Smrtící ticho

Identitu vraha išlo odhaliť celkom ľahko a o dosť skôr, ako na to prišla šerifka. Zase až tak veľa tam tých podozrivých nebolo. Aj keď motív bol riadne odfláknutý a neuveriteľný. Atmosféra indiánskej rezervácie a lesov výborná, tak ako aj Coster-Waldau. Dalo sa z toho vyťažiť ale viac, takto len priemer. (04.01.2021)

Lannisterovi škrtli ze scénáře ségru, pročež, nemaje do čeho píchnout, zachlastává na lesní samotě taktéž škrtnutý potěr, chrání stromy, objímá jeleny a leští pomalu rezavějící lauf. Tato idyla mu však vydrží jen do té doby, než mu v rezervaci začne mírně jebnutý Kopčem Železný masařit luzné náctky, což nasraného lesa pána zvedne od flašky a vyrazí ozdobit si hájovnu hejkalí kožkou. Od té chvíle se perunžel zajímavě začínající leč zvrhne v pitvání starých traumat dvou vidláckých rodin, v němž značně debilní počínání protřelého expytláka z mokré čtvrti shledávám ještě nejméně patologickým. A vše se samozřejmě vyřeší a v dobré vyzvrátí. (28.07.2020)

Temný detektívny triler z prostredia amerických lesov a mestečka, kde si určite nebudete hľadať kamarátov na celý život. Najlepšie je tu nemať ani žiadne deti, pretože sa vám môže stať, že jedného dňa vám zmizne dcéra v teenagerskom veku. Ranger Nikolaj hľadá už 5 rokov svoju dcéru a keď sa nájde mŕtvola dievčaťa, namiesto chľastania sa pustí opätovne do pátrania. Teda chľast úplne neodloží, ale on to zvládne aj s nejakým tým promile v krvi. Ale prekážok bude viac než dosť, s miestnou šerifkou a políciou majú na vec odlišný názor a vrah je skvelý lukostrelec. Atmosférou pomerne hutné, herecky veľmi obstojné, scenár je ale skôr recykláciou viackrát videného a nechýba ani zopár logických nedostatkov. (31.03.2023)

Dozvuky minulosti opäť zarezonujú po objavení mŕtveho dievčaťa uprostred prírodnej rezervácie. Obeťou tejto loveckej sezóny nebudú zvieratá, lež ľudia. Pohľadná šerifka, indiánsky policajt a alkoholom presiaknutý, no fyzicky nezlomený, strážca rezervácie, napriek rozdielnym kostlivcom v skrini, spoja napokon sily v boji proti huňatému vraždiacemu monštru. Všetko v lokáciách divokej prírody, Scenérie ako z katalógu príznačne necitlivo narúša obrovská zaniknutá fabrika, nevzhľadný opustený statok s temnou minulosťou, ako rovnako nevábne pôsobiaca indiánska osada zložená z karavanov a narýchlo zbúchaných barakov.. Čo na tom, že príbeh je ako obohraná platňa s pár logickými škrabancami, keď na novom gramofóne si ju vždy radi pustíme. Najmä, ak príbeh šliape dopredu, ako dobre namastený stroj. (28.07.2020)

Jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. The Silencing nepřichází vyloženě s ničím novým, potěší ale tím, jak důsledně pracuje se základními principy žánru. Žádná věta není zbytečná. Vše, co je nějak zdůrazněno, ať už slovně či vizuálně, později sehraje svou roli. A postavy - v rámci světa, v němž jsou uzavřeny - jednají až vzácně logicky. Což nutně neznamená, že by dělaly jen správná rozhodnutí. Ale reagují správně v rámci vnitřního nastavení a současně je scenárista nikdy nenutí, aby vypadaly jako idioti, kteří pro stromy nevidí les. Atmosféra místa v zemi nikoho, kde se (leč velmi lehce) střetává indiánská kultura s americkou, postavy jsou v neustálé tenzi a bolest se musí řešit za pochodu, dává vzpomenout na famózní Wind River. A jakkoli je zdejší vyznění jednodušší a diváčtější (ve smyslu menších uměleckých ambicí), nemůžu se zbavit pocitu, že bude The Silencing patřit k nejvýraznějším filmům, jaké jsem v letošním roce viděl. S něčím takovým jsem po unylém traileru vážně ani v nejmenším nepočítal. P.S. Coster-Waldau je jasnej Joel pro seriálové The Last of Us! (25.07.2020)