Znamení

Vzpomínám jak, když jsem byl malý, jsme se šli podívat na kruh v poli, který se objevil kousek od cesty na Skalky. Vím jak jsem byl vyděšený a zároveň mě to strašně zajímalo. Podivný pocit. Nějak si ho pořád pamatuju. Uvnitř toho kruhu se stébla obilí, nebo co to bylo, zdála být uvnitř prázdná, prasklá a suchá. Jedno jsem si sebou dokonce vzal domů. Dodnes se nepřišlo na to kdo anebo proč to udělal. Jen tu noc před tím, těsně nad ránem prý byla obloha žlutá. Tmavě žlutá. Táta se vzbudil dřív a viděl to. Tam co bylo to pole je teď „milionářská čtvrť“ (baráky pracháčů, sestřina kamarádka tam prý bydlí) a nová cesta co vede směrem ke Kauflandu. Pokaždé když tudy jdu, vzpomenu si na to jak jsem tam stál. Uprostřed toho kruhu. Podivný pocit... (02.01.2007)

Všiml jsem si jedné zajímavosti - ti, kteří hodnotí velmi vysoko Znamení, často vyjadřují velké výhrady k Vesnici. U mě je to naopak. Zatímco Vesnici považuju za Shyamalanův mistrovský kousek, Znamení se mi nejen nelíbilo, ono mě přímo znechutilo. Je to tím, že film se dotýká žánru mě blízkého, kde už mám něco načteno a nakoukáno. Dělá to ovšem navýsost povrchním způsobem s použitím představ z béčkových filmů 50. let. Jeho pojetí mimozemšťanů a rizik z nich vyplývajících mě v kině rozesmálo. V tom případě je ovšem jakákoli snaha o "thriller" a "horor" předem odsouzena k nezdaru. Tam, kde jiní píší o "skvělé atmosféře a mystičnu", jsem měl chvílemi pocit, že si ze mě režisér nepokrytě dělá legraci. Jako psychologický snímek z řady důvodů Znamení nefunguje. Co zbývá, je tradičně dobrá práce s herci, děti zahrály velmi slušně, Gibson odvádí svůj standart, nicméně do své role mi neseděl. Mnohem víc mu sluší akční role. Shyalaman umí velmi dobře pracovat s detaily a zvuky, ale na vytvoření dobré atmosféry na které jeho flmařina stojí, to tentokrát nestačilo vzhledem ke špatně zvolenému přístupu k námětu.Zejména zakomponování náboženských prvků do příběhu mi opravdu nesedlo. Celkový dojem 40 %. (13.06.2006)

Shymalan umí. O tom se přít nemá vůbec cenu. Veškerý strach a napětí je budováno s precizností švýcarských hodinek. Ví přesně, kdy postrašit a zároven i kdy diváka uklidnit. Paralela s Hitchem není vůbec scestná. Téma, přestože není nijak originální, se dostává svým zpracováním jiné dimenze filmové tvorby. Mohl bych zde říct, že se jedná o perfektní horor, jen kdybych to přepnul 10 minut před koncem. Konec působí tak směně a trapně, že jsem se až zděsil jestli to točil stejny maestro, na kterého jsem se díval po celou dobu. Tak tedy nebýt toho "strašidelného" konce, bych tomuto filmu mohl vytknout opravdu málo (i to že jsem se u toho opravdu ale opravdu bál), ale takto to mohu hodnotit jen ztěží nadprůměrně. Shodil sis to sám Shyamalane a dobře to víš! (31.07.2006)

Netušil jsem, jak může být záběr na kukuřičné pole v ševelícím větru či domácí video z oslavy narozenin děsuplné. Shymalan by však měl raději nechat víru v kostele a ne ji prazvláštním způsobem tahat do invazního sci-fi thrilleru, ačkoliv na druhou stranu, být to reálné ohrožení naší planety, ateistů by se na ní moc nenašlo.. Rodiče mě vždy kárali, že nechávám po domě sklenice s nedopitou vodou, ale já se jen připravoval.. (29.08.2008)

Že humor nejde ruku v ruce s pomalu budovaným napětím a hutnou znepokojivou atmosférou? Že sci-fi o invazi nefunguje pospolu s otázkami víry a osudu? Že je psaným pravidlem "pes nikdy neumírá"? Přijít Shyamalan s tímto konceptem o dekádu později, tak se mu všichni vysmějou. Jenže on s ním přišel v době, kdy byl stále ještě na svém nezpochybnitelném tvůrčím vrcholu a dokázal z něj vydolovat jeden z vrcholných thrillerů počátku jednadvacátého století. Má to jednu jedinou slabinu a to sice samotný závěr, kdy se jednou provždy prokáže, zda patříte mezi ty, kteří věří/doufají, že se vše děje z nějakého konkrétního důvodu nebo ne. Já ne a tak jsem v tak promyšleném filmu, jakým do značné míry Znamení nesporně jsou, shledal závěr (ne nutně onu "pointa" jako takovou) značně neuspokojivým a do značné míry laciným. Kdyby si to neambiciózně vystačilo se třemi (?) dny během prvního kontaktu pohledem jedné obyčejné rodiny, tak by to bohatě stačilo. (20.11.2003)