Příšerné stíny

Unikátní fotorekonstrukce jednoho klasického němého detektivko-hororu, která je sice z dnešního pohledu na úrovni primitivní PPT prezentace, ale přeci jen neztrácí kouzlo díky síle fotografií, jejich poskládání i vážné muzice v pozadí. Zdejší přízrak Lona Chaneyho je geniální. Velká škoda požáru, mohlo to být v klidu dílo považované třeba na úrovni starého Fantoma Opery. (06.11.2014)

Ako ohodnotiť film ktorý sa považuje za stratený? Lon Chaney pôsobí na fotkách naozaj desivo, dej je zaujímavý s originálnym koncon a taktiež to že London after midnight je najvýnosnejším filmom Toda Browninga a Lona Chaneya napovedá že zhorením poslednej kópie najskôr zhorel aj cenný kus kinematografie. Rick Schmidlin odviedol dobrú prácu a ak vystihol aspoň z časti atmosféru filmu tak moje hodnotenie by mohlo ísť len hore. (08.02.2013)

Je velmi smutné, že se tento němý klenot po požáru v roce 1965, který zachvátil uložiště filmů v trezoru MGM zřejmě již navždy zapsal na seznam ztracených kousků. Po mnoha letech přišlo Turner Classic Movies se spásnou myšlenkou, jak alespoň „částečně oživit tuto klasiku“ a pověřilo producenta Ricka Schmidlina, aby za pomocí dobových fotografií a doprovodných titulků vytvořil foto rekonstrukci filmu. Což jak se následně ukázalo, bylo velmi odvážným ale za to velmi dobrým nápadem a alespoň částečně si tak diváci mohli vychutnat starý detektivní příběh. Jasně nebylo to ono (hraný film je přece jenom lepší než nějaké fotky), ale i tento počin měl rozhodně své kouzlo. Díky titulkům, skvělé doprovodné hudbě a samotným fotografiím (z nich některé byly vskutku děsivé) tak vzniklo dílo, které si jistě zaslouží diváckou pozornost. Lon Chaney nebyl jen mistrem mimiky a převleků, ale i výborným hercem. Děs z něj šel i ze samotných fotek. Když k tomu přidám i půvabnou Marceline Day, já byl prostě spokojený. Je ovšem těžké hodnotit „foto film“ – protože originál to nedokáže nikdy plnohodnotně nahradit. Nicméně pokud máte rádi „rarity“, tak byste si tohle určitě neměli nechat ujít! 60% (04.10.2020)

Lon Chaney tradičně musel podávat skvělý výkon, to je patrné i z fotografií. Ten člověk byl děsivej i nenalíčenej, natož pak teprve ve všech svých převlecích a maskách. I zde jasně dokládá, že přízvisko Muž tisíce tváří mu patřilo právem. Netušit, že je to zbytečné, modlím se, aby se někde kopie London after midnight ještě objevila. A to nejen kvůli démonickému Chaneymu - příběh je napínavý, s celou řadou hororových prvků, krásnou Marceline Dayovou a překvapivým rozuzlením. Nedávná rekonstrukce navíc filmu dodala i vynikající hudbu, a tak ačkoli de facto jde jen o sled fotografií, musím dát pět hvězd a ani o jednu méně. (09.06.2013)

V Lost Horizon byly fotografiemi nahrazeny části poškozené obrazové složky filmu. V Der var engang už to byla rovnou celá polovina filmu, ne-li více. Z London after midnight, z dochované rekonstrukce možná i zajímavého filmu s upírskou tematikou, bohužel pouze jen fotografie různé kvality. Škoda, ale třeba se přece jen ještě nějaká kopie najde:) (30.10.2011)