Mechanický balet

Mechanický balet vznikl v proudu francouzské avantgardy 20. let nazývané Cinéma pur (francouzsky Čistý film - tedy chápáno jako abstraktní nebo absolutní), jehož tvůrci se zřekli nejen filmu hraného, kde převažoval příběh, ale i dokumentárního zachycení skutečnosti. Snažili se vyjít z fotografických kvalit filmového obrazu a z možností, které montáž poskytuje pro vytváření rytmu, aby vytvářeli díla, hledající podstatu filmu v čisté, osamostatněné dynamice forem, blížící se principům výstavby a působení hudebních skladeb. Fernard Léger rozhýbal všemožné předměty a mechanické strojky včetně jemu blízkých geometrických objektů i v kombinaci s pohybem lidí a jejich grimas do baletu mnoha tanců, které na plátně ještě znásobil použitím zrcadel, kaleidoskopů a zrcadlících koulí. Uvidíte v jednom rytmu kombinace záběrů ženy stoupající po schodech, animovaný rozklad kubistické kresby Chaplina a tanec nádobí. Film bývá doprovázen hudbou ve stylu třetího proudu té doby, jíž tvořily různé úpravy Ballet Mécanique George Antheila. (12.10.2004)

Abstraktní studie odrazů světel a zrcadel, pohybů lidí i věcí a spousta zajímavých záběrů z toho plynoucích, přičemž jsem u některých moc nechápal, proč tam jsou, když se v nich jen stejná scéna opakuje několikrát dokola, ale celkově pro mě zajímavé záběry převažovaly nad těmi, které mě neoslovily, tudíž tomu dávám odpovídající hodnocení. Byť to teda ne úplně dokáže obhájit svou stopáž, ale o tu tady vůbec nejde. A taky mi to připomnělo, že bych si měl zase udělat menší maraton krátkých experimentálních filmů, který už jsem opravdu dlouho nedělal... Slabé 4* (17.01.2024)

Velice inspirativní film! Zajímavá práce s detaily, která jistě inspirovala mnohé filmaře.. Převratné dílo, které ukázalo nové možnosti filmu. Montáž kolečko-trojúhelník je naprosto podivná a má něco do sebe! Sám to nechápu.. Velký zen - surrealistická smyslnost! V tomto snímku je více těžce pochopitelných sekvencí s hlubším smyslem.. Nuly vyjadřující nepřeberné množství.. Přitom jsou sami o sobě zcela prázdné.. Nic.. Paradox nuly.. (13.12.2011)

Kubistický malíř Fernand Léger neodolal svodům filmového světa (stejně jako Man Ray či Marcel Duchamp) a experimentálně abstraktním Mechanickým baletem vzdal hold pohybu. Dynamičnost, pulzující obraz až jakási vizuální hektičnost vytvářejí působivý kontrast reálných záběrů s různými rotujícími tvary. Režisér nesmíná obraz klasickým způsobem, ale v duchu němé francouzské avantgardy ho deformuje, trikovými postupy formuje uhrančivé optické iluze. Bohužel se mi do rukou dostala neozvučená kopie, tudíž výsledek nebyl až natolik působivý. (06.05.2004)

Presne takto má vyzerať poctivý experimentálny film. Neviete, kde vám hlava stojí, občas nestíhate sledovať všetok ten mechanický balet, keď tu ho vám zrazu preruší žena, voňajúca ku kvetine na záhrade. Aby ste si uvedomili, že aj takýto film môže mať silnú myšlienku a nemusíte sa sústrediť čisto na formálnu stránku veci. Prenikanie do šialeného rytma tohoto filmu a jeho podstaty ma bavilo viac, ako napríklad pri Andalúzskom psovi. Asi aj preto, že Mechanický balet je menej známy. Je to film ako výtvarné, hudobné, tanečné a rytmické dielo. Len ma trochu miatlo veľa kuchynských náradí, režiséri boli asi veľkí kulinári. (25.11.2013)