Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákKamera:
Ladislav ŠtěpánHudba:
Vendula KašpárkováVOD (3)
Obsahy(1)
Jana Svěráka známe především jako režiséra dlouhometrážních filmů. Hraný dokument Ropáci natočil Svěrák v roce 1988 jako absolventský snímek na katedře dokumentárního filmu pražské FAMU. Sugestivní vyprávění pojednává o fiktivní vědecké výpravě za neznámým živočichem, ropákem, jehož existence odporuje veškerým zásadám normálního života ve zdravé přírodě. Závažný ekologický problém je zde podán zcela naruby; příběh je přitom líčen tak věrohodně, že mystifikace je takřka dokonalá. Pro tyto mimořádné kvality byl film vyznamenán kromě jiných cen i studentským Oscarem. Další ceny: Zlatý drak + Cena OIRT Krakov 1988, Cena za nejlepší režii – Parma 1989, Hlavní cena festivalu Odense 1991. (Česká televize)
(více)Recenze (282)
Velmi originální nápad, docela uvěřitelné zpracování a nakonec nevtíravý námět na zamyšlení...Místní děda je mile komický a spolu se servírováním vědeckých poznatků a domněnek je také nejreálnější...Nakonec i ten ropák samotný (na nepochybně sporé studentské prostředky) vypadá dobře...Je vidět studentská hravost, vynalézavost a novátorství...aneb jak se rodí světoznámí režiséři... ()
Ropáci sú také ritnaté potvory žijúce výhradne na extrémne znečistených a smradľavých miestach ( uholné doly, rómske osady, alebo poľské supermarkety ) a živiace sa gebuzinami na ropnej báze. Hlavne nech je to riadne mastné a vysokooktánové. Kedysi dááávno som to ako malý náhodou videl v telke a samozrejme som si myslel že je to naozaj naozaj. Potom som chvíľu len tak užasnuto sedel a tuho rozmýšľal o tom ako môže vôbec niečo také žiť. Dnes som na to náhodou narazil opäť a aj keď už dávno viem že ropáci sú len výplod fantázie, prišlo mi to rovnako fascinujúce, dobre natočené a vysoko zaujímavé. Bolo zábavné keď tam tí vedci kŕmili malého ropáčika benzínom z fľašky a nechali ho inhalovať dym z výfuku. Zaujímalo by ma či sú ľudia ktorí fetujú lepidlá nejako geneticky spriaznení s filmovými ropákmi, trebalo by to rozhodne preskúmať. ()
Mystifikační dokument plný humoru a ekologie. Film, ke kterému se velmi rád vracím. V tomto krátkém dílku, jak se později ukázalo, se Jenovi povedlo nemožné. Vyrovnat se s odkazem svého otce, vzdát mu poctu jeho vlastním humorem. To vše v absolventském filmu. Pak se již cesta ubírala trochu jiným směrem… ()
Dokonale natočený sci-fi dokument o přítomnosti Ropáků okusujících nejen plastové "brnění" stromů, ale také uhlí, motorový olej a taky gumáky jistého pána, který mě neskutečně pobavil svou hláškou "A jsou v prdeli...". Naznačení zhoršujícího se ovzduší, ale zlepšování a rozšiřování teritorií pro tyhle tmavá zvířata určitě není nijak potěšujícím. Nedivím se, že někteří uvěřili v existenci těchto malých podivných stvoření s nepoměrně velkými chlupatými zadnicemi, žijících v extrémních podmínkách. Jak jsem už naznačila, Ropáci jsou českou raritou, ale jistě se brzy přemnoží a rozšíří do celého světa v důsledku zvětšování jejich přirozených území. ()
Jan Svěrák začal velmi dobře. Natočil krátkometrážní, avšak velmi uvěřitelné sci-fi o živočichovi z mostecké uhelné pánve, který si libuje v tom svinstvu, jež nám sice neprospívá, ale k životu jej potřebujeme stejně. Jak jsem napsal, jde o tu uvěřitelnost, protože tým, který film představuje, je složen z vědců a dokumentaristů, takže je to takové fiktivní National Geographic. Genialitu tohoto díla dokazuje fakt, že jsou lidé, kteří si opravdu myslí, že ropáci existují. ()
Galerie (16)
Photo © 40. Letní filmová škola
Zajímavosti (13)
- Od roku 1992 je postavička Ropáka cenou združenia "Deti zeme" za anti-ekológiu. (Raccoon.city)
- Ropák je dielom výtvarníčky Barbary Šalamounové a štúdia Jiřího Trnky. (Raccoon.city)
- Když byl Jan Svěrák pozván do USA k převzetí studentského Oscara, byl v prezenční vojenské službě. Už to byl velký problém, který v součinnosti řešili různá ministerstva, zda jej do kapitalistické ciziny pustit. A když přišlo překvapivé ano, přišel rozkaz dostavit s k veliteli pro věci politické.Tam byl proškolen z oblasti špionáže, že nesmí sdělovat nikomu tajné informace o armádě. Když režisér odpověděl, že ale žádné nemá, dostal tedy rozkaz, aby jim řekl co ví, ale po návratu do vlasti musí všechno nahlásit. (sator)
Reklama