Režie:
Claude SautetKamera:
Jean BoffetyHudba:
Philippe SardeHrají:
Romy Schneider, Bruno Cremer, Roger Pigaut, Claude Brasseur, Francine Bergé, Sophie Daumier, Nadine Alari, Madeleine Robinson, Xavier Gélin, Pierre Forget (více)Obsahy(2)
Ve vynikající charakterové studii, která byla v roce 1980 nominovaná na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, se Romy Schneiderová představí v hlavní roli Marie, průmyslové konstruktérky na prahu čtyřicítky, která na začátku filmu oznámí svému milenci (Claude Brasseur), labilnímu alkoholikovi, že potratila jeho dítě a odchází. Krátce nato se Marie setká se svým bývalým manželem Georgesem (Bruno Cremer) a nehledě na jeho nový vztah mu znovu padne do náruče. Obyčejný příběh o každodenním životě tří obyčejných lidí a jejich přátel, kteří mají ty samé všední starosti. (Cinemax)
(více)Recenze (42)
Docela obyčejný příběh vypráví na první pohled docela obyčejný příběh ženy, která už ví své, nenechá se nikým manipulovat a je schopná žít svůj vlastní, nezávislý život. Je to film o ženách pro ženy. Na který by se měli podívat i muži, aby ženám více porozuměli ;-) ... Každopádně se jedná o jeden z nejlepších filmů Romy Schneider natočený pod režijní taktovkou jejího přítele Clauda Sauteta, kterému kdysi řekla, že je čas, aby natočil příběh o obyčejné čtyřicetileté ženě a problémech, které musí řešit. A Claude Sautet za několik měsíců přišel za Romy se scénářem k Une histoire simple. A tak vznikl film, který později přinesl Romy Schneider zaslouženého Césara za nejlepší ženský výkon v hlavní roli. Škoda, že takové filmy se dnes již netočí... ()
Tak to ne. Docela obyčejný příběh začíná tím, že čtyřicetiletá Marie jde na potrat. Ten, s kým „to“ čeká, není špatný a vlastně je s ním docela spokojená, ale prostě protože proto. Po spoustě nezáživných peripetiích (jako ze života) připitomělá hrdinka docení svého ex. Obsazení okouzlující, ale příběh je šedivý a mozková šeď to není, přátelé. ()
Príjemne plynúci film s nenapodobiteľnou atmosférou, charizmatickou Romy Schneider a príbehom, ktorý je naozaj obyčajný, bez prebytku dramatických zvratov a založenom prevažne na konverzácii. Ale možno práve preto vzniká pri jeho pozeraní v divákovi dobrý pocit, ktorý nie je ľahké nejako zaradiť alebo vysvetliť. A ešte poznámka na záver: vo filmoch z tohto storočia už nevidieť fajčiacich, ani upotených hercov. Je to vraj v záujme nás všetkých. ()
Po Sissy a Starej puške je to môj tretí film s Romy Schneider. Herecky je veľmi výrazná, až dominantná a príbeh je presne ako hovorí názov, celkom obyčajný. Hlavne je takmer výlučne konverzačný, čo mnohých iste odradí. Jeho prednosti sú však v tom, že i to obyčajné dokáže zaujímavo predať. Úplne stačí silná a presvedčivá herecká zostava a dialógy ako zo života, ktorým môžete veriť. Zdá sa to jednoduché? No, to by sme potom nemali tisíce filmov s hodnotením odpad, že? 80%. ()
Téměř čtyřicetiletá Francouzska v podání Schneiderové začíná svůj příběh rozhodnutím o potratu a končí novým těhotenstvím. S někým jiným, ale i tak zůstává sama a nakonec si další dítě ponechá. Mezi tím se odehrávají jen všednosti adekvátní této generaci v hávu konce 70. let. Nejsem z těch, kdo ve filmech hledají pro své potěšení obraz života někoho jiného, natož odraz reality. Takže za jednu v souvislosti s tím, že i v reálném životě byla Romy kontroverzní zastánkyní potratů a film tak získal zajímavý kontext. Nominace na různé ceny ale nejsou všechno a jen tak mimochodem dabing, jakým opatřili film v LK, sráží zážitek ještě níž. ()
Galerie (6)
Photo © France 3 Cinéma
Zajímavosti (3)
- Film byl v roce 1979 desetkrát nominován na Césara: za nejlepší film, režii, herce, herečku, herce ve vedlejší roli, herečku ve vedlejší roli, scénář, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)
- Pátá a poslední spolupráce režiséra Claude Sauteta a Romy Schneider. (MI-380)
- Za roli v tomto snímku obdržela Romy Schneider v roce 1979 cenu Davida di Donatella a Césara. (Rosalinda)
Reklama