Bez okolků

Poslední vteřiny života bojovníka, ve kterých přichází vyrovnání se životem. V Asii častý námět bojových wuxia filmů, na západě spíše výjimka (z poslední doby snad jen Bessonova Lucy, ve které umírá v akčně-mystickém stylu drogová dealerka). Boormanovi se podařilo udržet snovou složku filmu v pevných mezích, k čemuž mu prý hodně pomáhal Marvin. Pro něho to bylo určité vyrovnání se s válečnými zážitky. Rozhodně je Point Blank sevřenější a údernější než většina wuxia, které jsem na toto téma viděl. A mimochodem: scéna rvačky v klubu je takový dávný předchůdce Johna Wicka (kulisami i atmosférou). (20.07.2019)

Čarovné je, že ako to natočil Boorman, ten chlapík v skutočnosti nechcel peniaze. To bola len mimikra. On chcel späť to dievča, hlavne teda všetko, čo s jej zradou odišlo, ju konkrétne už asi nie. Keďže nevedel ako inak to získať, ako zoceliť tú ranu a vyplniť tú dieru, zabil všetkých, ktorí s touto jeho stratou akokoľvek súviseli. Hm, že vraj nie je nič horšie, ako ohrdnutá a oklamaná ženská. Je - Lee Marvin! (ďalšiu možnú rovinu tohto filmu odhaľuje tento komentár) (10.04.2010)

Jeden z prvých, zásadných amerických neo-noirov. Klasické noirové motívy lúpeže, zrady a pomsty prenesené do farebne rozmanitých rokov 60tych. Marvin je nezabudnuteľne mega-cool a surreálna snovosť snímky (vďaka vplyvu francúzskej novej vlny: Resnais, Godard) má čo ponúknuť aj na opakované pozretia. Osobne videné 3-krát a stále podnetné na analýzu strihu, kostýmov a tiež interpretáciu, ako to teda bolo: realita, bludy v smrteľnej agónii alebo akýsi posmrtný, vytúžený sen? Rok 1967 bol každopádne na poli neo-noiru naozaj kľúčový. Viď ďalšie cool počiny: francúzskeho Samuraja a japonský Branded to Kill. (11.07.2017)

American badass No. 1, Lee Marvin, v nejlepší formě. Boormanův průkopnický, kreativní vrchol, který už pak nikdy nepřekonal. San Francisco. Alcatraz. Krásná stylizace obrazu a střih (hrající si hodně s flashbacky a zvukovou paletou), jenž předběhl dobu. Americká klasika. Jasná předloha filmů jako PAYBACK (nepřiznaný remake) nebo LIMEY. Kontrast brutality a melodramatu. POINT BLANK lze sice vnímat jako přímočarý příběh o zradě, pomstě a chamtivosti, ale film má tak surrealistickou dezorientující snovou atmosféru, že každý, kdo umí číst filmovým jazykem, pozná, že Point Blank je třeba interpretovat jako sen umírajícího muže. Point Blank je ale především o Lee Marvinovi. Mezi brutalitou Marvinových traumat z 2. světové války v Japonsku a způsobem, jakým se vyjadřuje násilím na plátně, lze najít souvislost. Boorman poukazuje na to, že Marvin se vždy snažil získat zpět lidskost, kterou ztratil během války. (25.09.2009)

Přímost, drsnost a cyničnost Dirty Harryho, kafkovskost Rozhovoru od Coppoly ( nebo taky Domina od Stanley Kramera ), asociační střihy ve stylu Angličana od Stevena Soderbergha ( ten se sám přiznal, že z tohoto filmu vykrádal ), psychedeličnost let šedesátých, výborná vizuální stránka ( typické syté barvy + jejich sladění, využívání velkých otevřených prostor nebo naopak sixties "kubistického" strohého interiérového designu ), rychlé tempo. Ukrytá perla. John Boorman měl na začátku kariéry výbornou formu, škoda že tyhle filmy u nás vůbec neběží a málokdo je ( a režiséra ) zná... -- A Lee Marvin byl asi největší "cool motherfucker" let šedesátých -- "You´ll ask him for the money, he´ll say no, and you kill him" - "Yeah, Something like that" -- A napodruhé jdu na 5*. Film, která mý ukrytý podprahový rozměr ( nutí k dalším shlédnutím ) a jeho feeling vám z hlavy jen tak nevymizí, stejně jako obrazy z něj (23.08.2006)