Soukromý život Sherlocka Holmese

Estetikou se to blíží Tajemství hradu v Karpatech Oldřicha Lipského, který je ovšem mnohem nápaditější a vtipnější. O soukromém životě Sherlocka Holmese se nedozvíte o nic víc, než co ve svých detektivnách popsal Doyle. Přes zajímavý a zábavný námět, který zahrnuje populární steampunkové motivy, film trpí na plytký a roztahaný scénář, průměrné výkony, jež místo vtipnosti často nasazují spíše přehnaně divadelní herectví, a nízký rozpočet, což lze poznat na televizně kulisovém vizuálu (což by nemusela být nutně slabost, jak se lze přesvědčit u Lipského nebo u Monty Pythons). (02.08.2011)

Skvostná první půle (Watson a ruský balet, Watson a ruský balet!!), kterou zdobí výtečný humor i zajímavě se rozvíjející případ. Druhá půlka už bohužel stagnuje a nepokračuje v tom, co hbitě zahájila část předchozí, humoru je zde méně, děj stagnuje a tempo opadá stejně rychle, jako pěna u blbě načepovanýho piva. Díky ti Evulienko za tip, stejně jako pravdivou tezi o inspiraci pro Sherlocka od BBC. Závěrem zvolávám - na takový Johnlocky nemá ani Moffat koule a že vystříhnutý materiál (dle toho, co Evu píše) musí být zajímavým a to přes to, že by tempo činil ještě více strádajícím. (22.09.2013)

Je to len výplod vašej fantázie Watson. Holmes! Ako môžte hovoriť o výplode mojej fantázie, keď mi už celé roky tvrdíte, že ja som žiadnu fantáziu nikdy ani nemal!! Brilantný suchý britský humor, ktorým je popretkávaný celý tento film je jednou z jeho najsilnejších stránok. So samotným príbehom to už také jednoznačné nie je. Dej filmu je zaujímavý a napínavý avšak je v ňom aj cítiť isté trhliny spôsobené jeho zostrihaním ešte v čase jeho vzniku, kedy bol skrátený a ochudobnený najmä o časti týkajúce sa možnosti homosexuálneho vzťahu medzi Watsonom a Holmesom. Nepochybnou skutočnosťou však je, že mnohé námety z tohto filmu boli použité v najnovšej seriálovej verzii Sherlocka od BBC. Pričom hlavná dejová línia filmu je zrejmým námetom časti Scandal in Belgravia. Počas celej doby pozerania tohto filmu som asi práve preto, mala pocit deja vu, kedy je mnoho scén veľmi podobných jej novšej verzii a viacero drobných útržkov konverzácií je tiež využitých v rôznych častiach tejto série. Preto aj toto najnovšie spracovanie považujem za isté vzdanie pocty autorom tohto filmu, ktorý vo svojej dobe zostal bohužiaľ nepochopený a takmer nepovšimnutý a odporúčam ho do pozornosti všetkým milovníkom príbehov Sherlocka Holmesa. (21.09.2013)

Originální snímek a netradiční pohled na osobu Sherlocka Holmese a jeho vztah k doktoru Watsonovi. V tomto příběhu do děje zasahují aktivně především netradičně ženy. Herecké výkony na úrovni, ale přece jenom filmu k top umístění ještě něco málo chybí. Tak trochu mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Po druhém zkouknutí možná jednu přidám... (18.05.2007)

Nakonec plný počet a plné uspokojení, i proto, že mi chvíli trvalo, než jsem našla jediné možné řešení filmu, smysluplně zahrnující a objasňující všechny indicie, zdánlivé rozpory, banality, klišé a předvídatelná žánrová zakončení, jež by byla muže takového formátu nehodná. *** Watson by to mohl zanést do análů pod názvem Případ rezistentního detektiva. *** Génius Sherlocka Holmese se tu představuje v nostalgicky rezignované poloze, jako někdo, kdo právě všechny očekávatelné konce zná a kdo ví, že kolem dokola není jediný rovnocenný partner (partnerka), který by kartami zamíchal zajímavě. *** Když se tedy na scéně objeví nastražená léčka v podobě tajemné ženy, Sherlock si jí sice je vědom, ale rozhodne se nechat všemu volný průběh, neřešit případ, dát světu (a dámě) navenek šanci, aby ho překvapil (po patřičném úvodu v podobě Watsonových narážek na jeho přehlíživý vztah k ženám a příliš banálního podezření z homosexuality), jen aby se na konci ujistil, že jeho nedůvěra v zajímavost okolních dějů a lidí je naprosto oprávněná, a vrátil se k útěše kokainových injekcí. *** Je od začátku patrné, že detektiv si je vědom všech indicií, významně se odmlčuje, kdykoli narazí na nějakou nesrovnalost, ale pak navenek jedná, jako by nástrahy neprohlédl, zvědavý zdánlivě sedá na vějičky, avšak k jeho očekávanému zklamání se případ v podstatě přesto vyřeší sám jenom proto, že Sherlock tam je a pozorouje dění kolem sebe a nahrává mu (např. bratr Mycroft se vyloženě nemůže dočkat a všechno mu polopatě prozradí, nervózní, že mu Sherlock nečekaně sezobal návnady i s navijákem; a mata hari se také vyautuje sama, aniž by tomu musel pomáhat - stačil na ni Mycroft a tajná služba Jejího Veličenstva), a nadto se přirozeně prokáže, že ženám nejen nelze důvěřovat, ale že proklamovaná nejlepší protivnice z nejlepších nebyla ani dost chytrá, aby poté, co ji vytáhl z bryndy, do které se namočila úplně sama, když si s ním začala, aniž by on hnul prstem, nepřišla do roka o krk hned při dalším úkolu. A ještě ke všemu je nechutně romantická a sentimentální. Sherlock může na konci jen pokrčit rameny, já vám to říkal, ženy za to nestojí a svět je dokonale čitelný, i když se o to nesnažím, tak mě nechejte mým umělým rájům. A Watsonovi nezbývá než mlčky kapitulovat. *** (25.12.2012)