Země a krev

Zdejší hodnocení mě odrazovalo, ale francouzský důraz pro zfilmování tamních kriminálních vlivů, mě obecně už od šedesátých let vždy spíš těšil. Nu, říkal jsem si, proč to nevyzkoušet. Nakonec jsem se dočkal prazvláštního thrilleru, který je poměrně brutální, což je jeho přednost, a navíc to vypadá, jak kdyby do filmu nahnal samý imigranty a ty na živo kosil jak hadrový panáky. A na to, zdali je to přednost, nebo ne, si raději odpovězte sami. Za mě brutální, ale zajímavý kousek. (27.04.2020)

Heist, který nedopadne podle plánu. Pár drogových dealerů a jejich snaha navzájem se podrazit. Plus skrýš, jejíž pán si narukuje právo na sebeobranu. Aneb, když jste na špatném místě ve špatný čas, ale nepoděláte se z toho a řešení vezmete pevně do svých rukou. A zanecháte za sebou řádně krvavou stopu a pár těl nepotřebných grázlů. Dosaďte k tomu temný až skandinávsky deprimující vizuál a vyjde z toho příjemná řežničina. 60% (20.04.2020)

Julien Leclercq tentokrát jede hodně na volnoběh a "Země a krev" připomíná spíš formální cvičení na téma depresivní stylizace francouzské krajiny po vzoru frankofonních hororů než jeho předchozí stylově vymakané akční thrillery. Nad rámec barevné palety a lehkých ozvuků režisérových typických third-person záběrů zde najdeme pramálo osobitosti a ambicí, které přitom doposud Leclercqa charakterizovaly a dělaly z něj naději evropského žánrového filmu. (17.05.2020)

Režisér Julien Leclercq, mající za sebou docela zajímavé filmové kousky, se tentokrát se svým temným thrillerem rozhodl zajít do neznámých vod a nedá se říct, že neúspěšně. Pro fanoušky tohoto žánru je to však docela šok a ne každý to dokáže strávit. Scénář je neoriginální, tudíž velice známý, jen neobvykle zpracovaný. Akční popcornová zábava se tentokrát nekoná. Po dějové stránce tu máme nějakého Saïda žijícího na vzdálené pile se svou hluchoněmou dcerou Sarah. Jednoho krásného dne zjistí, že jeden jeho mladý zaměstnanec, právě na jeho pile, schovával ukradený kokain. A samozřejmě netrvá dlouho a objevuje se majitel s jasným požadavkem. Obléhání pily je poté tímto započato. A to je vše. Nic víc, nic míň. Dalo by se i říci, že by mohl být takovýto námět převzatý z leckterého westernu. A možná právě v tom je i onen neobvyklý zádrhel, neboť atmosférou se tento snímek hodně podobá spaghetti westernu. Po celou stopáž má tak nepříjemně pomalé tempo, až z toho vyznívá dojem, že se režisér snad snažil zabřednout do artových vod. Dějový vývoj se tedy vyvíjí pomalu, avšak skutečně v napnuté temné atmosféře. Pomalé záběry, čekání na akci a následná brutalita v celé své ryzosti. Ano, k onomu nevyhnutelnému tedy chvíli trvá, ale stojí to za to. Co filmový záběr, to obrazový skvost. Výprava mrazivá, a to by ani jeden neřekl, že se jedná o nízkorozpočtový snímek. Pomalu se vlnící mlha v horách předznamenává tajemno a strach z neodvratitelných věcí. Desaturovaná atmosféra silného deště plná šedých a nahnědlých břidlicových odstínů vyznívá strašlivě fádně a vyvolává nepříjemný pocit. Protáhlá expozice má hlavně význam ve vývoji nečekaného. Diváka to drží v napětí, co se bude následně dít. Náhlý prudký závěr potom přijde tak nečekaně, že mnohý divák, kterému se podařilo se plně dostat do hloubky celého konceptu, takřka nemá šanci ani chytit dech. Nejedná se tedy o nějaký velký film plného rozjařeného očekávání. Je to film skromný, ale v té vyšší velikosti. Zajišťuje konstantní podívanou udržující si diváka na maximum po celou dobu stopáže, která nemá ani hodinu a půl. Venkovský divoký západ s bojem o přežití v obléhacím filmu, jaký tady ještě nebyl. (06.05.2020)

Říkal jsem si, to bude paráda. Pila plná zaměstnaných trestanců a přijede drogová mafie. To bude akce. Pily řezající těla, valící se klády...masakr. Vše ale dopadlo úplně jinak. Trapné akce a ke všemu hluchoněmá kráva, která celý život žije v lese a nemá žádnou kondičku, neumí používat zbraň a ke všemu je šeredná jako její fotr. (19.04.2020)