Maléna

Malena chytne za srdce svou protřelostí a něhou, kterou divákovi kousek po kousku servíruje ve strhujících momentkách. Kamera je překvapivě špičková a venkovská krajina jak dělaná pro výstřední a krásnou Malenu, kterou jako vždy přesvědčivě zahrála Monica Bellucci. Děj toho moc nenabídne, ale celkové vyznění je tak silné, že si připadáte jako by vám bylo osmdesát, leželi jste na smrtelné posteli a v melancholické náladě a se slzami v očích si v hlavě promítali kousek po kousku celý svůj život. Velkou porci práce na tom má i legendární Ennio, který předvádí kompozici velmi podobnou třeba Tenkrát v Americe, která svým závěrem dokázala rovněž velmi podobně zdrtit. (31.08.2008)

Monica Bellucci je přenádherná a to je taky jediný čím se v tomhle filmu provinila, ale řeknu Vám, tolik odporu k lidem jsem už dlouho neměl. Na co si to tam hráli ty vesnický sračky, roky se tulej k fašounům, dělaj Monice pejsky, závistí jim vypadávaj zuby a pak najednou moral jo ? A to co udělaly Monice ty křupanský pochvy, to nemá obdoby já byl rozzuřenej jak ježek co přijde o bodliny a reakce italských chlapů mě ani nepřekvapila, kdyyž chceš hledat sráče zajeď do Itálie, nejlépe do týhle vesnice. Tam bych všem naplival do ksichtu a zase bych odjel. No tahle ukázka lidských povah mě teda dala zabrat. Skvělý, silně emotivní v jeden moment až přeemotivní biják mající v sobě nádhernou poezii krásna a zamilovanosti. (05.01.2011)

Příběh byl především o Maléně, a kdo je Maléna ani po jeho zhlédnutí nevíme - což je na snímku zdaleka nejzajímavější. Ani na okamžik jsme nedostali možnost nahlédnout do jejího soukromého světa jinak, než představami a kradmým pohledem klíčovou dírkou očima dospívajícího chlapce. Ani jednou jsme nedostali příležitost vědět, co si Maléna myslí, co cítí. Tomatore buduje mozaiku jejího bytí z pohledů, poznámek a konání jejího okolí: chtivých, závistivých, zlobných, roztoužených. Maléna je předmětem, je bezmocnou bohyní, kterou pohazují poryvy větru tak silné, že na jejím konání vůbec nezáleží. Z neznalosti jsem čekal variaci na Lolitu. Maléna je ale místo toho hodně bolestivá kritika postavení ženy ve společnosti. Největší slabinou snímku je, že se ani při poměrně krátkých 88 minutách neobejde bez neustálého opakování týchž motivů, takže přibližně od poloviny a zejména ve třetí čtvrtině snímku přestává být ta repetice obhajitelná a nudí. (11.08.2019)

Film alá Čokoláda. Avšak tvrdší, temperamentnejší a zachytávajúci povahu jedného národa počas určitého hektického obdobia, kedy sa menili kabáty, prispôsobovali sa povahy a správania, ľudia niekedy aj o 180 stupňov zmenili zmýšľanie. Treba si uvedomiť, že každý človek je iný a preto netreba odsudzovať hlavnú postavu, proste bola dotlačená k múru a skrslo jej na um si s nepriazňou osudu poradiť zlým spôsobom, všetko pod dohľadom mladého chlapca, ktorý sa zamiloval a celý príbeh sleduje. Nikdy však nedosiahne svoj cieľ, ale aspoň sa s tým vyrovná chlapsky, taktiež manžel Malèny a aj ona sama, keď sa vrátila nakoniec domov. Je to príbeh dnes už akoby z dôb minulých, dôb, kedy každý o každom všetko vedel, príbeh o talianskej bláznivosti, ale ono sa to deje aj dnes, len v iných formách. Toto je film, ktorý krásne poukazuje na závisť, tu konkrétne k žene, kedy ženy chceli byť ako ona, ohovárali ju, muži ju chceli dostať a ona sama tak zostala znechutená a krása trpela tým, že vyčnievala veľmi z radu. Teoreticky by sa tým dalo poukázať na ľudí, čo vyčnievajú z radu, ako si často život pretrpia, aký ho majú, aj keď si okolie myslí opak, ťažký a zlý. Veď stále mnohí čítajú bulvár, stále sú tie zlé vlastnosti medzi nami, len to skúsme priznať a postaviť sa tomu. Neschvaľujem to, čo urobil chlapcov otec na konci a aj sám chlapec počas deja, ale treba si uvedomiť, že je to film vlastne aj o pubertiakovi, je to o snoch a realite, podfarbené krásnou hudbou, možno sem tam až priam vulgárne, ale podľa mňa v medziach vkusu, pre dospelých bezpochyby. Čakal som však krajšiu farebnosť, iné prostredie, ale film bol filmom aj tak. Hlavná hrdinka nie je môj typ, ale vidno, že pre mnohých áno, pre mňa to je celkovo tak na 90%. Nepoburuje ma to, ale zároveň tomu chýba štipka krásy, zvláštnosti, ale je to talianske, tak to beriem. (09.12.2012)

Príjemně se na to dívá ( moc pěkná kamera ), příjemně se to poslouchá, ale emocionálně mě to až na pár okamžiků nechalo poměrně chladným. Pocity, představy a touhy Renata mě míjely ( možná je to tím, že jako menší jsem žádný podobný objekt svého zájmu neměl ). Bohužel humorná rovina s tou melancholickou nějak nesedí dohromady ( ale Renatův otec by si zasloužil vlastní film ). Přiznám, že úplný závěr za tónů Moriconeho mě dojal a přemýšlel jsem o čtyřech*, ale za 2 minuty emocí? Ne. 70 procent. (02.05.2005)