Otevřená srdce

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na styl vyprávění, ale pak jsem si film hodně užil. Nestandardní, až dokumentární zpracování dělá ze snímku nevšední zážitek a nepřítomnost hudby nechává naplno vyznít všechny emoce, které vyplouvají neprvoplánově na povrch. K dokonalosti mi ještě něco chybělo, ale i tak se jedná o poctivou filmařinu. (23.01.2012)

Prvých zhruba 5 minúť som sa do filmu nevedel dostať. Vadili mi zábery, atmosféra... Ale potom sa to rozbehlo a bolo o čom premýšľať. O predstavách, pocitoch, postojoch. Herci parádny. Všetky hlavné postavy boli zaujímavé situácie uveriteľné... Tlieskam. A určite sa k tomu ešte vrátim. Susanne nesklamala. (10.01.2016)

Moje první zkušenost s dánským subžánrem Dogma a hned napoprvé velice kladná. Film má poměrně jednoduchý příběh a ne nijak originální, ale přesto vás jeho forma úplně pohltí. Realistické záběry zblízka kladly důraz na pocity hlavních hrdinů, díky čemuž vás příběh úplně vtáhne a přistihnete sami sebe, jak spolu s postavami prožíváte každičkou chvilku, ať už je dobrá nebo špatná. Slabší nátury ať si nachystají kapesník, protože tady ho téměř určitě budou potřebovat. Vyzvednout taky musím výborný výkon Madse Mikkelsena a krásnou Sonju Richter, která své postavě dodala neobyčejnou přitažlivost. 4,5* (15.02.2008)

Co si z filmu odnáším? Srdci neporučíš aneb Lidé plánují, Bůh (co když je náhoda jen jiné jméno Jeho vůle?) se směje. Holt tak už to na tom našem světě chodí. Pár přívlastku k samotnému filmu: syrové (páč Dogma 95), lehce uvěřitelné, srdceryvné, výborně zahrané - od Madse (svým oblíbencům můžu tykat) jako dost pravděpodobně nejlepšího herce současnosti bych taky nic jiného nečekal, nutno však říct, že se přidaly i dámy (Paprika Steen, Sonja Richter, ale i Birthe Neumann v úloze Joachimovy ošetřovatelky Hanne nebo představitelka Nielsovy a Mariiny dcery Stine, prý Stine Bjerregaard), určitě se nenechaly zahanbit, byly ve svých rolích vrcholně přesvědčivě. Zkrátka, co si mělo sednout, to si sedlo, nesedět (myšleno v křesle, nikoliv v base), film by mě rozhodně posadil. ;-) 85 % (08.09.2021)

Mladý pár sediaci v aute. Lúčenie. Ulica. Ďalšie auto. Zrážka. Nemocnica. Verdikt doktorov. Smútok. Útecha v náručí doktora. Nevera. Jeho rodina. Smútok číslo dva. Takto to plynie v jednotlivých bodoch, z ktorých každý je pre aktérov deja zásadný. Šťastie snúbencov sa rozpadne ako domček z karát, vďaka chvíľke nepozornosti za volantom cudzieho človeka. Náhoda je ale sviňa, takže títo ľudia už viac cudzími nie sú. Zmení sa to za značne nepriaznivých okolností. A zmiešané pocity, ktoré situácia vzbudila u všetkých prítomných, vyústia do nevery, šíriacej sa ako rakovina po tele celej jednej rodiny. Nesmieme však zabudnúť na obeť nehody zo začiatku filmu. Joachim leží v nemocnici, v zajatí hnevu z vlastnej bezmocnosti. V podstate je to dosť arogantný hajzel, no ani ostatní nie sú bez viny. Jediné šťastie je, že majú otvorené srdcia, inak by sa zbláznili. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (03.04.2015)