The Killers

Po prvém shlédnutí (kdysi?) mě to opravdu nadchlo, bohužel, po druhém (včera 22.05.09) to prvotní kouzlo už nějak opadlo..Brutalita, cynismus apod. působili na člověka silně možná tenkrát před čtyřiceti lety, dnes působí film už trochu zastarale a směšně ale vyloženě špatný zase není...Co je však důležité dodat, tak že film byl vlastně původně povídkou od světoznámého spisovatele Ernesta Hemingwaye..Líbil se mě styl jakým byl film natočen (včetně těch různých dlouho-sáhlých flasbacků), i jeho barva, ve filmu vidíme spoustu nádherných sporťáků, zabiják Clu Culager byl skutečně velmi zajímavý, taková pravá ruka a prdelka Lee Marvina, pamatuji si že si pořád hrál se svýma černýma brýlema proti sluníčku a když je zrovna neměl na hlavě, nebo si je o něčí hlavu nečistil tak třeba v ruce a pořád dokola:-) Oba dva byli zcela rozdílné osobnosti a charaktery, frajeři ale to je právě navzájem spojovalo..Balkonová scéna v jejich podání byla hodně mrazivá! Zajímavá byla však i potvora Angie Dickinson (kdo by to do ní řekl?) a pozdější prezident USA Ronald Reagen se svou typickou patkou v roli gaunera. Zajímavé rozuzlení nakonec, bylo pak zcela nečekané, velmi zajímavé a poutavé.. (13.05.2006)

Remake dokonalých Siodmakových Killers z roku 1946 se uvede neuvěřitelně cool nástupem zabijáků, aby vzápětí otočil o 180° a nabídl lovestory. Flashbackový vyprávěcí styl mi sedl, Lee Marvin v jedné ze svých prvních drsňáckých rolí, které bude v různých obměnách opakovat po celá šedesátá a sedmdesátá léta, budoucí čtyřicátý prezident spojených států jako hlavní záporák a finále ještě lepší než úvod. (29.06.2009)

Docela neotřelé, když nájemní zabijáci konají jako detektivové... a ještě více neotřelé najít námět k béčkovému thrilleru v Hamingwayovi. Ale proč ne... Don Siegel jako legenda mezi béčkovými tvůrci (skvělá Invaze lupičů těl z roku 1956) určitě svému řemeslu rozuměl, efektně nasnímaná honička, loupež a další akční scény si i po necelých 60ti letech od natočení drží svou úroveň a Lee Marvin se svým parťákem taky vytvořil dodnes poutavou stylovou dvojku zabijáků. Jako celek to nebylo špatné, ale z velké části pro mě osobně ani nijak zvlášť strhující či nezapomenutelné. Šlo by polemizovat, zda víc zestárl víc samotný příběh, který se i navzdory kriminálnímu žánru až příliš rozvláčně zaobírá romantickou linkou ve víru nudného vztahu a automobilovým závodům, nebo větší vinu nese zpracování, které i přes zmíněnou efektní akci a rovněž atraktivní flashbackovité vyprávění většinou nedokáže navodit pořádnou atmosféru – ať už napínavou, temnou nebo i tu romantickou. Bude původní zpracování z roku 1946 v tomhle směru vyvedenější...? 60% (03.04.2021)

Solidní kriminálka netradičně poskládaná z dlouhých flashbacků, u které mě ale bohužel zajímal víc ten rámec o dvou nájemných zabijácích pátrajících po zmizelém milionu z bankovní loupeže. Výborní Lee Marvin (ve své typické roli) a Clu Galager (jako jeho vysmátý mladší kolega) i John Cassavetes, Dickinson je taky dobrá femme fatale, jen ten koženej Regan by měl zkusit místo herectví něco jinýho. Třeba prezidentování. (08.05.2022)

Don Siegel zrežíroval další kriminálku nesoucí jeho typický rukopis. Lee Marvin se zde objevuje v další ze svých skvělých drsňáckých rolí. Filmu dle mého škodí hlavně příliš výrazná romantická linka. Flashbacky samy o sobě nejsou vůbec špatné (hlavně plánování a provedení loupeže jsou velice povedené) a plynulost děje téměř nenarušují. Líbila se mi cyničnost obou zabijáků, snad až dětinskost Marvinova parťáka a na druhé straně chladnost a neustálý nadhled Lee Marvina samotného. Potěší i Reagan v roli hlavního padoucha. Při scéně "vyjednávání" se slepou sekretářkou a následných pár minutách mi tuhla krev v žilách. (27.06.2009)