Manuela

Hodnotím dnes a z pozice tehdy u nás ještě pomalu neznámého výrazu a pojmu "telenovela". Myslím si že v tu dobu tyto slaďáky na pokračování ještě asi málokdo odsuzoval tak jako dnes. Všeobecně se to tenkrát dokonce i líbilo, protože nejen že byla jedna z prvních vysílaných tady u nás, ale také proto že měla alespoň nějaký ten děj. Ano, byla jedna z prvních a tehdy ještě tolik jako dnes neunavujících. Bylo to sice něco nového na našich obrazovkách, ale po technické, filmařské a trochu i herecké stránce samozřejmě tvrdý podprůměr. Hodnotím 3*. Ano, jen proto že byla první a také z určité nostalgie, kterou mi už nikdo nevezme a ani ji už nevrátí. Musím se sám sobě jako filmovému fajnšmejkrovi zároveň omluvit, ale jinak to nejde. Ostatní pokud jsem už náhodou nějakou viděl, už jsou pro mě vesměs jen čirý odpad! (13.12.2006)

A tu budem trochu polemizovať a nadviažem na romány Daphne du maurier Živá a mřtva a Rebeka. Manuela je horor. Keby nebola rozťahaná do nezmyselného milióna častí ale bol by jej dopriaty jeden film tak sa bojíme ísť aj na záchod. Vita Escardo je uznávaná argentínska divadelná herečka a tu si strihla dôležitú dvojúlohu Isabely po nehode a spisovateľky a vrahyne Anaís. Príšerný vzťah medzi dvoma nevlastnými sestrami Manuelou a Isabelou a hrozná tragédia ktorá nenávratne poznačí krásnu Isabelu na tvári aj na duši je nezabudnuteľná. Ja si dodnes pamätám desivú hudbu z hracej skrinky, Isabelu sediacu v hojdacom kresle ako jej tvár zakrývajú vlasy, poprípade vyslovene hororové výjavy z ostrova kde ju pred istou smrťou zachránila čarodejnica Zaira a obalila do zatuchnutých látok. Nevravte že ste zabudli na desivú hlinenú masku za ktorou skrývala svoju zohavenú tvár alebo na ihlice, smrtiace zbrane ktorými Anais chladnokrvne vraždila po tom, čo ich vytiahla zo svojich vlasov. Ja teda nezabudnem. (15.01.2021)

Tak nevím kde sem to před dvaadvaceti lety žila. Pokud si vzpomínám všichni kolem mě sledovaly a hlavně mluvily o krásné Manuele (spolužačky ze SŠ, sousedky, spolucestující...), tv ředitel se chlubil velkou sledovaností a přitom zde má tato telenovela, na níž se vzpomíná i po těch x letech, pouze 5% a pozici 17.nejhorší seriál. Hvězdu dávám spíš v rámci objektivity za ty fanynky co nyní mlčí, i když je to symbolické, jednou hvězdou pochopitelně % nenavýším. Sama se mezi její obdivovatelky nepočítám a ani nemůžu, protože jsem na tento seriálovej kousek neměla nervy ani výdrž. Odrazovaly mě rozhovory typu: "Co si řikala?" "Řikala sem že na chvilku odcházim ven, lásko." " Ty jdeš ven?" "Jdu." Kam jdeš?" "Nevim. Vrátim se ale brzo." "Aha, tak si to tam užij." "Jo, užiju si to tam." "Co si řikala?" (18.01.2013)

Jestli mě paměť neselhává, tehdá to v těch drsných devadesátých létech vysílala TV Premiéra, myslím, že to byla snad jedna z prvních telenovel, ale to nechci kecat - každopádně, bylo to krátce po revoluci r. 1989 a lidi hltali všechno - a tuto telenovelu taky, myslím, že srovnat ovace tehdá a dnes by bylo celkem zajímavé. Každopádně já viděl všechny díly, neb jsem v těch mých dětských letech neměl právo na ovladač, když to ženský chtěly vidět, tak konečně po tak dlouhé době mohu směle říci - je to odpad dámy:-) a škoda času. Jenže dávali oni v tý bedně tehdy něco zajímavého:-):-) Možná tydle telenovely stály za kulturní revolucí u nás (v negativním slova smyslu) (04.10.2011)

Ať už je to Manuela, Rosalinda, Betty, Kassandra, Kachorra nebo Esmeralda, pořád je to o tom samém.. Příběhy, zápletky, osudy postav se opakují, a vždycky se něco pořádného stane jednou za dvacet dílů.. nikdy jsem nedokoukal tyto seriály do konce, protože to prostě nešlo, ale vydržel jsem tolik dílů, abych to mohl shodit a varovat ostatní.. (01.02.2007)