Odpolední láska

„Přišla jsem dřív, abych vám řekla, že později nepřijdu“. Wilderova odpověď na Wylerovy Prázdniny v Římě. Více konverzační, více sentimentální, ale se stejně kouzelnou Audrey Hepburnouvou v hlavní ženské roli. Jejím mužským partnerem byl výrazně starší Gary Copper, muž ze západu, který uměl být v pravé poledne na tom pravém místě a kterému komediálněji laděná role rovněž prospívá. Úvodní monolog, typický snad pro všechny Wilderovy filmy, nás blíže seznamuje s prostředím, do kterého bude následující romantický příběh situovaný. Není to Řím, nýbrž – snad ještě romantičtější – Paříž, kde se dokonce i existencialisté milují. Pařížské exteriéry však reprezentuje všehovšudy ta Eiffelovka v pozadí, jinak dostávají prostor jenom americké interiéry a lehkou rukou psané dialogy. Wilder opět řeší svá oblíbené témata, to znamená manželství, nevěru, lásku, které není přáno… co je však sympatické, náruživost nekritizuje, pouze si ji vybírá jako ideální výchozí bod pro mnoho komických situací. Zde jde ale stejně více o vztah dvou lidí a o výkony dvou vynikajících herců, než o smršť vtipů. V několika scénách, nejlépe v té „pijácké“, pak byla výborně využita čardášová muzika, obstarávána skupinkou domnělých cikánů. 80% (14.08.2007)

Na přesladké Love in the Afternoon funguje úplně všechno. Staří bardi jako Billy Wilder, Maurice Chevalier a Gary Cooper jsou všichni na svých místech. Téma je skvělé až báječné. Klasická chytrá romantická komedie přesně podle předválečného střihu. Jediným jejím mínusem je (a zřejmě podmínkou), aby takový film mohl být znovu natočen i v 50. letech, byla přítomnost Audrey Hepburn, této tehdy módní osůbky. Hepburnovic děvče nikdy moc hrát neumělo, jen bylo příliš hubené a vypadlo s tím svým hustým obočím a hranatým mikádem jinak, takže se myslelo, že to půjde. Ale ono to nikdy moc nešlo a bylo to jen to módní vlnou, která trvala jen moment. Naštěstí si Coop poradil i s tímto uzlíčkem neštěstí. (18.11.2019)

Já bych to tak vysoko nehodnotila, je to sice milý film s mými oblíbenými herci, ale nic tak zvláštního a Gary Cooper je pro tu roli starý až moc, ale pro tu postavu otce Ariane a kvůli krásnému závěru (Audrey běžící za vlakem, tak zoufalá, tak se snažící zachránit co se dá, plácá nesmysly a vrší jeden na druhý, až jí prostě musíte milovat a litovat), jsem prostě musela přilepšit. (02.01.2008)

Jakoby Wilder při natáčení tohoto filmu trpěl maniodepresivní psychózou. V manické fázi natočil frivolní začátek a sladce dojímavý konec, ale pak se propadl do deprese a v ní nasnímal sáhodlouhou zbývající část filmu, která je utahaná a nudí. Špatné je i vedení herců, kdy Cooper je v jednu chvíli na smrt žárlivý, v druhé se směje jako blázen a pak se zase vrací do šarže obstarožního seladona. Ano, na tuhle roli už je starý. Audrey je sice nádherná, ale té vílovitě podané zamilovanosti bylo taky příliš. ___ Wilder jakoby vizionářsky předjímal z manifestu Dogma zásadu, že když zazní ve filmu hudba, musí být reálně zdůvodněná. Proto ta cikánská kapela, která otravně šmidlá snad v polovině všech scén. Je to zklamání. /2. 12. 12./ (02.12.2012)

Plynulá, inteligentní, mistrně natočená romantická komedie, taková, na jakou jsem u Billyho Wildera zvyklý. Postarší elegán Gary Cooper jako lehkomyslný svůdník a krásná, mladá, upřímná Audrey Hepburn tvoří pár k pohledání a ten, komu by vadil jistý věkový rozdíl, by si měl uvědomit, že právě o něj tu šlo. Spousta výborných vtípků umně prokvétajících celým snímkem spolu s místy skutečně krásnou romantickou atmosférou je hlavní devizou tohoto více než příjemného snímku. A závěrečný happyend - moc krásný, bez něj by byl film o něco melancholičtější, ale zase by nám asi u závěrečných titulků úsměv nevydržel na rtech. (29.06.2006)