Pad Italije
The Fall of Italy
Pád Talianska
Obsahy(2)
Porážka Itálie v roce 1943 a odchod italských okupantů vyústil v paniku, krvavé střety, krutosti a pomsty. V malém rybářském městě na ostrově Šolta v chorvatské Dalmácii popraví partyzánský velitel Davorin svého přítele a spolubojovníka Nika s jeho milenkou Krasnou, neboť ta kolaboruje s Italy a oba se dle názoru strany chovají nemorálně. Davorin si vezme za ženu krásnou Veroniku, dceru tamního boháče a zrádce. Poblouzněn manželským životem podcení riziko napadení, a tak se po kapitulaci Itálie na ostrově vylodí nacisté s chorvatskými ustašovci, srbští četníci a nakonec i Čerkesové. Ti všichni brutálně terorizují ostrovany, pro které jsou partyzáni jedinou nadějí... Film Pád Itálie volně navazuje na slavnou Okupaci ve 26 obrazech, kterou Zafranovićova válečná trilogie začala. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Okupace ve 26 obrazech ve mně určitě zanechala silnější dojem, to ano, ale i tak se Zafranovičovi nedá upřít schopnost zobrazit reálie bývalé Jugoslávie v období 2. světové války velice sugestivně a emocionálně. Zjednodušeně se dá říct, že každý film, zobrazující některou z válek v Jugoslávii mění určitým směrem můj pohled na tamní obyvatelstvo... ()
Asi takýmto spôsobom by sa mala každá európska krajina vysporiadavať so svojou históriou počas druhej svetovej vojny. Zafranovič snáď ešte lepšie ako Mallick vystihol kontrast krásnej prírody a ľudského zverstva (zvieratá mi snáď prepáčia). Jeden z najextrémnejších násilných filmov založených na skutočných udalostiach, aké boli natočené. Ambivalentné postavy, alebo skôr zlé ako dobré, divák nevie, s kým sa má ztotožniť, hlavná a aj vedľajšie postavy mu svojim konaním bránia v ztotožnení sa s nimi. Kedy sa podobného neprikrášleného a nenablýskaného filmu z dôb druhej svetovej vojny dočkáme u nás a v Čechách? Možno aj Olbrychského životná úloha, ktorého si tak priraďujem k najobľúbenejším hercom. O triedu lepšie, ako prvá časť voľnej trilógie. ()
Přiznávám se, že jsem tento snímek absolutně nepobírala. Z polospánku mně probíraly pouze výroky jako: Bůh stvořil nebe, ďábel stvořil peklo, Bůh stvořil muže, ďábel stvořil ženu, Bůh stvořil ovci, ďábel stvořil kozu, Bůh stvořil dobrotu, ďábel stvořil zášť. A ta puška tady (na oltáři) bude místo svíčky - nějak podobně to tam zaznělo. ()
Vesničané a občanská válka v Jugoslávii, respektive v Chorvatsku. Jednou to jsou Němci, kdo je ohrožují, potom partyzáni, ustašovci, srbští četníci, bělogvardějci a nakonec komunisté. Před nikým nejsou v bezpečí, vždycky to odnesou nevinní lidé. No, nevinní. I mezi vesničany se najde odporná lůza. A taky zrádce. Na osudu velitele komunistických partyzánů je popsána celá tragédie, jakou přinesla nejen druhá světová válka, ale i dění po ní. Dění, o kterém se moc nemluví, nepíše, netočí filmy. Proč? Protože je asi těžké vybrat kladného hrdinu, kterému by divák uvěřil. Nikdo totiž nebyl bez viny, a tak tomu bude i v naší historii. Za tuto otevřenou zpověď dávám plný počet. ()
Juhoslávia si toho zažila dosť, počas vojen tam bolo mnoho masakrov a podľa mňa partizáni možno boli s tých lepších čo sa týka správania, no podobne ako talianski fašisti, nemeckí nacisti, chorvátski ustašovci, srbskí četníci, či moslimskí Čerkesovia, to boli len vojaci, ktorí sa správali často bezbožne a často vraždili chladnokrvne, tiež ten záver podľa mňa nie je hrdinský, ale priam chorý, tam sa to dalo riešiť rôznymi inými spôsobmi, vrátane tých zajatcov a tá iná poprava ku koncu, viac pre tých, čo to nevideli neprezradím, bola tiež nezmyslom. Som síce za zachovanie kultúr, no nie nad ich nadraďovanie, lebo doba národných štátov je prežitok a nacionalizmus je svojim spôsobom chorý, lebo máme len jednu Zem a všetci sme z jedného kmeňa, preto určitú hranicu nesmie nikdy prekročiť. Divoké časy, ktoré tu môžte vidieť boli podľa mňa veľmi smutné. Film je dotvorený erotikou, tiež krásnym prostredím, príbeh je však slabý, je to len taký priebeh udalostí, ktoré sa opakujú, pretože každý tam len vraždí a plieni. ()
Reklama