Režie:
Ib MelchiorKamera:
Stanley CortezHudba:
Paul DunlapHrají:
Gerald Mohr, Nora Hayden, Les Tremayne, Jack Kruschen, Ted Cassidy, Ralph Brooks, Billy Curtis, J. Edward McKinley, Paul Hahn, Gordon Barnes, Arline HunterObsahy(1)
Na Zemi se vrací raketa, která jako první přistála na Marsu. Z původní posádky přežijí dva astronauti, kteří podávají zprávu, co se na Marsu během průzkumu odehrálo. (Hans.)
Videa (1)
Recenze (20)
Ib Melchior je ďábel. Za devět dní ($ 200 000) zmákl natočit kvalitní podívanou s krabí krysou, republikánským čtenářem sci-fi operujícím se zvukovým kanónem a nejtragičtějším hereckým klonem Humphreye Bogarta v historii (Don´t call me Irish). Ještěže se mu ten střih povedl na jedničku, emzáci se neukázali v celé kráse a nemělo to víc než 85 minut. Po tomhle filmu budete zaručeně vidět rudě. ()
Plakátové.info: SPEKTAKULÁRNÍ DOBRODRUŽSTVÍ ZA HRANICEMI ČASU I PROSTORU VÁS VEZME NA ZLOSTNOU RUDOU PLANETU!!!___Ve své době poměrně populární béčkový sci-fi kousek. Jednak byl natočen v barvě a za pomoci technologie Cinemagic (předchůdce dnešní 3D technologie), která vytvářela u diváka jakýs takýs dojem prostorovosti a hloubky obrazu. Pokud se děj odehrává na palubě kosmické lodi (což zabírá zhruba dvě třetiny stopáže), je film statický a nepřináší kdovíjakou zábavu, ale aspoň se ty dialogy v podání tehdy zkušených a populárních hereckých harcovníků dají bez problémů přežít. Ta pravá švanda se koná teprve v interiérech Marsu, kdy z přemíry rudé barvy (přehnaně kontrastní kamerové filtry) se vám budou protáčet panenky. Rekvizity fauny a flóry planety Mars tvoří pář křovíků a okatě namalované kulisy (kdy jsem si vzpomenul na Ladovy omalovánky v Drdových ´Hrátkách s čerty´), ke slovu přijde obří masožravá rostlina, kdy herečka se sama obmotává jedním z chapadel, aby to vypadalo jakože reálně, dále tu máme útok marťanského křížence netopýra a krysy s krabími chapadly a nechybí ani záhadná rosolovitá améba, která vyleze z marťanského moře. Film je zakončen zvukovým apelem tříokého marťana, který pozemšťany varuje před další návštěvou, která by mohla dopadnout už mnohem hůře. Díky za varování, ale jak je v dnešní době vidět, vědci z NASA z toho těžkou hlavu nemají :o) ()
K Zemi se vrací první raketa vyslaná na Mars. Něco, lépe řečeno všechno není v pořádku. Z rakety nakonec vyklopýtá pouze jedna výpovědi schopná kosmonautka, která postupně popisuje hrůzostrašnou misi... Není to úplně nejhorší. Tvůrci filmu asi slyšeli, že se Marsu říká také Červená planeta - všechny na Marsu se odehrávající pasáže jsou tedy barevně podbarveny (spíše přebarveny) rudou barvou - někdy mám podezření, nejde-li v mnoha případech dokonce o animaci. Z triků se tu vyskytuje obludná masožravá rostlina, které musí její kořist hodně pomáhat, aby si uchvacovací akt zachoval zdání hodnověrnosti, monstrum s obličejem netopýra, šesti nohama a plandavým ocasem nejvíce připomínající pavouka, jež vydává docela stylový řev, vodní obluda, u které si její tvůrci s konkrétními tvary hlavu až tak nelámali - zřejmě pro zachování "tajemna", a jeden marťan, jehož si též příliš neužijeme, i když dokáže z ženské složky posádky vyloudit solidní hysterický jek. Děj - jde tady vlastně o setkání s cizí vyspělejší civilizací - toť sci-fi. Hlavní slovo však mají kreatury - tedy skoro horor. Z herců trochu zaujme Gerald Mohr - mírně bogartovský typ. Podsaditější zrzka Naura Hayden zrovna nejlepší herečkou není, její postava pak podivně spojuje typ hysterky s odhodlanou bojovnicí (na psychologický vývoj bych to neviděl). Jack Kruschen je typická veselá vojenská guma - jako asi nejlepší a nejznámější herec svoji figurku zvládá nejlépe a nejstylověji. Profesor Lese Tremayna odvádí svoji práci také slušně. Pár nelogičností - podivné přistávání rakety, nesmyslné nošení skafandrů, neuvěřitelně rychlý návrat z projížďky na člunu - samozřejmě rádi odpustíme. ()
Mám neblahé nutkání provést tomu člověku, kterého napadlo natočit všechny záběry z povrchu Marsu s jakýmsi odpudivým kamerovým filtrem něco velmi, velmi bolestivého, sice ještě nevím co, ale určitě v tom bude figurovat skalpel, živí úhoři a půl chcíplého krtka. Když pominu tuhle averzi vůči nehezké narudlosti, zůstane scifi, které ve své podstatě možná nijak zajímavé není, ale jelikož je to de facto jedna z prvních věcí, které jsem z téhle éry filmových scifi viděl, měl pro mě po velkou část stopáže film určité kouzlo, ale i tak mě ke konci začala lehce štvát až zbytečná šablonovitost postav, kterou narušovalo jen to, že přítomná blondýnka byla zrzka, ale například Übermenschšální kapitán je poněkud otravný a hlasy, které naznačují, že místo herce byla obsazena bez-mimická vosková figurína Humphreho Bogarta odcizená z Oregonského filmového institutu mají své opodstatnění. Ale kde jinde je k vidění taková hezká roztomilá netopírně krysí obludka s klepety? ()
Proč musí být členy posádky: šprýmař, profesor, hrdina (milovník) a půvabná vědkyně? Proč si několikatýdenní cestu na Mars krátí především vtípky, flirtováním a "filozofováním" ("nemůžu uvěřit, že opravdu letíme na Mars"). Proč půvabná vědkyně není v kritických situacích schopná ničehé jiného nežli hlasitého ječení? Proč je závěrečné poučení z cesty na Mars právě takové, jaké je? Prostě proto, že scénář Angry Red Planet je podobný scénářům dalším desítek sci-fi filmů z tohoto období. A právě proto mne tento film docela bavil. ()
Galerie (75)
Photo © American International Pictures (AIP)
Reklama