Planeta Praha

Krásné detailní záběry a určitě i dobrá práce s vytipováním míst pro natáčení, přesto jsem z kina odcházela s pocitem, že jsem se z dokumentu nic moc nového a poučného nedozvěděla a že nad celou uvedenou faunou převládalo ptactvo. Pro mě vizuální krása s nízkou výpovědní hodnotou, slušný relax ale v porovnání s jinými dokumenty o zvířatech trochu nuda. (07.08.2022)

8/10. Mufloni v Krči si získali mé srdce už hodně dávno a přijde mi to jako světový unikát, že se v nemocničním prostředí usadila tato banda sympatických zvířat. Dodávají aspoň kousek pozitivní energie pacientů. Co se dokumentu týče, jedná se o překrásně natočený snímek, jehož přelety nad naším hlavním městem řadím mezi dokumentární špičku. Zimní Praha, zasněžené střechy se záběrem na ptactvo, které se snaží zimu přežít zuby nehty je prostě pohled za všechny prachy. Příjemná délka dokumentu a další důkaz toho, že Praha není jenom beton a "Václavák", i když to tak na první pohled může vypadat. Možná mi tam chyběl pohled do dalších zelených zákoutí Prahy jako je například Modřanská rokle apod, Ale i přes to dokument všem doporučuji. (24.09.2023)

Jsem rád, že i u nás vznikají přírodovědné dokumenty, jelikož jsem toho názoru, že naše příroda je plná krásných a zajímavých zvířat, o kterých širší veřejnost kolikrát nemá ani ponětí, nebo je zná maximálně tak ze zoologických zahrad. Planeta Praha nepřímo navazuje na předchozí dokumentární film Planeta Česko, který mi ze záhadných důvodů nějak unikl. Budu to muset co nejdříve napravit. Planeta Praha, jak již název napovídá, sleduje několik druhů zvířat, žijících v naší matičce stověžaté. Ze zvířat mě nejvíce zaujali nádherní mufloni a roztomilí plši. Film je plný nádherných záběrů, člověku se kolikrát ani nechce věřit, že sleduje záběry z našeho největšího města. Na druhou stranu mi ale dokument přišel i při své střídmé stopáži docela nudný, chybělo mu svižnější tempo, větší spád či nějaké dramatičtější momenty, které by ho trochu oživily. Takhle to sice bylo krásné, ale většinou šíleně nudné. Dokument mi také přišel malinko pragocentrický, a to zejména díky některým vypravěčovým poznámkám, které si tvůrci buď mohli odpustit, nebo je podat tak, ať to nevyzní tak blbě. Planeta Praha je spíše takový oddechový dokument, který diváka ohromí spíše svou pohodovou atmosférou, než množstvím zajímavostí. 5/10. (30.09.2023)

Moc hezký film o pražské přírodě a o tom, jak se zvířata dovedou přizpůsobit životu ve městě. Slípka zelenonohá si postavila hnízdo na stromě, protože rákosí sežraly nutrie, které žerou i její vejce. Břehule, jež přišla o nezpevněné břehy, v nichž si původně hloubila hnízda, také našla jiné řešení. Mostní pavouk, který se dříve stranil světla, dnes splétá své pavučiny u osvětlovacích těles, protože zjistil, že tam má výrazně vyšší úlovek. Pěkné byly i námluvy roháčů. Kdyby samička brouka zůstala sedět někde v trávě, sameček by si ji stejně našel, protože zachytí její feromony na úžasnou dálku a přiletí k ní. Ale to ona ne. Jako každá správná ženská vyrazí do společnosti, aby byla líp vidět. Rozletí se a přistane na stolku v zahradní restauraci. Jenomže do společnosti si vyšli i lidé. „Ale fuj!“ zvolá jedna lidská žena a je poznat, že by brouka nejraději smetla na zem jídelním lístkem. Pak si ale vzpomene, že se to natáčí a že jí říkali, že tam budou nějací brouci, takže se překoná a divák posléze může sledovat zápas dvou roháčů o samičku. Většina žen nemá brouky v oblibě a pavouky snáší ještě hůř. Snad každý muž od své manželky (resp. družky, přítelkyně, dcery) asi už slyšel tuto větu: „V kuchyni je pavouk.“ Toto sdělení obsahuje poselství: „Jdi tam a něco s tím udělej.“ No a chlap jde a pořeší to. Ženám je třeba vyhovět, to je jasné. Kromě toho se problém s pavoukem řeší snáze, než kdyby šlo dejme tomu o šavlozubého tygra. Je dobře, že v Praze žijí různá zvířata. A také je dobře, že tady některá zvířata nežijí. (24.09.2023)

Dokument srovnatelný s top produkcí BBC nebo National Geographic. Z některých záběrů mi spadla čelist a přemýšlel jsem, jak to natočili... Počítačová vizualizace zániku Prahy a jejímu opětovnému pohlcení přírodou v závěru na mě působila tak trochu "svatokrádežně". ;-) Povíme si za dalších 1 300 let. (11.12.2022)