Farma zvířat

Velmi známý román v nezapomenutelném kresleném podání. Zub času není prakticky znát a kreslená prasátka, slepice, koně a krávy si to s klidem rozdávají s nejnovějšími animáky a odcházejí vítězně, proč? Díky nadčasovosti tématu a výborným vykreslením zvířat uzavřených ve světě, kde se může každá "svině" postavit mimo zákon. Velmi dobře je zvolená především stopáž, která dává prostor pro vše důležité, ale zároveň zbytečně neprotahuje celý příběh do délky, kterou už by kreslené postavy nemuseli zvládnout. George Orwell by byl za takovéhle zfilmován svého díla nadšený. (20.05.2009)

Starší animaci mám rád (líbí se mi především propojení zvuku a obrazu), ale o to tady vůbec nejde. Ducha Orwellovy knihy se povedlo zachovat, přestože pozměněné zakončení si mohli tvůrci odpustit. I tak je tahle Farma zvířat užitečnou pomůckou do výuky dějepisu nebo společenských věd. (743.) (21.08.2012)

Jak řekl Orwell, když píšu proti totalitě neznamená to, že bych byl proti socialismus. Věřme mu sám bojoval na stráně republikánů ( neplést se Sládkovými), konkretně v milici strany POUM, myslím, což byla trockistická strana. U farmy zvířat se ukazuje, že i dobrá myšlenka může být zneužita. Mocipáni revoluce se mohu se rychle nebo postupně změnit nebo už můžou být špatní. Nemusí to být u každé revoluce, i když si na pár revolucí vzpomínám, které tak dopadly. (05.06.2010)

(1001) Tohle mi přišlo jako otrocká, plochá a bezmyšlenkovitá adaptace skvělé mnohovrstevnaté knihy. Tedy spolehlivý zabiják nadčasového poselství. Pohádkovým obrázkům jsem zkrátka nedokázala uvěřit sarkasmus, pokud tam vůbec byl. Nějak mi zkrátka nesedlo propagandistické zpracování antipropagandistické látky, nebo jak bych to řekla. Suchý ironický komentář sice dává některým scénám potřebný absurdizující rozměr, ale je to málo, mně to nestačí. Především jsem milovala Benjaminovu postavu v knize, ale zde byl jeho význam změněn a upozaděn, stejně jako masoidní vliv ovcí. Podobně skončila většina mrazivých momentů z knížky, dobře na mě nepůsobí ani "memorizování" nápisů na zdi stodoly. Změněný konec bych možná uznávala jako osobitou interpretaci knihy, kdyby... kdyby nebyl takový, jaký je. Dovedu si představit děti, jak se u toho smějí, ale dospělé, jak u toho pláčí, to už ne. Spíš se taky smějí, protože co jiného jim zůstalo. Prostě se to nějak zastavilo na půli cesty. (08.07.2009)

Vynikající animované zpracování slavné bajky Georga Orwella se smutnou satirou na komunismus. Animace je jednoduchá díky době svého vzniku, ale rozhodně neubírá tomuto dílu na síle vyprávění s hlasem vypravěče (Gordon Heath) a dabéra všech zvířat (Maurice Denham). Skvělým a originálním způsobem je znázorněn komunismus a postupná zrada jeho vzletných a ušlechtilých ideálů. V komunismu jsou si sice lidé rovni, ale někteří jsou si rovnější. I když to je v každém státním i komunitním zřízení. A už je vedlejší, jestli je nadřazenost zasloužená, či docílená mocichtivostí vysoce postavené osoby. Příběh ukazuje zranitelnost a nespolehlivost jakéhokoliv povstání a revoluce, kterou se prostý lid bouří proti tyranské a despotické vrchnosti a někdy jenom proti vrchnosti. Vskutku ušlechtilé ideály rovnosti všech jsou vždy brzy vystřídány novým kastovním systémem, kde někteří jsou si rovnější, než prostá většina. Většina bude vždy nějakým způsobem utlačována a vedena k poslušnosti jakýmkoliv pochybným způsobem, včetně tělesné likvidace. A rovnější než rovní se začínají více a více podobat dřívějším tyranům, neboť opětovně zas a znova dochází k omámení opojnou mocí. Vyciťují svou šanci se dostat k moci, po které tak touží a která přináší tak sladké ovoce. A to je na tom to nejsmutnější, neboť sebeušlechtilejší myšlenka a ideál jsou překrouceny do neuvěřitelné absurdity krutosti, po které dochází pouze k bolestnému rozčarování. A tak snad není cestou násilné převzetí moci, kdy vyplouvají napovrch skryté násilnické povahy silnějších a bezohlednějších. Ale cesta rozumu a osvěty. Ale je toho člověk, respektive lidstvo schopno? Jsem věru více než skeptický. A prasata budou vládnout dál. Zábavné, půvabné, a přesto trochu deprimující svým neodvratným průběhem a koncem. A svojí stálou podstatou, kterou nejme sami od sebe překonat, protože naše skryté nízké choutky mohou s neuvěřitelnou silou vyplout na povrch. (15.08.2012)