Digimon

Digimoni byli jedním z mých nejoblíbenějších seriálů, které jsem sledoval jako kluk, a tak jsem se na ně nedávno podíval znova, v japonské verzi. A musím říct, nebe a dudy. Americká verze je v porovnání dost ubohá, což i podle mne vedlo k takové hodnocení ostatními uživateli (mimochodem na IMDb mají Digimoni téměř 70%). Originál má o moc lepší soundtrack (a hlavně úvodní písničku), původní scénář je výborný, no a japonština přeci krásně zní. Jinak myslím, že Digimoni kopií Pokémonů nejsou, přípona mon je asi tak všechno. Takže pokud chcete objektivně hodnotit, podívejte se na všech 54 episod v japonštině (samozřejmě jsou slabší i lepší díly, ale jinak to nejde). Dávám 70%. (10.09.2014)

No dobře přiznávám, mám tuhle japonskou ujetinu rád. Ne snad, že by mi nějak extra učaroval děj, ale nejhorší nebyl, že mi vadilo, jak se do toho obulo USA a seriál prakticky totálně změnilo ( jenom tím, že ubrali původní titulní píseň, znehodnotili 50% seriálu). Já prostě žral ty digizměny :-D (ve dvojce se to jenom povýšilo), prostě kdo viděl ve svých 10 - 12 letech změny Agumona a Gabumona, tak ví o čem mluvím. Dneska už na to koukám jinak, ale to víte, každý máme nějakou tu nostalgickou vzpomínku. (29.04.2013)

Digimon si postavil kariéru na tom, že Pokémon prostě letěl (nebo si snad nejmenovaná česká soukromá televize usmyslela, že když letí pokémon, digimon na tom nebude hůř?) . Pamatuji si, jak jsem jako malá koukala na pokémona a hned potom byl v programu digimon a já, i když mi mohly být tak 4 roky, jsem při prvních tónech znělky nemilosrdně od televize utekla. Neměla jsem ho ráda, nemám ho ráda, nebudu ho mít ráda. SBOHEM, DIGIMONE! Jdu si pustit Pokémona (a jdu se rozplývat nad roztomilostí Pikaču) :) (25.10.2011)

Daleko lepší než vykrádající pokémoni (myšlenka digimonů vznikla daleko dříve). Krom celkem pěkné animace a tradičních demoralizujících bitek rozkošných zvířátek s očima jak melouny je tu taky ústřední motiv boje dobra se zlem (narozdíl od pokémonů, kde trenéři bojují jen pro zábavu), který je překvapivě zpracován docela příjemně. Zkrátka i Digimon patří mezi japonskou vymývárnu dětských mozků, ale ze všech zástupců tohoto nehezkého odvětví u mě svou nenásilností a sympatičností vyšplhal až na tři hvězdy (tedy tak 5 z deseti...). (20.07.2007)

Neberte mě moc vážně :-) Ona je to z jakéhokoliv objektivního hlediska kravina. 80% dílů jede podle stejné dějové šablony - objeví se silnější nepřítel, situace začne vypadat beznadějně a v tu chvíli se u někoho objeví nová vývojová fáze aby levou zadní zachránil kámoše. Když náhodou porazí hlavního záporáka, tak se objeví, že to vlastně ještě ten hlavní nebyl, protože nějak se to na 54 dílů natáhnout muselo, ale to je problém i lepších anime. Kupodivu tu selhává i jinak dokonalý japonský dabing, ovšem korunu tomu nasazuje ten český s úvodní znělkou, která mi přišla dementní už tak v 10 letech (v seriálu jde ale zaslechnout i anglicky, takže to asi podělal už někdo před námi). Takže v podstatě bych mohl souhlasit se zdejšími odpady s výjimkou toho, že jde o kopii pokémonů. Ty seriály mají společné jen to, že se v nich vyskytují děcka a příšerky, dějově jsou úplně jinde a digimoni jsou především plnohodnotné postavy, pokémoni v podstatě jen živé zbraně. No ale abych se konečně dostal ke svému hodnocení, sakra, nechtějte po mně objektivitu u seriálu, který jsem v dětství znal snad zpaměti a stejně ho sledoval skoro každý den znovu. To prostě nejde :-) (28.07.2019)