Reklama

Reklama

Tanec v temnotách

  • Dánsko Dancer in the Dark (více)
Trailer

Obsahy(1)

Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (399)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Další odvážný experimentální, ale nejen proto vynikající, film dánského mága Larse von Triera. Překvapivé propojení klasické stavby dramatu s žánrem televizního ,,dojáku" tedy formátem soap opery (mýdlové opery) a to celé navíc proložené muzikálovými intermezzy. Tuhle nezvyklou stavbu filmu Trier rozdělil na dva vyvážené celky. První polovinu, hlavně kvůli kameře, velmi roztěkané, až dokumentární, snímané z ruky, což Trierův tvůrčí záměr přesně splnilo (divák tak má být přesvědčen o autentické výpovědi díla), ovšem běžný filmový divák ale jen těžko stráví (skoro hodinová expozice je poněkud dlouhá) a druhá část díla, uvozená prvním muzikálovým vstupem, který je, jakož i ostatní muzikálová intermezza, v kontrastu se zbytkem nasnímaného filmu odlišně barevný a obsahuje další sémantickou i estetickou rovinu filmu. Melodramatický až bulvární příběh české emigrantky v podání vynikající a přesvědčivé islandské zpěvačky Björk, jejíž postava emigruje v padesátých letech z Československa do Spojených státu hlavně kvůli tomu, aby zachránila svého syna před prokletím dědičného jha slepoty, jímž ona sama trpí (a přechází tak přímo nabízející se politický rozměr oné doby), je záměrně postaven tak, aby doslova ždímal divákovy city a vymámil nejednu slzu na jeho tváři. Lars von Trier ovšem tuto ,,pokleslou " zábavu prokládá barevnými muzikálovými čísly, které zhmotňují představy a sny hlavní protagonistky a které posouvají významovou složku do dalších pater. Barevnost těchto hudebních vsuvek je sama o sobě velmi zvláštně zvolena. Natónování na úroveň barev televizního materiálu sedmdesátých či osmdesátých let, barvy vyvedené naschvál mdle vytváří v muzikálních číslech jakýsi zvláštní pocitový odér, odér nostalgie archetypu společného všemi sdíleného televizního světa... Výborná choreografie tanečních čísel, které jsou vždy situovány do všedních, neuměleckých míst (tovární hala, železniční trať, soudní síň, vězení...) a nesou v sobě sdělení, která se navyšují na obecně vedenou dějovou linku (Selma si materializuje zvuky továrny v kreacích tanečních figur; odváží se k milostné avantýře s místním mužem, jenž se jí vytrvale dvoří a kterého v reálném světě odmítá) a toto propojení působí velmi sugestivně. Co vyšlo Larsu von Trierovi asi nejvíce, je herecké obsazení tohohle filmu. O Björk asi mluvit netřeba, ta podává přesvědčivý strhující výkon, ale i další role jsou obsazeny velmi přesně. Peter Stormare, vytržen ze své typické role podivínského násilníka, tak typického pro filmy bratrů Coenů či aktuálně třeba pro seriálu Prison Breake, podává přesvědčivý výkon v roli maloměstského amerického prosťáčka, který se nesměle uchází o hlavní hrdinku Selmu, David Morse v roli pro kolizi dramatické složky velmi zásadní postavy, souseda - policisty, Cara Seymour v roli typické středostavovské Američanky, jeho manželky, to všechno představuje vhodně namixovaný herecký koktejl. Úžasné emoce budící postmoderní synkretické dílo... (PS: Nás Čechy tenhle film bohužel trošku škrtí...neb všichni máme něco uloženo v našem kolektivním podvědomí a ryzost ,,slovanského" křestního jména Selma či Oldřich Nový podobající se spíše Fredu Astaireovi to tedy rozhodně není...) () (méně) (více)

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 5/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 3/10/// +silný příběh, David Morse, výkon Bjork (a taky jsem ji poprvé slyšel), má zajímavý hlas -jako muzikál velice slabé, strašně zdlouhavé, režie/// No jooo, jsem si mohl myslet, že to je Lars von Trier, jeho filmy fakt nemusím. Jsou složité, zdlouhavé, nudné, experimentální a někdy dost těžko srozumitelné. Ovšem na tohle se koukat dalo, bylo to totiž docela zajímavé a hodně napínavé. Občas jsem se nemohl odtrhnout. A za ten závěr ještě nějaké to procento přidám. Celkově to však bylo hodne náročné, rozhodně se nejedná o oddychový film a už vžádném případě se nemůže film srovnávat s jinými muzikály./// Celkem 56%/// ()

Reklama

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to dosť dobrá dráma od Larsa von Triera. Má veľmi dobrý príbeh o mladej žene, ktorá dávnejšie emigrovala do Ameriky, aby tu mohla zaistiť operáciu očí pre svojho syna, lenže najprv musí zarobiť dostatočné množstvo peňazí a tak ťažko pracuje v továrni. Navyše sama má veľké problémy s očami a tak jej v tomto ťažkom živote okrem dobrých priateľov pomáha hlavne lásku k hudbe a nácvik muzikálu, lenže jedna nečakaná veľmi nepríjemná udalosť jej plány naruší. So spracovaním som dosť spokojný, celý film prakticky stojí na hlavnej hrdinke, ku ktorej je nevyhnutné si vytvoriť vzťah, čo sa mi našťastie podarilo už po chvíli. Ten jej náročný život je výborne podaný, ťažká práca v továrni, blížiaca sa slepota, ale aj tak myslí hlavne na ostatných a až potom na seba, preto sa jej nedá nefandiť, k tomu sa mi páčila aj tá láska k hudbe, ktorá má v jej živote dôležité miesto a získalo si ma to aj celé jej okolie, najlepšia priateľka, dlhodobý nápadník, príjemní susedia, toto ma skutočne bavilo. A v poslednej tretine sa už dej pohne pomerne nečakaným smerom, pričom ma trochu mrzí, že to nepôsobí práve najprirodzenejšie, kvôli čomu to nemá až tak silný náboj, ako by mohlo, ale aj toto je stále dobre zvládnuté a tá záverečná fáza je teda skutočne nezabudnuteľná. Okrem toho poteší aj pár hudobných čísel, ktoré mi prišli celkom dobré nielen sami o sebe, ale hlavne ma dosť zaujalo ich vloženie do priebehu filmu, obzvlášť hneď prvé v továrni, ktoré mi prišlo až také milé. Ale inak sa ani zďaleka nejedná o plnohodnotný muzikál, týchto čísel nie je až tak moc a film na nich vôbec nie je postavený, slúžia len na také menšie oživenie. Herecké obsadenie je výborné, speváčka Björk si za toto zaslúži veľkú pochvalu, túto zaujímavú úlohu zvládla skvelo, ale veľmi ma potešili aj výrazné vedľajšie postavy, hlavne Catherine Deneuve, ktorá mi prišla veľmi príjemná, ale aj Peter Stormare, David Morse a ešte pár ďalších. Réžia a technická stránka sú tradične v Trierovom štýle, takže na prvý pohľad to vyzerá prakticky až tak amatérsky, ale pritom už po chvíli vidno, že to má skutočne silný náboj a je to vysoká kvalita. Takže Trier má aj nejaké lepšie filmy, ale aj Tanec v temnotách sa vydaril a rád si ho ešte pozriem. 79% ()

Kass 

všechny recenze uživatele

"Tanec v temnotách" je neuvěřitelně originální projekt, který na svého následovníka bude čekat asi hodně dlouho, pokud se ho vůbec někdy dočká. L.v.Trier v něm totiž spářil dva do té doby nespojitelné filmové světy, jakými jsou : nezávislý film, točený jen ruční kamerou a snažící se o co nejrealističtější ztvárnění snímaného + úžasný svět muzikálů, které si mohou dovolit vpodstatě úplně cokoliv. A to L.v.Trier moc dobře ví, takže tady najednou máme ženu jež musí (zdaleka nejen proto aby se uživila) těžce makat v tvrdě realisticky vyhlížejícím prostředí amerického zapadákova, ve kterém se stýká s reálně uvěřitelnými postavami. Do tohohle prostředí je ovšem vložen vpravdě "muzikálový" (rozuměj - za uši utažený, do extrémních situací dovedený) příběh, prokládaný tanečními čísly jež jsou provázena (ne náhodou, ale zcela záměrně a jedině možně) hudbou islandské zpěvačky Björk, protože je to právě ona a její originální a nezaměnitelná hudba, jež se staly tím jediným možným klíčem, který byl schopný spojit nespojitelné. ()

S.Quentin QUALE 

všechny recenze uživatele

Pro mě jednoznačně vítězství formy nad obsahem. Normálně bych muzikál ve spojení s něčím scénáristicky tak účelově citovo-vyděračským odstřelil jak škodnou, no jsem rád, že jsem LvT přeci jen dal šanci, abych se ujistil, že nepřicházím o něco kontroverzně geniálního, jak jsem u něj po zásluze zvyklý. V tomto smyslu bych rozhodně netratil, protože příběhově se jedná o typ filmu, který subjektivně hodnotívám odpadem, ale skvělá Bjork, její výborná hudba a nečitelný a ke konci surově explicitní Lars von Trier mě přesvědčili, že si Dancer in the Dark vyfuckovat nezaslouží. Doporučovat se, ostatně jako u všech filmů LvT, zdráhám, a když už se do něj pustíte, tak apeluju k potlačení choutek k vypnutí, a vyčkání až do konce s velkým K. 75% ()

Galerie (39)

Zajímavosti (29)

  • Björk znamená ve švédštině, norštině a islandštině "bříza". Scénu, ve které Björk leží na břízových špalcích, von Trier zařadil do filmu pro pobavení. (D3VIL)
  • V některých scénách bylo využito i přes 100 digitálních kamer, aby byla co nejlépe zachycena bezprostřednost herců. (Brousitch)
  • Celosvětová premiéra proběhla 17. května 2000 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)

Reklama

Reklama