Skvělí Ambersonové

Orson Welles natočil monumentální vzestup a pád ságy Ambersenů s genialitou sobě vlastní, nakonec je ale výsledek lehce rozpačitý. Pročpak? Vidím několik hlavních důvodů - režisér Občana Kanea musel u svého druhého filmu přetrpět necitelný zásah do materiálu ze strany producentů. Ten je podle mě tak nešťastný, že vyvrací celý myšlenkový obzor, který Welles líčil. Samu režisérovy navíc u Ambersenů nezbývalo než se obejít bez jednoho z nejdůležitějších pojítek ke Kaneovi, kameramana Gregga Tolanda. Jeho hloubka záběru, divoké a agresivní průjezdy chybí, tlumenost oproti debutu dokresluje upozaděná role Wellese (byť je to záměr), v Občanu Kaneovi dominantní postavy. Nejhorší je ovšem vyznění převrácené naruby, což vedlo k oprávněným otazníkům. Welles opět dokázal pověst "v Hollywoodu naprosto nepoužitelného člověka" díky své nezávislosti a schopnosti kritizovat na ranách, kde to dosud bolí. Dokázal, že byl na tehdejší Hollywood až příliš dobrý. Vzhledem k rozpačitému výsledku se ptám, zda ten film měl vůbec vzniknout... (25.03.2006)

Nesmírně mě to štve (mírně řečeno) ale kvůli té těžce fragmentární 2.pol. u které jsem měl pocit, že čtu Kafkův román, nemůžu na více jak 3.5:( Když si pomyslím, že zde údajně chybí dobrých 45min., jímá mě záchvat zuřivosti. Páč s plnou délkou by u mě došlo též na plnou palbu. No, minimálně na 4, určitě. Snad se ten zbytek válí opět někde v Buenos Aires, jako v př. Metropolis. Vrátilo se spousta lidí z Občana Kanea (krom Wellese před kamerou, což je další důvod mé nespokojenosti, ale aspoň díky za jeho hlas) včetně skladatele, takže mi právě ona sevřenější 1.pol. přišla jako takový Kane v 19.st. Ale těch 89min.........následuje dlouhý chladný povzdech. (03.10.2021)

Když Orsonu Wellesovi vystříháte třetinu stopáže a přitočíte dementní hapy end, jen těžko něčemu prospějete. Sledovat Ambersony je jako dívat se na nějakou antickou sochu bez hlavy a rukou. Takové torso je možná pěkné a dávnou krásu v něm vidíte, ale stejně vás bude vždycky mrzet, že ho nespatříte v plné kráse. (02.02.2012)

Skvělí Skvělí Ambersonové. Můj druhý dnešní film Orsona Wellese a opět za pět. Hned od počátku jsme vtáhnuti do bohaté rodiny Ambersonů, kde se vyjímá namyšlený syn George Minafer. Tak protivná postava se jen tak nevidí. A právě na ní Welles symbolizuje její pád. Jak se mění postavení rodiny, tak se mění i George. Ale velký posun nakonec nenastane. Welles zde ukazuje své typické novátorské věci a je vidět, jak jej to bavilo. Zejména hra se stíny, kolik postav vidíme jen jako siluetu? Dále třeba snímání osob přes dveře a podobně. Velmi působivý je i odraz v přilehlých krámcích během promenády na ulici. Trochu je vidět, jak do filmu zasahovali lidé ze studia. Mám na mysli citelné prostříhání natočeného materiálu a červenoknihovnový závěr filmu. Famózní herecký výkon Tima Holta. (10.05.2009)

Zajímavý příběh, rozhodně osvěžující sonda do života amerického venkova 70. let předminulého století. Zaujal mě styl vyprávění, kdy místo vypravěče komentuje dění dav na ulici a připomnělo mi to český film Co se šeptá. Ovšem, na rozdíl od českých filmů té doby je tenhle neuvěřitelně živý, natočený mnohem modernějším stylem. A Josepha Cottena v roli mladého Ambersona musíte jasně od počátku nenávidět. V tom je zase ta hollywoodská přímočarost, která možná trochu ruší. (08.03.2015)