Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (9)

  • Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
  • Byl vyvíjen nátlak, aby se kontroverzní autobusová scéna alespoň zkrátila. Producenti filmu dokonce zorganizovali promítání pro důchodce, ženy a mládež, během něhož státní zaměstnanec počítal, kolik lidí během této scény odešlo, kolik žen plakalo a kolik lidí zvracelo. Nicméně tvůrci měli na své straně dokument z Historického muzea v Dubrovníku, který líčil skutečné dění v takovém autobusu smrti. Celá scéna tak byla ve filmu ponechána coby autentická výpověď, v níž bylo jen málo upraveno. (Komiks)
  • Snímek vyhrál Velkou zlatou arénu na filmovém festivalu v Pule. Zde zaznamenal úspěch dokonce ve třech kategoriích: nejlepší film, režisér a kameraman. (Komiks)
  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)
  • Zvířené emoce se projevily už před samotným natáčením. Bývalí členové odboje v Dubrovníku chtěli, aby byl snímek natočen, ale postavili se proti nim radní historického města. Střet vyřešil až Ústřední výbor Komunistické strany Jugoslávie. (Komiks)
  • Film vyvolal kvůli na svou dobu velkému množství násilných a otevřeně sexuálních scén kontroverze a značnou kritiku. Polemiku způsobila i nejasnost v citlivé otázce, zdali snímek obviňuje Chorvaty z fašistické kolaborace, anebo naopak vyzdvihuje hrdinství Chorvatů v antifašistickém odboji. V samotném Chorvatsku bylo promítání filmu i přes úspěchy na filmových festivalech v Cannes a Pule během 80. a 90. let prakticky tabu. Film byl tak např. poprvé vysílán v televizi až v roce 2014, učinil tak kanál HRT 1, který snímek nasadil pozdě v noci. (Komiks)
  • Natočeno podle vzpomínek Mata Jakšiće, vydaných v roce 1966 v knize „Dubrovník 1941“. (Komiks)

Reklama

Reklama