Zahrada

Švankmajerovi duševní výlety za hranice všedního vnímání jdou povětšinou zcela mimo mě. Kupodivu je Zahrada docela jiná a stravitelnější. Trápící podivín, který experimentuje se vším co se hýbe, tady dokázal vytvořit krásně absurdní situaci a v deseti minutách jí dát neodolatelně ironickou korunu. Narozdíl od přebujelých záběrů a fantasmagorických zvuků zůstal účelný a s mistrným Kopřivou tvrdí jedno. Že plot musí kdosi držet a že lhostejnost je koncem i toho nejkrásnějšího. Časové zasazení osudově přesné. (28.07.2009)

Jako by mistr řekl...no jo, vždyť já vím, že kolem mne žijí i lidé, vždyť jsem Vám jednoho ukázal v Bachovi, ale no jo, existují samozřejmě i mluvící lidé. Nebudeme to ale moc přehánět, tak maximálně čtyři. Vypadalo to jako Schorm, ovšem plno živočišných detailů okamžitě upřesňuje, kdo se dívá a jakým způsobem se dívá. Pohled na společnost lidí. "Kde...?....jo todle....". Ale ze všeho nejdůležitější je způsob pěstování společnosti, ať už má zahradník rudou či modrou barvu, prostě pěkně po vrstvách, protože, jen mezi náma, každý z těch...tamtěch, to má nějak polepený. "Hele, Josef...nedělej ze mě blba, proč - tu - stojej??". No jo...dobrá otázka, proč tam stojí? Kdo? Oni nebo my? Ale vždyť se Ti to mistr snaží celou dobu vysvětlit...tak znova. (22.07.2013)

A stojí tam až dodnes!!! Zahrada se mi líbí nejen svým zvláštním pojetím, ale i samotnou zvláštní atmosférou. Kamera si vážně vyhrála, divák je po celou dobu držen ve zvláštním napětí, kam že se děj posune, jestli se to nějak zvrtne a to se mi na tom líbilo nejvíc. Stejně jako výkon Luďka Kopřivy, ze kterého šel místy vážně až děsivý pocit. (20.02.2020)

Geniální švankmajerovina! Tentokrát bez jediného animovaného záběru a přesto jedna z mých nejoblíbenějších. Politické narážky možná už (zaplaťpánbů) nejsou tak docela pro mladou generaci srozumitelné, nicméně i tak se stále jedná o velmi zdařilé podobenství. Hlášky typu: "vrstva hnoje...vrstva hlíny", se v naší rodině zdařile uchytily a používáme je dodnes. (02.03.2016)

Tohle podobenství je použitelné v každé době, tu dnešní bohužel nevyjímaje. Kdo má informace, má vlastně nesmírné bohatství. Ať je nacismus, komunismus, demokracie či vládne císař pán. Pokaždé chtějí mocní informace na jiné mocné a též i na jiné chudáky, aby je mohli vydírat a využívat. Živá zahrada je zajímavý nápad sám o sobě a velmi trefné a povedené podobenství. (06.04.2023)