Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Tolik zastřelených dětí nemá ani čtvrtý Rambo, tak stylový vizuál nemá ani leckterý snímek hollywoodských klipařů a tak roztříštěnou vypravěcí linii nemá....snad nic :-) Cidade de Deus je filmařsky vytříbenější a ve svém zobrazení krutého života ve favelách naléhavější než tematicky obdobný a podobně vyzdvihovaný snímek Tropa de Elite, ale přesto mne minul mílovým obloukem a působil na mě chladně až odtažitě...V dojmologii se nevyžívám, ale nechci pokrytecky věšet kvanta hvězdiček na film, jehož sledování se bez několika zívnutí neobešlo. ()
Soundtrack Antonio Pinto: 1. Meu nome e Ze [2:31] ,2. Vida de otario [1:24] ,3. Funk da Virada [1:37] ,4. Estoria de Boca [2:30] ,5. Na rua, na chuva, na fazenda [3:29] ,6. A Transa [2:03] ,7. Metamorfose Ambulante [3:47] ,8. Nem vem que nao tem [2:33] ,9. Preciso me encontrar [2:56] ,10. Alvorada [2:36] ,11. Convite para Vida [2:58] ,12. No caminho do bem [6:04] ,13. Morte Ze Pequeno [1:10] ,14. Batucada [7:27], ()
Jestli si chcete užít vynikající filmařinu a nevadí vám "trochu drsnější" prostředí, pak neváhejte ani vteřinu ! "Město bohů" je film pro silné povahy, ale nabízí maximální dávku toho nejlepšího, co se v režisérském křesle dá naučit (chvílemi mě napadalo, že v Hollywoodu zaspali dobu :) Zatímco v podobných filmech americké produkce s tímto tématem stříká a teče krev proudem, tady je vždy kamera buď mírně neostrá, nebo dost vzdálená na detail, nebo v poslední chvíli "uhne s pohledem", prostě není za každou cenu šokující (ono to i tak stačí).... Ne vždy je kvalita filmového střihu tak markantní, ale střihač u tohohle filmu byl prostě machr. ()
Nevím, do jaké míry tento film odpovídá skutečnosti, každopádně jeho děj stojí za hluboké zamyšlení, byť je nám zobrazená problematika poměrně dost vzdálená. Je až skoro děsivé pomyšlení, že někde skutečně mohou existovat děti, které berou denně do ruky zbraň s jedinou myšlenkou - urvat co se dá, a to za každou cenu. Natočeno je toto dílo velice řemeslně, s až nečekaným dopadem na diváka. Mladí herci vypadají, jako by si toto skutečně prožili, o to je pak vyznění děsivější. Bezesporu jde o skutečně mimořádně pozoruhodné filmové dílo a nejlepší brazilský film, co jsem měl možnost vidět. ()
Výborně natočený film dokazující mně, že v Brazílii se lidé skutečně hezky nemají. Ale je to spíše zobrazení toho nejhoršího, co můžeme v městské čtvrti Ria de Janeira potkat, a že to není zrovna dvakrát hezké mi potvrdil tenhle film, který si skutečně na nic nehraje a výborně se na něj kouká. Horší to bylo už s tím faktem, že jsem se během sledování toho filmu necítil dvakrát dobře, měl jsem z toho hrozně zlej pocit, ale to ani jinak nešlo. Posledně asi, když jsem sledoval Estonský Klass. I když tam mi už i mrazilo, protože to téma mi je bližší. U Města bohů je to přecijen krapet složitější. Nic to ale nemění na tom, že film vlastně zobrazuje část naší země a to je kurva drsný. Když si uvědomim, co jsem vlastně viděl, a že je to krutá realita se kterou ti lidé tam žijí denodenně. A to furt určitě není to nejhorší, co na naší zeměkouli je, nebo že by možná jo? Já bych si totiž horší společnost než zobrazenou v tomhle filmu, ani nedokázal představit. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (20)
- Poslední záběr, kdy malý kluk ztratí botu a vrátí se pro ni, nebyl plánovaný ani ve scénáři, podobně jako mnoho dalších scén. (don corleone)
- Natáčení filmu neprobíhalo přímo ve slumu Cidade de Deus, nýbž v sousední méně nebezpečné čtvrti. (Rugero)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Linse. Ten strávil ve Městě bohů osm let. (Hans.)
Reklama