Krzyżacy
Križiaci
Knights of the Teutonic Order
Black Cross
Režie:
Aleksander FordKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Kazimierz SerockiHrají:
Urszula Modrzyńska, Grażyna Staniszewska, Andrzej Szalawski, Henryk Borowski, Aleksander Fogiel, Mieczysław Kalenik, Emil Karewicz, Tadeusz Kosudarski (více)Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává v 15. stol. Zachycuje obranné bitvy Polských rytířů proti křižákům. Sledujeme vlastně boj dvou odlišných kultur: proti polské společnost, která přísně dodržuje rytířské zákony i humánní zásady křesťanství, stojí křižáci, kteří užívají kříže jen k maskování svých válečnických výbojů… Původní záměr, totiž šíření křesťanství mezi pohanskými slovanskými kmeny na východě Evropy, je v době děje slavného románu a filmu jen zástěrkou surové dobyvačné politiky řádu německých rytířů. Film vrcholí slavnou bitvou u Grünwaldu v roce 1410, kdy spojená slovanská vojska přivodila křižákům zdrcující porážku. Bitvy se zúčastnily vedle polských, ukrajinských a litevských vojsk i české bojové houfy vedené Janem Žižkou z Trocnova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
Spíše než objektivní sonda do polských dějin počátku 15. století mi tento film přišel jako pramen k polským komunistickým dějinám s jasným nacionálním akcentem, jež má silnou poválečnou pachuť... Jinak ovšem poměrně příjemný film. ()
Jedno z prvních a také nejlepších ztvárnění historických románů Henryka Sienkiewicze. I když v dnešní době film nepůsobí dokonale, jet třeba brát v úvahu dobu a místo vzniku.A také věrné zpracování knižní předlohy.Scéna ve které Zbyšek zabije v souboji na sekery křižáka, a ta ve které Jurand zabije devět německých rytířů , je mistrovsky zahraná a natočená. Na tento film jsem kdysi, asi ve dvanácti letech šel do kina úplně náhodou a od té doby mám rád polské historické filmy a romány Henryka Sienkiewicze. ()
Možná že jsem příliš zmlsanej Jerzy Hoffmanem a současnou polskou historickou kinematografií, ale tohle je vážně otřes. Pokud pominu hroznou kvalitu DVD, tak dialogy jsou místama otřesný, místama trapný a povětšinou úplně o ničem, děj je chaotickej a pro člověka, kterej nečetl předlohu, asi místama i dost nepochopitelnej, vykreslení obou bojujících stran až příliš černobílý, s ohledem na stopáž únavně zdlouhavý a takhle by se dalo pokračovat donekonečna... Korunu všemu hází Zbyšek, který maje svou milou v zajetí, vesele si flirtuje se svou sousedkou - bejt to natočený o třicet let později, tak si nechci domejšlet, jakýho bobra by tam lovili...;-) Takže půl hvězdy za to, že je to přeci jen už půl století starý, půlku hvězdy za to, že to neprzní předlohu jako dnešní Hollywood, půlku hvězdy za slušně zvládnutý bitvy, půlku za to, že obě hlavní ženský postavy jsou po slovansku hezký a třetí hvězda za to, že je to Sienkiewicz... Být to zfilmovaný dílo kohokoliv jinýho, šel bych minimálně o hvězdu dolů... P.S.: už jste někdo někdy viděl v historickým filmu boží soud jako čtyřhru? ()
Nečtěte prosím oficiální text distributora - to je neskutečný SPOILER. Jinak komu se líbilo Proti všem Otakara Vávry bude i zde spokojen. Historický film kde se nečetřilo, z xset stránkového výborného románu Henryka Sienkiewitze šikovně vyrobený scénář, kde nic moc důležitého nechybí. Silný milostný příběh je zasazený do kruté doby středověkých bitev a tak čas příjemně utíká. Snad jedině výtka k ženskému obsazení - podle knihy mají být hlavní hrdinky neskutečné krasavice, ale ty asi zrovna nebyly na skladě. ()
Lepší a méně propagandistický snímek než Vávro "dílo", hlavně díky výborné předloze. Spíše než komunistická ideologie zde do hry vstupuje typicky polský nacionalismus, který proto řád logicky vidí ze svého úhlu pohledu, nikoliv však čistě černobíle jak bývá v té době typicky k vidění. Zde to není vyloženě antigermánské, německá složka jako taková se zde respektuje, dokonce i s původní politikou řádu, což je téměř vyjímka. Takže duch doby je zde vyjmečně vylíčen, včetně tedy výpravy a pojetí společnosti. Na film tohoto formátu skutečně zázrak. Je to prakticky jediný tenhle film, který se mi líbí. A to i přes svoji, místy šílenou, naivitu. Budiž. 80% a ****. ()
Poláci uměli točit historické velkofilmy o své historii. Stačí vzpomenout filmy o panu Wolodyjowském. Křižáky mám rád už pro své téma a to dobu počátku husitství. Navíc bitva u Grunwaldu a odkaz na Jana Žižku. Je třeba ale na film koukat v originále. Hrůza dabingu, co předvedla Úránia nebo, kdo to dělal, je hodna žaloby. Snižuje to film. A kdo to viděl v tomto provedení a ještě jakoby kopie z kopie - tak nějak vypadala dvd nahrávka, tak těm se nedivím, že sníží hodnocení. Ale samotný film za to nemůže. ()
Srdce historika zaplesalo nad krasou kulis a vzletnych slibu vernosti. Krasna ukazka toho, proc jsou ti Polaci tak palicati. Kazdy je tu pan. Nu, ono to vypadalo vsechno trosicku jinak, pro laika je srovnani se socialistickou oslavou husitstvi v ceske kinematografii mozna pritazene za vlasy, ale tohle je stejne do kapes si lhouci vlastenceni. Na kvalite filmu to vsak neubira. Proste epopej. Czest ()
Henryk Sienkiewicz je polský Čapek. Křižáci byl můj oblíbený román, podobně jako Quo Vadis. Sienkiewicz byl bez nadsázky světový spisovatel. Jeho knihy jsou nejen napínavé, čtivé, ale především poučné. Jeho znalost historie je obdivuhodná a jako jeden z mála autorů dokázal Henryk Sienkiewicz přiblížit středověk a jeho atmosféru čtenářům jeho knih. Vedle Křižáků a Quo Vadis jsem četl ještě Potopu a Pana Wolodyjowského, musím však konstatovat, že filmové zpracování všech těchto románů mne velice zklamalo. Částečně je to těžko zpracovatelným a napodobitelným neuvěřitelným spisovatelským talentem Sienkiewicze a částečně dobou, kdy byly tyto romány zfilmovány. Ale konkrétně ke Křižákům: Na jednu stranu velkolepá výpravná podívaná, výborně zpracované dramatické situace, úžasné herecké výkony Andrzeje Szalawského v roli Juranda ze Spychowa, Henryka Borowského, Emila Karewicze a dalších, na druhé straně neskutečně zpackaná role hlavního hrdiny Zbyszka z Bognaniece ztvárněná Mieczyslawem Kalenikem (na CSFD není uveden mezi herci, avšak hrál hlavní roli). Tento představitel hlavní role, nápadně připomínající Ivánka z Mrazíka, je směsicí mladého nadšeného budovatelského bolševika, bezduchého svalovce, slabomyslného primitiva a napudrovaného kolibříka. S tím rozdílem, že v Mrazíkovi Ivánek ke konci pochopil, že jeho chování bylo hloupé, kdežto představitel Zbyszka ne. Každopádně postava Zbyszka tak, jak ji Sienkiewicz napsal, je naprosto odlišná od kýče, který předvedl filmový představitel. Předpokládám, že byl vybrán polskými soudruhy sice jako ideově nezávadný, nicméně pro takovou roli naprosto nevhodný. Když odmyslím výkon hlavního představitele (který mně osobně ovšem pokazil celkový dojem), tak se jedná o velmi zdařilý film. A na závěr poznámka k otřesné kvalitě DVD. V českém dabingu je na pozadí slyšet polský originál. ()
Film byl jedním z prvních (ne zcela první) barevných polských filmů a vidělo jej přes 32 milionu diváků, což bylo o 3 miliony více, než byl tehdejší počet obyvatel Polska a řadí se tím k polskému filmu s největším počtem publika. Během filmu si zlomil nohu představitel Zbyška z Boghdance. V sádře ji pak musel během natáčení kamuflovat a skrývat. K samotné bitvě u Grunwaldu - ve filmu na sebe čekají,s tím, že Křižáci připravili past. Ve skutečnosti obě armády byli zaskočeni vzájemným střetem a křížácí si již nestačili vytvořit zálohy. ()
Velkolepé a nepochybně nákladné pojetí skvěle navozuje pocit nespravedlnosti vůči polskému/litevskému národu a romantická linka jistě nenechá lecjaké oko suché, ale film z dnešního pohledu notně sráží dvě věci: Konečné vyznění propracovaného a vrstevnatého děje kazí jakoby divadelní pojetí scén i proslovů, při nichž se zdá, že režisér si nebyl schopen poradit s možnostmi, které mu nabízí filmová kamera (tato tendence vyvrcholila ve finální bitvě, jež sice oslní množstvím komparzu i propracovaností všech kostýmů a zbrojí, ale zcela postrádá náboj a napětí). Druhým bodem, k němuž směřuje má výtka, je absolutně přehnané ideologické zabarvení snímku, které je plně poplatné době svého vzniku způsobujíc, že příběh vyznívá spíše jako "naučná" pohádka pro malé děti než přepis romanticistního příběhu. (Konečně - byť to většinou nedělám - bych chtěl vyplísnit českou produkci za strašlivý dabing, který by byl i v raných 90. letech daleko za obvyklou technologickou normou. Upřímně všem radím, aby raději hledali původní polskou versi s titulky!) ()
Kniha i naše husitská více trilogie jsou lepší. ()
Bitka pri Grunwalde je bez rozporu jedným z najvýraznejších momentov poľskej histórie na ktorý sú Poliaci právom hrdí. Výborný film, ktorý dynamicky zobrazuje obdobie napätia v predvečer bitky a vrcholí samotnou bitkou, ktorá je na obdobie kedy vznikol perfektne zvládnutá. Vadilo mi akurát príliš čiernobiely náhľad na konflikt, kde sa vykresľuje Rád nemeckých rytierov až priveľmi negatívne. ()
Tož, nekompromisní mladí mužové a mladé dámy, kterým se Křižáci zdají nudní, upovídaní a "nikdy více!"! Víte, co hodnotíte? Ono Sienkiewicz, navíc ve filmařských možnostech 40 let starých, je trochu jiná kategorie, než by mohla odpovídat dnešním požadavkům "nenudného", "vtipnými dialogy naplněného" a technicky skvěle provedného filmu. Uvědomujete si, že jde o starou polskou literární klasiku? Každý má právo na svůj názor, ale měl by být optarný na blbé poznámky typu "nechápu nadšení všech kolem" atd. Co když si jako starý prďola potrpím na ty nudné řeči kolem a co když akčnost filmu a jeho technické provedení nepovažuji za hlavní kritérium kvality? Respektuji odlišný názor, ale nerespektuji poznámky typu "jak se vám to může líbit?" I pro mě jsou Křižáci srdcovou záležitostí, i když mají své mnohé mouchy. Ale přečtete-li si román Henryka Sienkiewicze, mimochodem nositele Nobelovy ceny za literaturu (za román Quo vadis?), pochopíte, že onu zášť vůči Němcům a zejména polský nacionalismus vložil do díla již on (román vznikl na přelomu 19. a 20. století). A také ony naivní filmové dialogy jsou dost věrně převzaté z knihy. Komunistická éra toho dovedla bohatě využít, podobně jako v případě našeho Jiráska a jeho husitských děl, takže paralelu křižáků jako imperialistů ohrožujících slovanský východní blok národů určitě z filmu vycíti lze též. To je realita. Ale co nemůžeme Sienkiewiczovi upřít, je schopnost fabulace a vytváření pestrých dějových zápletek. V románu najdete "brutálnější" scény, než mohl vzhledem k místě a vzniku filmu režisér A. Ford použít a přetavit je do filmové řeči. Takže přátele usekaných končetin, kýblů krve a pachu rozkládajících se mrtvol odkazuji spíše na román, i když je poněkud rozsáhlejší, což v současnosti mnohé asi odpudí. Ale aspoň je to pro vás výzva! Znám lepší i horší kostýmní filmy, ale vzhledem k tomu, že a) mám citový vztah k románové předloze, b) irituje mě u některých chytrolínů obracení se na ostatní hodnotící ve stylu "to myslíte vážně?!", dávám, možná z trucu, což férově přiznávám, čtyři hvězdičky! ()
Na lepší hodnocení byly ve filmu moc šasto přehrávané, nedůvěryhodné repliky a scény, které se hodí spíš do divadla než před kameru. ()
Polsky historicky film. Jedna hvezdicka za jedno zabavne odpoledne stravene s timto filmem, zasobou lehkych drog a bandou kamosu,ale za strizliva vazne peklo ()
Trochu mě zklamala celková nevěrohodnost podání - především pokud jde o kostýmy, ale i v celkovém pojetí postav - zklamalo mě, že mladý Zbyšek, který je v knížce velice výbušný a horkokrevný (jinak by se nedostal do těch problémů, do kterých se dostal) je ve filmu spíš jakýmsi světcem-trpitelem s vizáží Mirka Dušína. Podobně mdlé je i chování dalších postav. To se bohužel odráží na celkové atmosféře a přesvědčivosti filmu a ani závěrečná bitva není taková, jak bych čekal. Nemůžu se vyhnout srovnání: Sienkiewitz v podání Jerzyho Hoffmana je prostě lepší (i když ten zpracovává třicetiletou válku). ()
Bídná záležitost, k napsání komentáře mně donutilo až vysoké hodnocení. Film jsem viděl až po přečtení románu a bez toho bych na řadě míst příběh prostě neměl šanci pochopit. Naprosto nesmyslně se tvůrci pokusili nacpat do filmu úplně vše až jsem měl chvílemi pocit, že sleduji řadu ilustrací. Nějaká scéna pro vybudování alespoň slabého vztahu s postavami neexistuje. ()
Pro ty, kdo nečetl knižní předlohu se může film zdát chaotický, nevyrovnaný s rychlým spádem. Kniha je mnohem záživnější a emotivnější. V Polsku to však mají nejspíš jako povinnou četbu a rozumějí tomuto filmu. Mě se zdál celkem dobře zpracovaný, i když pár chyb by se našlo. Pro plynulost děje však bylo zapotřebí nějaké pasáže filmu upravit. Celkově povedená předloha i s ohledem na rok vzniku. Slušel by se novější a s modernější technologií natočený film. Nemám více výhrad. ()
Děj filmu, hlavně v první polovině, podivně skáče, buď mizerný scénář, nebo zřejmě někdo dost neumětelsky stříhal. Některé scény jsou plné nelogičností. V druhé polovině je to už lepší, nicméně závěrečná bitva vůbec nenavazuje na předchozí děj, ale i tak hvězda navíc za ni. ()
Film z doby, kdy vrcholila tisíciletá bezohledná vláda církve Evropě, není sice tak poutavý jako kniha, ale stejně jako ona odolává vlivu času a pro mě zůstává atraktivní i po 60 letech od svého vzniku. Porážka řádu odstartovala občanské nepokoje a odpor k pokrytecké církvi, který vyústil až v reformační snahy počátku 16. století. Filmu není – vzhledem k datu vzniku – co vytknout. Jediné, co vadilo mně, bylo datování. Stejně jako třeba u Kladiva na čarodějnice se zde jediným střihem posouváme často i měsíce dopředu, aniž by na to byl divák upozorněn. To sice nemusí být pro většinu lidí až tak zásadní problém, svědectví o utrpení lidí se tím však poněkud zlehčuje. Ale tím si nemusíme tento téměř akční velkofilm kazit. ()