Gallipoli

Churchil asi zaplakal, že to nepadlo podle jeho představ, ale v tohle filmu šlo hlavně o přátelství a nesmyslnosti takových akcí, notabene s kluky, kteří sice chtěli bojovat, ale jak na to, k tomu nedostatek výzbroje (wiki), to už byla věc jiná a podle toho to také dopadlo. Čekala jsem trochu víc akcí, ale dostalo se mi hodně z atmosféry, která tam byla před velkými boji. A to přece také není k zahození. K tomu se vysloveně hodí citát jednoho velkého a moudrého muže Alberta Ensteina : "„Není lepší zemřít za věc, ve kterou věříme, jako je mír, než trpět za věc, v niž nevěříme, jako je válka?“ (08.01.2017)

Ten film je o vojne. Ale pritom až na finále, absolútne ignoruje akýkoľvek súboj alebo hrôzu. Tá nastáva na konci a tiež len preto, lebo už všetky postavy dôverne poznáme a tým pádom môže Weir zaťať do živého. A och, že sa mu to podarilo. Weir citlivo vedie svojich hrdinov, odhaľuje nám ich silné stránky, ich motivácie, a akúsi hravosť. Na začiatku sú to len chlapci. Túžiaci po dobrodružstve s akým sa stretávajú v knihách. Každá jedna vlastnosť, alebo prekážka, ktorú na svojej ceste do vojny musia prejsť má svoje opodstatnenie. Mark Lee aj Mel Gibson si skvelo sekundujú. Ich kamarátstvo im veríme. A či už blúdia nehostinnou púšťou alebo pretekajú uličkami Egypta, zažívame tie drobné radosti a starosti s nimi. Ten koniec je potom perfektný. Rozhodne film, čo bude rezonovať dlho. Prečo som toto objavil až teraz? (11.04.2021)

Masakr v Gallipoli ve výborné režii Petera Weira je perfektní ukázkou pohrdaní staré Británie svými koloniemi. Ve skrze klasický příběh o kamarádství jen vylepšený prostředím, ve kterém se odehrává. Všudypřítomný písek ať už australský nebo africký zaleze pod kůži. Mladý Gibson je vynikající, stejně jako jeho parťák Mark Lee. První světové válce se nevěnuje moc filmů, tím spíš australanům v ní, takže už pro přehled rozhodně neminout. (11.12.2013)

Při sledování Gallipoli jsem si vybavil český Tobruk a uvědomil jsem si, jaký je rozdíl mezi tím, když točí někdo, kdo se snaží a chce, a tím, kdo umí a má prostředky. Gallipoli je výpravný snímek o jedné ne tak známé válečné epizodě 1. světové války, kdy se díky Churchillově nápadu vyřadit Turecko z války nečekaným vyloděním v blízkosti Istanbulu a rozhodným útokem na hlavní centrum Osmanské říše dostali do centra válečné vřavy australští vojáci a dostali lekci ze zákopové války, když původní Churchillovy plány vzaly díky houževnaté Atatürkově obraně rychle za své. První půle filmu nám představuje hlavního hrdinu a jeho romantizující mladické představy o kariéře u armády a vznik přátelství se svým sportovním konkurentem v podání Mela Gibsona. Film nikam nespěchá, ale není to ke škodě věci. Weir umí zprostředkovat atmosféru a vyprávět příběh tak, aby se zapsal do mysli diváka. V druhé půli pak houstne napětí po prvních bojových zkušenostech, abychom byli v závěrečné scéně svědky bezpříkladného masakru. Celkový dojem: 80 %. Není to film, který bych řadil do absolutní žánrové špičky, ale nic podstatného mu na druhou stranu nemůžu vytknout. (12.05.2013)

Z toho sebevražednýho útoku na konci běhá mráz po zádech, ale jinak teda nic moc. Opravdu jsem nečekal, že ve válečnym filmu se budou snad 3/4 odehrávat někde mimo válku. Už jsem si myslel, že se Mel Gibson do tý války snad ani nedostane. Nechybělo moc k tomu, abych to vypnul. Naštěstí jakmile se dostal do zákopu, tak začal úplně jinej film. Problém je, že v tuto chvíli už zbejvá do konce asi tak 25 minut a to už pokaženej dojem z celýho filmu nezachrání. Dávám slaboučký 3 hvězdy a to jsem se ještě při rozhodvání, jestli dát 2 nebo 3, nechal ovlivnit hudbou od Jarreho, kterýho mam hodně rád. I když teda do filmu z 1. světový války ty synťáky zase tak moc nepasovaly. (12.09.2012)