Tecuo II: Body Hammer

Moje vysoké hodnocení má nejvíce na svědomí fakt, že se mi jednička hodně líbila, ať už z vizuálního či psychologického hlediska. Nevidět ji, považoval bych tento snímek pouze za lehký nadprůměr experimentální odnože kinematografie s občas nějakou tou zajímavou scénou (např. epileptická projíždka po Tokiu), nicméně musím uznat jistou provázanost s původním filmem - zatímco starší černobílý snímek vypráví o tom, CO se s postavami děje, tento nám vysvětluje, PROČ tomu tak je. I díky tomuto zaměření dostává větší prostor příběhová linie, celek není až tak sugestivní jako předchozí díl a výraznost projevu ustupuje (s výjimkou syrového realismu - držení se za římsu výškové budovy bylo působivostí srovnatelné nanejvýš tak v Hitchcockově "Vertigu"). Pokud první film vás více zaujal právě množstvím surrealistických motivů, radši zůstaňte jen u něj, jelikož byste se zde mohli nudit, na švankmajerovsky laděné momenty se dostává jen velmi zřídka v závěru a ačkoli je zdejší punkový soundtrack originální, na ten z čtyři roky starého prequelu nemá. Suma sumárum, druhý díl mi přišel také povedený, ale třetí dobrodružství už zřejmě absolvovat nebudu, jelikož toto téma není dle mě vícekrát recyklovatelné, navíc záchytné body postupně vymírají. 90% (05.09.2010)

Pôvodný TETSUO mal u mňa ešte horšie hodnotenie. A nie preto, lebo to bola kravina, ale preto, lebo som to nepovažoval za film, ktorý by ma upútal niečim iným, ako totálne vyšinutou atmosférou a hnusnými ( rozumej drsnými ) trikmi. Toto pokračovanie je na tom lepšie len z toho pohľadu, že tvári viac ako Film a nie ako experiment. Je priehľadnejší a ucelenejší. Ale viac nič. (06.12.2017)

„Tetsuo II: Body Hammer“ je filmem, který nedosahuje na sílu původního filmu a je trochu zklamáním oproti tomu, co Shin'ya Tsukamoto prve přinesl. Není to krok zpátky, ale není to ani skutečně krok kupředu, spíše taková stagnace na místě, která nikam nevede a zůstává u toho, co prezentoval již první film. Barva snímku rozhodně nijak moc nepomáhá. Prostě takový průměr. (24.05.2016)

Zpočátku stejně okouzlující běs jako díl první, jen s barevnou kamerou, překvapivě stále esteticky (v rámci špinavého industrialu) působící, postupně ztrácí na efektní bizarnosti a stává se nepříjemně neokouzlujícím duchovním tátou i mámou všech těch Machine Girl a Robo-geish. Industriální holocaust masa a kovu se tak změní na pouhou "vystrč pušku z ruky a zastřel všechno" přímočarou a polopatickou naháněčku. Sic se špinaovým vizuálem, ale s dějem jak z nejhloupějšího amerického video-béčka. 6/10 (22.10.2014)

Aj ked sa stale radi medzi japoske experimentalne pecky, oproti jednotke dost stratil na sile. Hlavne tym ze je to vo farbe a reziser sa to cele snazil namontovat na zmysluplny dej a tym padom nam serviruje aj menej obrazoveho zazitku. Krok spat, ale aj tak (hlavne ku konci) kvalitne pozeranicko. 7.5/10 (24.02.2007)