Animales Humanos

Lex Ortega, se mi vryl pod kůži před 2 lety, kdy jsem narazil na jeho prvotinu Atroz (2015), kterou sám napsal a režíroval a dodnes patří u mě mezi nejvíce brutální filmy, které jsem kdy viděl a jen těžko ho lze doporučovat - jen pro otrlé. Od té doby mám Ortegu v hledáčku a po dvou povídkách v México Bárbaro (2014) + México Bárbaro II (2017) se pustil do Hororu s vyšším rozpočtem, ale pustil se do hororového subžánru, který osobně moc nevyhledávám a tim je Home Invasion. Každopádně, co se mi nejvíce líbilo, byla depresivní atmosféra od samého začátku. Na Gore dojde až v úplném závěru, ale rozmlácená hlava golfovou holí, bylo povedené a nechutné. Finále silně zlé. Určitě ve svém žánru nadprůměrný Horor, ale upřímně, čekal jsem o maličko více. Ke zhlédnutí ale samozřejmě doporučuji.  (123. hodnocení, Full HD) (31.07.2021)

Paradoxně nejhnusnější a nejnepříjemnější scénou je tu utracení psa v  útulku, což bude v Mexiku zřejmě normální praxí a rozhodně by se to neztratilo ani v kdysi kultovním "dokumentu" Tváře smrti.  Kočkování mezi (skrytě) psychopatickými majiteli nevychovaného psiska a šosáckými maloměšťáky s nosíkem proklatě vysoko, zejména matinka byla na pěst, již pak v žádném případě nedosahovalo působku výše zmíněného humusu. Předpokládaná odveta se totiž odehrává v kontrastu s explicitně natočenou popravou zvířete v umírněných mantinelech a jen v samotném závěru si protagonisté alespoň sednou na jejich okraj.  Vcelku bezradný a hloupý scénář pak přináší několik až groteskních ukázek třetího z Newtonových pohybových zákonů , kdy  akce A : naprosto zbytečný odchod z místnosti s ne zcela zpacifikovanými oběťmi "překvapivě" vyvolává reakci B : osvobození obětí a útěk.  Inu, pouze podprůměrné home invasion s rozhodně zajímavým podtextem např. o mrzké míře ochrany zvířat proti týrání v Mexiku, ale to je tak vše. K tématu pak mohu vcelku erudovaně (čtyři děti a čtyři psi v rodině) říci, že  vždy záleží zejména na výchově a ovladatelnosti, a to pochopitelně jak u psů, tak u potomků. Lidský život a zdraví musí mít vždy a za každých okolností přednost, o tom nelze vůbec diskutovat, a zejména tohle musí mít na paměti zodpovědný majitel jakéhokoliv psa, natož velkého.   Takových tzv. "bylhodných" psů, co někoho zle pokousali či nedejbože usmrtili, není zrovna málo. Ono se ale není čemu divit, když v zasedacím pořádku  chovatelů psů je to místy téměř samý debil a blbeček, který bez příručky o výchově svého psa neřekne ani "Sedni" a v televizi už neletí jen "Chcete mě" Zdeňka Srstky, ale psychologické poradny pokousaných zoofilů. (19.08.2021)

Tento film dozajista rozdělí zejména divačky na tři nesmiřitelné tábory. Fanatické sběračky hoven a infantilní šišlalky na potenciální večeře a uštěkané olizovače vlastních prdelí (vesměs krutě nemrdané), laktačně psychotické matky z E-mimina a infantilní šišlalky na uřvané a řádně rozmazlované škaredě vyrýhované zygoty (vesměs mrdané špatně nějakým slizkým upjatým debilem z pojišťovny) a ty, co mají v zevním genitálu jak fakany, tak čokly (tady to bývá asi nejméně tragikomické). Doufám, že se holky nakonec potkají někde v bahně. Každopádně Mexičani už zjevně psy až tolik nežerou a děti mají většinou na píchání či na orgány, tudíž jsme zde svědky veskrze zábavného, mile brutálního, poměrně nestranného a spravedlivě vyváženého souboje párečku ekoteroristických psošuků a katalogově šosácké rodinky z předměstí o to, je-li emocionálně snesitelnější a lidštější mít doma rozmazleného vlčáka či rozmazleného paznehta. Pokud se na to chcete nerušeně podívat ze záznamu, aniž byste znali výsledek, ztlumte si teď oči. Skončilo to roztomilou plichtou a velkou mísou štěkanátků. (22.07.2021)

Není nad dobrý sousedský vztahy. Svý by o tom mohli vyprávět Roy s Fabiolou jejichž vztahy se sousedy nejsou zrovna nejvřelejší. A to především kvůli psovi kterýho sousedi vlastní. Už tak chladný sousedský vztahy ale čeká další rána, když sousedovic pes pokouše dceru Roye a Fabioly.  Pes je následně utracen, sousedi se odstěhují. Konečně se zdá že by mohl být klid. Né, však na dlouho. Sousedi se vrací a nevrací se kvůli ničemu jinému než kvůli pomstě. A zde už snímek přichází s tím kvůli čemu jsem do něho šel a tím je Home Invasion.  Animales Humanos je pro mě nečekaným překvapením. Samozřejmě má film i svoje mouchy jako je nelogický chovánípostav(klasika). Největší zkrat pak předvedla matka na konci. Animales Humanos nechybí napětí, má celkem spád a na konci se dočkáme i krve. Líbilo se mi i zakončení filmu, který jsem po zkratu matky tak trochu očekával. (18.10.2021)

Na hororové sucho v posledných dňoch príjemne kvapkajú letné dažde a prichádza drsný, brutálny a napínavý home invasion o konflikte medzi dvomi rodinami, ktoré žijú v tesnom susedstve.  Ich vzťahy boli spočiatku viac-menej v poriadku. Lenže prvý párik sú fanatickí zvierací aktivisti, ktorí pokladajú svojho psa za člena rodiny. Druhý párik vychováva malú dcéru, ktorá sa toho psa strašne bojí. Problém nastane, keď pes dievča uhryzne. Milovníkom zvierat film teda neodporúčam, v Mexiku sa totiž psov očividne nezbavujú smrtiacou injekciou (načo míňať peniaze, že), radšej využijú o niečo jednoduchší spôsob a nebude to ani príjemné, ani humánne. Keďže pomsta na seba logicky nenechá dlho čakať a Mexičania chválasatan nie sú národ, ktorý by sa posral z krvi a gore, tak na krvilačných čaká príjemná odmena! Dokonca potešilo aj nejaké to prekvapenie na záver. Zatiaľ Ortegov najlepší horor, hviezda dole za tradičné a neprekvapivé tupé chovanie postáv, ktoré práve v home invasion vyčnieva asi najviac. Ale na to sme si už všetci zvykli, však. (05.07.2021)