Rozhněvaná rudá planeta

Ib Melchior je ďábel. Za devět dní ($ 200 000) zmákl natočit kvalitní podívanou s krabí krysou, republikánským čtenářem sci-fi operujícím se zvukovým kanónem a nejtragičtějším hereckým klonem Humphreye Bogarta v historii (Don´t call me Irish). Ještěže se mu ten střih povedl na jedničku, emzáci se neukázali v celé kráse a nemělo to víc než 85 minut. Po tomhle filmu budete zaručeně vidět rudě. (09.06.2008)

Plakátové.info: SPEKTAKULÁRNÍ DOBRODRUŽSTVÍ ZA HRANICEMI ČASU I PROSTORU VÁS VEZME NA ZLOSTNOU RUDOU PLANETU!!!___Ve své době poměrně populární béčkový sci-fi kousek. Jednak byl natočen v barvě a za pomoci technologie Cinemagic (předchůdce dnešní 3D technologie), která vytvářela u diváka jakýs takýs dojem prostorovosti a hloubky obrazu. Pokud se děj odehrává na palubě kosmické lodi (což zabírá zhruba dvě třetiny stopáže), je film statický a nepřináší kdovíjakou zábavu, ale aspoň se ty dialogy v podání tehdy zkušených a populárních hereckých harcovníků dají bez problémů přežít. Ta pravá švanda se koná teprve v interiérech Marsu, kdy z přemíry rudé barvy (přehnaně kontrastní kamerové filtry) se vám budou protáčet panenky. Rekvizity fauny a flóry planety Mars tvoří pář křovíků a okatě namalované kulisy (kdy jsem si vzpomenul na Ladovy omalovánky v Drdových ´Hrátkách s čerty´), ke slovu přijde obří masožravá rostlina, kdy herečka se sama obmotává jedním z chapadel, aby to vypadalo jakože reálně, dále tu máme útok marťanského křížence netopýra a krysy s krabími chapadly a nechybí ani záhadná rosolovitá améba, která vyleze z marťanského moře. Film je zakončen zvukovým apelem tříokého marťana, který pozemšťany varuje před další návštěvou, která by mohla dopadnout už mnohem hůře. Díky za varování, ale jak je v dnešní době vidět, vědci z NASA z toho těžkou hlavu nemají :o) (23.10.2012)

K Zemi se vrací první raketa vyslaná na Mars. Něco, lépe řečeno všechno není v pořádku. Z rakety nakonec vyklopýtá pouze jedna výpovědi schopná kosmonautka, která postupně popisuje hrůzostrašnou misi... Není to úplně nejhorší. Tvůrci filmu asi slyšeli, že se Marsu říká také Červená planeta - všechny na Marsu se odehrávající pasáže jsou tedy barevně podbarveny (spíše přebarveny) rudou barvou - někdy mám podezření, nejde-li v mnoha případech dokonce o animaci. Z triků se tu vyskytuje obludná masožravá rostlina, které musí její kořist hodně pomáhat, aby si uchvacovací akt zachoval zdání hodnověrnosti, monstrum s obličejem netopýra, šesti nohama a plandavým ocasem nejvíce připomínající pavouka, jež vydává docela stylový řev, vodní obluda, u které si její tvůrci s konkrétními tvary hlavu až tak nelámali - zřejmě pro zachování "tajemna", a jeden marťan, jehož si též příliš neužijeme, i když dokáže z ženské složky posádky vyloudit solidní hysterický jek. Děj - jde tady vlastně o setkání s cizí vyspělejší civilizací - toť sci-fi. Hlavní slovo však mají kreatury - tedy skoro horor. Z herců trochu zaujme Gerald Mohr - mírně bogartovský typ. Podsaditější zrzka Naura Hayden zrovna nejlepší herečkou není, její postava pak podivně spojuje typ hysterky s odhodlanou bojovnicí (na psychologický vývoj bych to neviděl). Jack Kruschen je typická veselá vojenská guma - jako asi nejlepší a nejznámější herec svoji figurku zvládá nejlépe a nejstylověji. Profesor Lese Tremayna odvádí svoji práci také slušně. Pár nelogičností - podivné přistávání rakety, nesmyslné nošení skafandrů, neuvěřitelně rychlý návrat z projížďky na člunu - samozřejmě rádi odpustíme. (10.08.2005)

Mám neblahé nutkání provést tomu člověku, kterého napadlo natočit všechny záběry z povrchu Marsu s jakýmsi odpudivým kamerovým filtrem něco velmi, velmi bolestivého, sice ještě nevím co, ale určitě v tom bude figurovat skalpel, živí úhoři a půl chcíplého krtka. Když pominu tuhle averzi vůči nehezké narudlosti, zůstane scifi, které ve své podstatě možná nijak zajímavé není, ale jelikož je to de facto jedna z prvních věcí, které jsem z téhle éry filmových scifi viděl, měl pro mě po velkou část stopáže film určité kouzlo, ale i tak mě ke konci začala lehce štvát až zbytečná šablonovitost postav, kterou narušovalo jen to, že přítomná blondýnka byla zrzka, ale například Übermenschšální kapitán je poněkud otravný a hlasy, které naznačují, že místo herce byla obsazena bez-mimická vosková figurína Humphreho Bogarta odcizená z Oregonského filmového institutu mají své opodstatnění. Ale kde jinde je k vidění taková hezká roztomilá netopírně krysí obludka s klepety? (05.09.2014)

Proč musí být členy posádky: šprýmař, profesor, hrdina (milovník) a půvabná vědkyně? Proč si několikatýdenní cestu na Mars krátí především vtípky, flirtováním a "filozofováním" ("nemůžu uvěřit, že opravdu letíme na Mars"). Proč půvabná vědkyně není v kritických situacích schopná ničehé jiného nežli hlasitého ječení? Proč je závěrečné poučení z cesty na Mars právě takové, jaké je? Prostě proto, že scénář Angry Red Planet je podobný scénářům dalším desítek sci-fi filmů z tohoto období. A právě proto mne tento film docela bavil. (11.06.2007)