Úterý po Vánocích
-
Marti, dupa craciun
-
Utorok po Vianociach
-
Tuesday, After Christmas
Drama
Rumunsko / Francie / Německo, 2010, 100 min
Režie:
Radu MunteanObsah
-
Paul je úspěšný čtyřicátník. Má milující ženu, malou dcerku a taky milenku. Ta ho sice netlačí do žádných zásadních rozhodnutí, ale Paul si začíná jasně uvědomovat, že se musí rozhodnout, které z žen dá ve svém životě přednost. Rozhodnutí padne o vánočních svátcích. Civilní drama režiséra Munteana (Papír bude modrý, Boogie) vypráví univerzální příběh muže, který se v pasti své vášně rozhodne zachovat přímo, i když následky nemůže dohlédnout ani on, ani jeho blízcí. Film je natočen se silným smyslem pro detail, dramatickou stavbu příběhu a jeho hlavní devízou jsou mimořádné herecké výkony tří hlavních představitelů. (oficiální text distributora) -
Munteanův dosud nejpřesvědčivější film je nemilosrdnou radiografií citového života lidí, kteří se nedokáží schovat ani před autorem snímku, ani jedni před druhými, a už ani před svým vlastním svědomím. Už nelze odložit ani první - už samozřejmě osudové - setkání mezi manželkou a milenkou, ani chvíli, kdy se hlavní hrdina bude muset rozhodnout, kterou z žen - a tedy kterou polovinu svého (nejen milostného) života - opustí a obětuje, ani diskusi, v rámci níž se ze dvou stran bude žádat o vysvětlení, jímž vlastně nic vysvětlit nepůjde. Úterý po Vánocích je svým způsobem "psychologický thriller", kde nápětí není dáno tím, jak dlouho ještě potrvá, než se manželka dozví o milence, ale záměrným odkládáním stále očekávané a nakonec nikdy neuskutečněné katarze. Vždycky přítomná rumunská ortodoxní filmová kritika filmu vyčítala příliš pomalé tempo, nesnesitelně dlouhé scény a „banální" dialogy. V tomto filmu se prý nic neděje, což diváky zoufale nudí. Jenže Úterý po Vánocích není ani dobrodružný příběh, ani akční film. Pomalý rytmus zdůrazňuje právě zmíněné napětí jednak mezi postavami, jednak mezi filmem a divákem. Všichni - postavy a diváci - čekají tu osudovou chvíli výbuchu a třeba i katarze, kdy všechno (rádoby také pravda) vyjde najevo, všechno se zničí a snad se také všechno - anebo alespoň něco - napraví, jak se děje v tolika dalších snímcích s podobným tématem. Ovšem ne tady.
Dlouhé scény vyjadřují právě ono zbytečné očekávání už jakéhokkoliv rozuzlení, nikoli nějakého ne(či nad)přirozeného happyendu. Čas teče příliš pomalu jak pro postavy, tak pro diváky. A všichni vědí, že nic „krásného" následovat nebude. Budou snad nějaké slzy, výčitky, třeba i prudké hádky, a určitě má padnout také nějaké chtě-nechtě definitivní a pro všechny nepříjemné rozhodnutí. Ovšem nevíme, zda se o něm dozvíme, než film skončí. A to proto, že - stejně jako v životě - definitivní nejsou podobná rozhodnutí, ale spíš jejich důsledky. Jinak řečeno - jak se vyjádřila herečka Maria Popistaşová v nedávném rozhovoru - „skutečné drama spočívá v tom, že se žádná tragédie neodehrává". - Mircea Dan Duta (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
TeeAge
|| Scenár: Alexandru Baciu, Radu Muntean, Razvan Radulescu | Hudba: ? | Produkcia: Dragos Vilcu | Distribúcia: ? | Štúdio: Multimedia Est | Rozpočet: ? $ | Tržba: 25,426 $ ||(2.9.2011)
-
Payushka
Nejsem nijak zaujatá proti evropským filmům (tím spíše rumunským), které mají často za cíl maximální přirozenost a vypovídají o lidech, jako jsem já nebo jste vy. Jenže v případě Úterý po Vánocích bych si troufala až tvrdit, že režisér sklouzl ke škatulce dokument. Jeho cílem bylo psychologické drama, z plátna na mě ale koukají hlavní hrdinové, kteří prožívají svůj příběh natolik skutečně a normálně, až ho beru za dokumentární sondu do života nevěrného manžela. A tady je můj zásadní problém, proč naopak nechválím tu syrovost a opravdovost: když se dívám na dokument, chci nosné, neotřelé a originální téma. Ne rozvod zapříčiněný podváděním s milenkou. Na to se stačí podívat na pár mých známých.(10.12.2010)
-
dr.Orlok
Láska nebeská po rumunsku(5.8.2011)
-
hygienik
Predstavte si, že si chcete napustiť vaňu plnú vody - vyžívať sa vo filme, všetkých jeho aspektoch. Zistíte, že voda z kohútika netečie, len sem tam kvapne - film je ohlodaný na kostru, sterilný a studený, dokonca bezduchý. Videné na otváracej projekcii nového artového kina Lumiere, bývalý Charlie s.(5.9.2011)
-
LTeez
Nedá se sice říci, že tento snímek by námětem vzbuzoval dojem něčeho doopravdy novátorského, ale jeho síla tkví v realizaci příběhu, zobrazení pocitů hlavních postav a téměř voayeristickým náhledem do jejich života. Přiznám se, že v minulosti jsem viděl pramálo Rumunských snímků, ale tenhle je jistě nejlepším z nich. Ne nadarmo byl asi také zařazen na program letošního festivalu v Cannes do sekce Un Certain Begard.....(19.12.2010)
-
d-fens
ocenenia : MFF Mar del Plata 2010 - Najlepšia herečka (Mirela Oprisor, Maria Popistasu)(2.1.2012)
-
clementinka
Môžem si dovoliť povedať, že ak niekto má rád rumunské filmy, tak tento sa mu určite bude páčiť. Atmosférou mi tento film veľmi pripomína filmy Christiana Mungiu. Nie sú síce také chladné ako napríklad v 4 mesiacoch, 3 týždňoch a 2 dňoch, ale spôsob natáčania, celkovej nálady, akú vo vás film vyvolá, sú si veľmi podobné. Pozorujeme príbeh muža, ktorý má pomer so zubárkou svojej dcéri a rozhoduje sa či sa má svojej žene zdôveriť a tým pádom ju aj opustiť. Nie som muž a preto neviem pochopiť, ako dôjde k tomu, že v kríze stredného veku si muži hľadajú mladé ženy a dokážu opustiť svoju rodinu a všetkých sklamať. Myslieť iba na seba. Nie je to nič výnimočné v dnešnej spoločnosti a preto možno celý príbeh môže niekoho nudiť. Pretože to vidíme všade a poznáme celý tento scenár. Ale na druhej strane práve už mnou spomínaná atmosféra vás akoby vtiahne do pocitov hlavnej mužskej postavy a akoby vám dá nakuknúť do jeho vnútra. Akoby sa každý z nás zachoval? Nechal by košom svoju "možno" lásku života a ostal by s rodinou, so ženou, ktorá ho už vôbec nepriťahuje alebo by sa na všetko vykašlal a začal odznovu s mladou krásnou ženou? Ľahko sa povie, ťažšie je si to predstaviť. Plus k tomu je zvláštne pozorovať celý ten priebeh, čas pred Vianocami, kedy sa staráme iba o to, čo komu dáme na Vianoce a už sa nevieme o ničom podstatnejšom rozprávať. Nebudem sa tu hrať na psychológa, ale ak sa vám teda páčia nové rumunské filmy, tento určite nevynechajte a pozrite si ho.(14.11.2010)
-
j.hanys
V několika dlouhých záběrech sledujeme rozpad manželství od úvodní myšlenky na něj (v ložnici jiné ženy) až po jeho definitivní tečku. // 2. BALKÁNSKÉ FILMOVÉ NÁVRATY - VSETÍN(22.1.2012)
-
Tomik.
Místy beznadějně utahané, rozvláčné a možná až moc obyčejné. Přesto všechno je to velmi reálný a jedinečný film, který ve mně zanechal několik silných pocitů. Plně souhlasím s komentářem od "Aelita", v pár slovech vystihla přesně to, co já bych zde pižlal na dvě strany. Moc a moc otázek zůstává nezodpovězených a je jen na každém z nás, jak se k jejich řešení postaví. Tento film určitě doporučuju (sice to není zrovna jeden z těch snímků, který byste si chtěli pustit o Vánocích v rodiném kruhu pro navození té správné vánoční atmosféry - jak by se možná mohlo na první pohled z názvu mylně zdát), ale své kvality rozhodně má.(26.11.2011)
-
Martyna
Už během první scény sem si několikrát řekla "tak a teď bude střih jinam, popojedem" - a nic. Tak sem pochopila, že to bude asi pomalý, a bylo. Ve filmu je jediná vypjatá scéna, na kterou jsme ale předem dobře připraveni telefonátem. Snímek je tak civilní, že divák nezažije jedinej nevšední či nečekatelnej moment, jakmile pochopí, jak jsou karty rozdány (asi ve třetí replice). Nevím, jestli to není na film trochu málo... A konec mi přišel utnutej. Nikoliv otevřenej (něco se za tu stopáž přece jen stát muselo). Až s odstupem chápu, že to asi byl záměr, že na nás mělo tísnivě padnout, co všechno se děje za zády toho dítěte, ale na mě to nezafungovalo. V kině nás bylo pár a zaznamenala sem spíš rozčarování. Na druhou stranu, k postavám se dostaneme opravdu blízko a jistý kouzlo tomu nemůžu upřít. Nečekejte příběh, ale jestli jste zvědaví, jak se taky dá udělat film, u kterýho netřeba myslet, možná pro zajímavost stojí za to.(4.1.2011)
-
Pafl
No to je hrůza hrůzoucí. Všichni to myslí dobře, nikdo nikomu nechce ublížit a proto zákonitě všichni dopadnou strašně. Takovýhle filmy by se měly promítat jako nábor do kláštera.(24.1.2011)
-
Aelita
Mezi blockbusterem a artfilmem na jedné straně a historickým a sci-fi filmem na straně druhé leží malinkaté území snímků ukazujících dnešní každodenní průměrný život nenápadné většiny, která se ztrácí v lesku hrdinů. Při pohledu na vlastní život nemáme stejně podivný pocit jak při pohledu na podobný život ve filmu. Jen plátno totiž najednou vypíchne, jak nudná, stejnotvárná, zaběhlá a obyčejná je naše každodennost. Vlastně si na vše rychle zvykneme a pak již žijeme skoro automaticky - jedeme po zajetých kolejích, pokud kolečka nezadrhnou nebo nevykolejí. Láska, city ... nepleteme si pojmy? Pokaždé je to stejná intenzita a stejný prožitek - po pár dnech zamilovanosti i po 5, 10, 25 letech? Opravdu? Možná víc než city lidi ve skutečnosti drží pohromadě spíše majetek, děti, zvyk, strach ze změny? Jak oživit a vybarvit každý den? Kde vzít tolik radosti a lásky? A jak je rozdělit mezi všechny, aby nikdo netrpěl a nestrádal? Kdo na to zná odpověď, je šťastný člověk. ___ Tento film by se měl povinně promítat všem, kdo očekává od partnerství konkrétně i od života obecně nehynoucí svátek a zábavu. Akorát nikdo dnes nechce o povinnosti ani slyšet.(22.3.2011)
-
decay
Celý čas som čakal čo sa stane a v podstate sa "nič" nestalo. Film netlačí na pílu nejakými zásadnými zvratmi, ale namiesto toho necháva veci voľne plynúť až do strateného konca. Musí byť neuveriteľne náročné natočiť niečo takéto tak, aby to malo aj nejakú výpovednú hodnotu._____Je zaujímavé na aké filmy má možnosť chodiť rumunský divák (z ich domácej tvorby) do kina.(26.1.2011)
-
Kurikmoon
Hodne civilné, až dokumentárne. Miestami sa tam toho moc nedeje. Ale sú tu u miesto, ktoré sú zvládnuté perfektne. Realisticky. Nie každému to však sadne. Hlavne koniec.(2.11.2011)
-
edie sedgwic
Bolo to mile, nic nekaziace, absolutne prirodzene, nenudne...a predsa to divaka necha uplne chladnym.(25.4.2012)
-
dzira
Milostný trojúhelník - kolikrát již byl na plátně zobrazen? To asi nikdo nespočítá. A byla by to asi zbytečná práce. Místo toho je lépe, podívat se na Munteanovo Úterý po vánocích.(27.7.2011)
-
BarVo
Udeje sa tam trochu viac, než vo Warholovom Sleep a Eat a bolo by namieste nazvať to skôr dokumentom než drámou.(29.11.2011)
-
JoudaCZ
Během pár dní (doslova) jsem si dal tři filmy na téma manželská krize (Revolutionary Road, The Kids Are All Right, Tuesday After Christmas), a tento, byť nejprostší, mi přišel nejsilnější. Na rozdíl od ostatních dvou nenabízí žádné dějové zvraty ani jiné kudrlinky, ale to život také ne. Film končí jen o malý kousek jinde, než začal, zároveň ale na míle daleko, a pořád je to strašně reálné. Ano, otázka, zda se na to máme chtít dívat na plátně, je oprávněná, ale nic nemění na faktu, že se jedná o silný film.(6.1.2011)
-
bedn1
Formálně minimalistické, ale mrazivě výstižné...(16.2.2011)
-
juluch
cim viac o tom filme premyslam, tym viac sa mi paci. natocit neveru nezazivnym sposobom, ktory je vsak popritom fascinujuci. vykaslat sa na klasicke dramaticke schemy, ktore zarucia divakovu satisfakciu co do akcie a zaposobit nanho uplne inym, mozno iritujucim sposobom. nic sa tam poriadne nedeje? - napodobne ako asi ako v 90 percentach vztahovych filmov, ktore su vsak formalne vycackane alebo nasilu "riesicske", takze mate pocit, ze su nabite emociami. oko je velky klamar :)(29.11.2011)
