Perské lekce

Perské lekce je film o osudové životní lekci pro vězně kterého před zastřelením v lese příslušníky SS zachrání jen to,že chvíli před tím vymění s jiným vězněm v náklaďáku svojí půlku chleba za perskou knihu.Když před vojáky SS zahraje komedii že je perské národnosti tak jako jediný z vězňů v tu chvíli přežije a vojáci ho odvedou za velitelem tábora Kochem který zrovna shání někoho persky mluvícího jelikož si chce po válce v Íránu otevřít restauraci.Následně je ten "Židoperšan" díky této události a své mazanosti zachráněn od velmi nepříznivého osudu,ale čeká ho nelehký úkol každý večer po pracovním dni v kuchyni chodit za velitelem Kochem a učit ho persky.Po celý film bude oblbovat velitele a vštěpovat mu slovíčka i věty které si celé sám vymyslel.Vězeň si začne říkat REZA podle jména v knize kterou dostal za chleba.Několikrát má Reza namále aby neskončil s kulkou v hlavě.Na můj vkus se film točil kolem malého množství postav než třeba grandiózní snímek Schindlerův seznam.Na konci filmu vytáhne velitel Koch Rezu z baráku ve kterém jsou hned poté vězni pobiti a vezme ho sebou do lesů kde se jejich cesty navždy rozdělí.Velitel Koch je později zatčen při neúspěšném vycestování do Teheránu hlavně díky svému perskému žvatlání kterému skuteční Íránci vůbec nerozumí.A vězeň Reza?Díky slovům které si vymyslel ze zkratek jmen vězňů při zapisování do táborové knihy je schopen k údivu svých zachránců nadiktovat jim přes 2000 jmen vězňů i když esesáci táborové seznamy všechny spálili.Závěr se mi moc líbil a asi za to aspoň ty 3 hvězdy. (12.09.2021)

,,NEPOTŘEBUJI UMĚT ČÍST ANI PSÁT. CHCI UMĚT JEN MLUVIT. JESTLI NEJSI TÍM, ZA KOHO SE VYDÁVÁŠ...“   Oblíbenec Timura Bekmambetova natočil takřka neuvěřitelnej příběh. Jeden by řekl, že už ho na filmech z lágru nic nepřekvapí… Film sám o sobě je vlastně jednoduchej. Trocha toho náckovskýho násilí a Žid Reza, vydávající se za (polovičního) Iránce. No a protože touha přežít dokáže divy… Taková festivalová tutovka.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku „Erfindung einer Sprache“, kterou napsal Wolfgang Kohlhaas, neznám. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti.  /// Thx za titule „iljito“.                              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (20.08.2021)

Tých filmov z koncentrákov je veľa a mnoho už aj na jedno kopyto, ale tento sa mi výnimočne páčil, nakoľko je netradičný, taký príbeh sme ešte nevideli. Samozrejme, že je vymyslený. Oni to síce obalili, že na motívy skutočnej udalosti, ale v skutočnosti ide o film natočený podľa knihy spisovateľa Wolfganga Kohlhaase - Erfindung einer Sprache, ktorá sa len inšpirovala skutočnými udalosťami. Skutočného tu je pramálo, pretože len sťažka sa to mohlo naozaj stať. Preto hodnotím film ako fikciu z čias 2. svetovej vojny a tá vyšla parádne. Výborné herecké výkony, za dve hodiny nie je ani chvíľu nuda a záverečné zavŕšenie vyšlo skvele. Áno, nie je to nič na prelievanie sĺz, ale ten Perzské lekcie majú neskutočný dôvtip aj myšlienku. Veľmi sa mi páčil. (15.09.2021)

"Každý deň ma naučíš 40 slov. Keď zistím, že klameš, zabijem ťa..." Neviem ako sa podarilo tomuto výbornému koprodukčnému filmu, aby mi ušiel z radaru, pretože na vojnové filmy si dávam obzvlášť bacha. Už je to nejaký čas, čo som naposledy vychválil nejaký vojnový film, aj keď pre mnohých bude to slovo vojnový dosť zavádzajúce, pretože vyslovene vojnový film to vlastne nie je ani za mak. Odohráva sa vo vojnovom období v nemenovanom koncentračnom tábore, výstrel tu zaznie len výnimočne, film je prevažne konverzačný, no napriek tomu som od neho nemohol odtrhnúť oči a napätie sa občas dalo krájať. Skvelý príbeh, výborne napísaný, ešte lepšie zahraný, známy nemeckí herci i kvalitná hudba. Fakt som si to užíval a divák celý čas čaká kedy to veliteľovi docvakne, skvelá scéna na letisku v Teheráne. Oceňujem aj snahu ukázať esesáka z iného pohľadu, či pohľad do zákulisia bežných dozorcov a dozorkýň SS, rozhodne zaujímavé. 80%. (02.02.2024)

Tie dve hodiny ubehli pomerne rýchlo, čo je určite zásluhou ako režiséra, tak perfektných hercov. Zaujímavý je predovšetkým vzťah väzňa a gestapáka a je fajn, že sa tvorcovia neuchýlili k prvoplánovému a jednorozmernému zobrazeniu nemeckého šéfa v kuchyni. Akosi mi ale nešlo do hlavy, akú úlohu to zohrávali milostné pletky a závistlivé kulehy v rámci nemeckého vedenia tábora, skôr išlo o potrebu dostať sem aj vedľajšie dejové línie. Problémy sú samozrejme aj so samotnou logikou (napr. obetavosť Talianov), ak by sa námetu chytili kedysi napr. Francúzi s Funésom, mohla to byť v podstate aj bláznivá komédia, viď Veľký flám. Ale to by dnes vkusne nakrútiť už nikto nedokázal. No a ako je záver s hlavným hrdinom skvele vypointovaný, tak Kochova záverečná scéna pointu síce má, ale ide akosi mimo toho, ako sa vzťah týchto chlapov nakoniec vyvinul a ako prežili  posledné spoločné chvíle. (05.07.2021)