svým nadřízeným. A klidně to mohl být v propočtu na škodu méně závažný zločin s dobrými úmysly (,,To nikomu neublíží a nám bude pomoženo."). Velký čin skupiny odvážných sedláků se stává osudným v kladném i záporném slova smyslu, s pomocí a radostí přichází bolestný konec, leč daleko bolestnější než smrt může být i uvědomění si vlastních hranic... . . . Skoro neuvěřitelné, jak může s příběhem z první poloviny 19. století ladit novodobá psychedelická hudba, ale ta uprostřed temné lesní scenérie tomu filmu ještě dodává na síle. Tady si lze užít všechno: zasažení příběhem a jistý soucit s postavami, momenty překvapení, v menším rozsahu i jakési "dobrodružství kriminalistiky" z dob, kdy vyšetřovatelé mohli pracovat pouze s výpověděmi svědků a logickou dedukcí. A také nádhernou atmosféru skloubenou s poezií, třeba na svatbě, a také ústřední muzikálovou písničku, jejíž melodie mi po skončení ještě dlouhou dobu zní v hlavě. Koně zapražené, jedeme do cizí země... 100% (Poprvé viděno v rámci Challenge Tour: "52 let filmů za 52 týdnů" – 2019) (06.04.2019)

Zvláštní pocitově nečernobílý snímek, který chvílí nabídne možnost skupině čerstvých lupičů fandit, hned nato se ale situace přeskupí tak, že si hned uvědomím, že je všechny čeká dopadení a trest po právu. "Náhlé zbohatnutí chudáků z Kombachu" dokazuje, že Volker Schlöndorff umí skutečně vyprávět příběhy, kvalitně a nijak podbízivě. Při určitém vcítění a ochotě vstoupit sice do minulosti 19. století, přitom ale za touto skutečností vidět současnou i jakoukoli jinou situaci, může průběh zapůsobit jako mrazivá výuka pojmů a důsledků zločinu, lži, žalování, pokrytectví a nejen závěrečná píseň, vlastně celá ta podivná práce s hudbou (soudobý rock, nebo rytmické neuchopitelné úseky s psychedelickými hodnotami) do filmu komplexně přidává beznadějně tíživou existenciální náladu. (10.11.2010)