The Set-Up
Režie:
Robert WiseScénář:
Art CohnKamera:
Milton R. KrasnerHrají:
Robert Ryan, Audrey Totter, George Tobias, Alan Baxter, Wallace Ford, Percy Helton, Darryl Hickman, Kenny O'Morrison, James Edwards, Edwin Max (více)Obsahy(1)
Americký film Podvod je typickou ukázkou žánru, kterému říkáme film noir a který zažil své nejlepší období právě ve čtyřicátých letech. Jeho hrdinou je stárnoucí boxer Bill Thompson, zvaný Stoker, který nikdy nebyl šampionem a už dlouho nevyhrál zápas, ale až do poslední chvíle věří, že jeho slavná chvíle jednou přijde. Když nastupuje do ringu proti svému protivníkovi, tak netuší, že zkorumpovaný manažer bez jeho vědomí zápas prodal. A tak dá do zápasu všechno, co v něm ještě zbylo... Snímek stojí jednak na pozoruhodném výkonu Roberta Ryana, který sám v mládí boxoval, a proto v ringu působil naprosto přirozeným dojmem, a jednak na pevném režijním zvládnutí látky Robertem Wisem, který začínal jako střihač Orsona Wellese (měl nominaci na Oscara za Občana Kanea) a později se prosadil na poli muzikálu, když za snímky West Side Story (1961) a Za zvuků hudby (1965) získal Oscary jako režisér i jako producent. Film Podvod byl uveden v soutěži na MFF v Cannes 1949, kde získal Cenu za kameru za vynikající práci Miltona Krasnera a také Cenu FIPRESCI. Jak je vidět z častých prostřihů na hodiny, celý snímek se odehrává v reálném čase. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Komorný príbeh starnúceho boxera, odohrávajúci sa len počas jediného večera. Napriek tomuto krátkemu času a aj kratšej minutáži celého filmu sa tvorcom (hlavne režisérovi Robertovi Wisemu a hercom R. Ryanovi či Audrey Totter) podarilo zhrnúť celý životný príbeh boxera a dokonca aj načrtnúť jeho budúcnosť. Podarilo sa im ukázať prehnité a bezútešné prostredie okolo boxerských zápasov nielen v osobách skorumpovaných ľudí, stojacich za samotnými boxermi, ale nešetria ani divákov takýchto zápasov. Neustále prestrihy na tváre divákov a viacero scén (napríklad tá, kde Audrey Toth stojí na železničnom moste a ako keby do nej vchádzali nočné vlaky, slávny dlhý boxerský zápas, alebo zúfalý útek Ryana cez opustené hľadisko) je ťažko zabudnuteľných a právom zaraďuje toto zdanlivo zabudnuteľné béčko do výšin súčasných noirových rebríčkov. ()
Na poměry noir produkce filmařsky nadprůměrně kvalitní boxerský film – výborná je atmosféra kolem haly "Paradise City" (lokace L.A.), Ryan jako hrdý hlavní hrdina a ranař, v jehož výhru nevěří už ani jeho vlastní tým, v součtu je to sympaticky přímočarý, kompaktní a o 70 let později pořád slušně napínavý. Vidím Wise točil i další box hit Somebody Up There Likes Me. ()
Boxerských filmů bylo natočeno opravdu spousta, špatných, průměrných i nadprůměrných. Tento z roku 1949, ve stylu noir i duchu těch let patří k těm nadprůměrným a nejenom z nostalgie. Zdánlivě jednoduchý příběh stárnoucího boxera, zapamatovatelný Robert Ryan, krásná Audrey Totter, psychologie, trošku romantiky i dramatický závěr. Vše v reálném čase se skvělou kamerou i režií. Robert Wise opravdu umí a samozřejmě nejenom boxerské noir filmy. ()
Nádherná dráma šmrcnutá s noirom o starom boxerovi, ktorý si chce dokázať, že stále na to má. Príbeh je prostučký a dá sa prerozprávať za pol minúty, ale celá osobnosť Stokera a jeho motivácie sú tak skvelo kamerou a hercami podané, že sú až hmatateľné. To isté platí o ústrednom súboji, ktorý je tak neskutočne živelný, že Rocky sa môže schovať. ()
Už jsem napsal víckrát, že filmy z prostředí profesionálního boxu na mě obvykle nezabírají a do mých hodnocení se prolíná negativní vztah k téhle násilnické podívané. Obzvlášť špatně v mých očích dopadají oblíbené recyklované kousky o tom, jak vysmívaný outsider dostává od favorita desítky minut neuvěřitelnou nakládačku, aby v závěru snímku za doprovodu patetické hudby zázračně ožil a několika přesnými údery poslal do té doby triumfující sadistické monstrum k zemi. Podvod v rámci žánru funguje jako výjimka, která se tendenčním odsudkům vzpírá. Vyhýbá se směšně heroickým scénám, které tak nemám rád. Je pro něj typický realistický přístup, jednoduchá dějová linka, která se nesnaží s divákem manipulovat, a zároveň je přítomná hořká, skeptická nálada typická pro noirové snámky té doby. Bez ohledu na to, jak zápas dopadne, vnímáte hrdinu ne jako vítěze či poraženého, ale jako oběť systému a vlastní naivity. Sympatické je mi vlastně i to, že se režisér Wise na prostředí boxerských zápasů dívá bez pozlátka a prostřihy do rozvášněného publika dává jasně najevo, o co tady vlastně jde. Filmů natočených v 40. letech, které ještě dnes snesou ta nejpřísnější měřítka, není mnoho a Podvod mezi ně podle mého patří. Celkový dojem: 80 %. ()
Reklama