Uzumaki

Uzumaki vypadá jako kdyby ho natočil David Lynch na tripu. Šílená a bizardní psycho jízda, která mě naprosto převálcovala, změnila moji představu o tom, jak má vypadat skutečně podivný film a málem mě o půlnoci donutila vyluxovat si důkladně pokoj, abych předešel možnosti, že mi do ucha vleze pekelně dlouhá stonožka. (27.02.2008)

Je to nejspíš tím, že jsem moc zhýčkanej naprosto perfektní mangou a od filmu jsem očekával alespoň trochu solidní ilustraci mangy, ale... dočkal jsem se něčeho trochu jiného. Jak už bylo řečeno - film vypadá jako nějaký počin začínajícího filmového amatéra a zajímavě se v něm experimentuje s kamerou, ale bohužel musím souhlasit i s tím tvrzením, že je film místy opravdu hodně únavný, i když trvá jen devadesát minut. Film neobepíná všudypřítomná spirála, jak by se mohlo zdát, ale spíše všudypřítomná vata. Jedná se o poměrně dosti volnou adaptaci - ony vzrušující momenty z mangy, kdy jsem hltal stránky jako roztíkající se zmrzlinu, mají ve filmu jen minimální prostor (jestli teda některé vůbec nějaký mají), a když už, tak jsou bolestivě okleštěny a hurá, pokračujeme zase tou natahovanou částí. Na druhou stranu musím přiznat, že i ty napínavé momenty z mangy, byť jsou tam jen nakrátko, jsou natočeny docela obstojně. Zkrátka si myslím, že kdyby se této látky ujal někdo s bohatšími zkušenostmi než začínající filmař, s větším rozpočtem a schopnějším scénáristou, mohlo by se z toho stát něco opravdu... vzrušujícího. V tomhle případě jde sice na jedné straně o skvěle vychytanou technickou záležitost, na straně druhé ale o scenáristický fail. (08.04.2011)

Ukazkova bizardost, aka moze prist hadam len z japoska. Dostatocne na to, aby vam tetnto film priniesol vynimocny zazitok, nie vsak dostatocne natolko, aby zakril prilis jednoduchy a infantilny dej, ktory miestami slusne uzemnuje atmosferu. Ak si vsak radi pochutnavate na bizardnych filmoch, tento kusok vam to naserviruje velkou mierou, a to na na tanieri so vzorom spiraly. (7.9/10) (03.10.2007)

Jeden z filmů, u nichž můžete nasolit jak odpad, tak pět hvězd a stejně nebudete mít čisté svědomí. Směs křiklavě nesourodých a iritujících prvků je ale svým zvláštním způsobem přitažlivá a "cool", čemuž vydatně napomáhá živelná a plastická kamera. Typicky japonská ujetost se zde vyskytuje v takové koncentraci, že si poprvé neumím představit americký remake. Jedině, že by ho společně režírovali Lynch a Burton. Největším úspěchem filmu je ale vytvoření surreálného světa (ale kompaktního ve své "pocitovosti" a nahodilosti). Světa, který je podivný, nelogický, bizarní, ale "svůj". Odmítám hodnotit, každopádně za zhlédnutí to stojí. (09.02.2010)

Vyhejbání se zaběhlým filmařským konvencím ještě neznamená, že to bude dobré. Popravdě nevím, co si o tom mám přesně myslet. Nevím, jestli mám být naštvaný nebo být unešený, spíš teda naštvaný, hlavně díky tomu, že jsem se trochu nudil a čekal jsem nějaké lepší zakončení a ve vyhrocených scénách něco víc, buď aby mě něco vystrašilo, nebo odpudilo. Jednou mě zamrazilo, ale zase v jiných scénách mi něco přivodilo úsměv, což by zřejmě nemělo. Ta spirála mě asi naprosto zblbla. (05.09.2012)