Cizinec

Dobově stylové, žánrově brilantní drama o muži, který se ocitl v pasti své minulosti... . . . Tyhle >dobré< staré filmy jsou působivé i dnes - zvláště technickým pojetím, skvělou profesionální prací v ateliérech - prací se světlem, s kompozicí záběrů, s technickými finesami, které se ani po drahných desetiletích nejeví jako nějaké laciné klišé... O působivé hudbě ani nemluvě... I když zápletka s minulostí pana Kindlera je ve své >fiktivnosti< zcela utajeného válečného zločince poněkud přitažená za vlasy, nic to neubírá na smysluplnosti následného odhalování jeho minulosti a s tím spojeným růstem napětí ve vztazích jednotlivých postav, vrcholícím nakonec ve strhujícím finále ve věži kostela, v příznačném objetí anděla pomsty a smrti, symbolicky oživeného opravou hodinového stroje právě hlavním hrdinou... O. W. je v roli nenápadného, leč nenapravitelného nacisty a falešně milujícího manžela skvělý, byť tedy musím říct, že mistrovi unikla jedna malá, leč d.m.s.n. důležitá chybička - když při telefonování nervózně kreslí svastiku, kreslí ji v zrcadlové obrácené poloze - čili jednotlivými rameny proti směru chodu hodinových ručiček! Tedy nikoli jako svébytný nacistický symbol! Těžko říct proč... . . . Každopádně je (tedy i přes drobné detaily) "Cizinec" i po více jak šedesáti letech stále skvělým a zhlédnutí hodným dílem, které tak jako řadu dalších klasických hollywoodských filmů můžou ocenit nejen filmoví >vědci< (;-) nebo skalní fanoušci starých filmů a žánru, ale i náročnější poučený (či o poučení stojící) běžný divák... - - - - - (Poprvé viděno 23.10.2008 na ČT2, komentář zde jako osmý - 24.10.2008) (24.10.2008)

Jako thriller tenhle film Orsona Wellese funguje skutečně dobře, zručný režisér se pouští cestou, kterou nejšířeji prošlapal guru napětí Alfred Hitchcock. Welles, který sám ve filmu hraje, si vyhrál s kompozicemi záběrů, rozehrál rezonanci světla a stínů (stylové milostné scény coby pouhé siluety dvou lidských tváří, příchod profesora do ložnice, přičemž snímaná je pouze jeho žena na manželském loži a mužův zvětšující se stín...), exponoval skutečně dramatické finále ve věži místního kostela, trochu však podcenil námět - dobová poptávka po filmu o zlých nacistech je pochopitelná, ale povrchnost historického kontextu je trochu zarážející u tvůrce takového formátu - že je hledaný válečný zločinec fiktivní, pochopím, že se v roce 1946 usadí v USA a nikdo ho nepodezřívá, už méně, ale rozhovor se svým nacistickým soukmenovcem (dokonce v angličtině!), který ho přijede kontaktovat, se rozhodně mezi příliš autentické věci nezařadí... Orson Welles natočil dobrý film, Alfreda Hitchcocka však nepředčil... (24.10.2008)

Orson Welles sa pravdepodobne narodil podstatne neskôr, ako je udávané a potom sa strojom času dostal do minulosti ( zaujímavý námet pre film ), pretože tento jeho málo známy kúsok pôsobí neskutočne moderne ( z režijného pohľadu ). Majstrovsky komponované scény, robia z neoriginálnych situácií dychberúce zážitky a stavajú film na vyššiu métu, akú by si možno zaslúžil. (04.06.2015)

Commit a crime and the earth is made of glass. Je až překvapivé, jak moc je to směšně naivní. A ne, není to ani v nejmenším dáno rokem vzniku. Funguje to především díky kameře a Wellesovi, který ze své postavy dokáže vytěžit i to, co scénář neobsahoval. Tuctový době poplatný noir s netuctovým obsazením, ze kterého utkví v paměti několik málo nádherných černobílých kompozic a výtečné (jakkoli přepálené) finále. (08.05.2020)

Tento kousek se mi od Orsona Wellese zamlouval více než jeho dřívější počin Citizen Kane. Zásluhu na tom má jednak zvolené téma, které mi přijde zajímavější. Díky tomu se tu vytvořila určitá atmosféra, ve které se mi líbilo vidět opět Orsona Wellese jako hlavního herce a jeho režijní zručnost tu zůstala opět při starém. [8/10] (Haig, International, RKO) (Produkce: Sam Spiegel /// Scénář: Victor Trivas, Anthony Veiller, Decla Dunning /// Kamera: Russell Metty /// Hudba: Bronislau Kaper /// Nominace na Oscara: Victor Trivas (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.03.2010)