DOTA: Dračí krev

Možná by pomohlo, kdybych DOTU někdy hrál, ale i větší znalost lore by asi vyústila v podobný komentář. Animací se inspirují u Castlevania, akorát na to mají tak 1/4 finance. Příběh uspěchaný, postavy mění svá přesvědčení z minuty na minutu, poslední díl by vydal tak na tři, nechali otevřený konec, protože je to asi cool a celkově prostě... Zbytečně nasoukaná tuna věcí do 8 episod. Není chvíle, kdy člověk vydechne, nad něčím se usměje, zamyslí se. Pořád se tam něco děje jen proto, "aby se něco dělo", konflikty jen proto, že už dlouho konflikty nebyly, plno věcí nevysvětleno, s výše zmíněnou Castlevanií se to nedá srovnat. Žádný charismetický klaďas ani záporák, žádný celistvý příběh, takové... Meh. AM a dragůn 45 % (26.03.2021)

I přesto, že nejsem fanoušek této hry, tak jsem se rozhodl seriál sledovat. Určitě je lepší ji aspoň trochu znát, ať pochytíte souvislosti. Na začátku se představí pár postav a ty nás provází dějem. Sledujeme osud Daviona a Mirany, kteří se spolu vydávají na výpravu za záchranou posvátných lotusů. Zároveň můžeme pozorovat Davionův vnitřní rozpor se svým drakem uvnitř. Celé je to o souboji dobra a zla, tedy Radiant a Dire, zde v podaní Selemene a Terror Bladea. Dozvíme se i dost o drakobijcích a jejich komunitě. Má to jen pár dílů, takže na zbytek si musíme počkat. "Pusť mě dovnitř!" (23.05.2021)

Já, svého času LoLkař a Dotou prakticky nepolíbený, jsem taková polocílovka. Anime mě nikdy nebralo, u MOBA her jsem kdysi strávil ehmm.. stovky hodin, a přestože to bylo u barevnější konkurence, tak mě lore Doty oslovil. Postavy jsou super a tvůrci si s nimi mohou skutečně vyhrát, protože mají pouze jejich hrubý vzhled a základní charakteristiky a tedy vystavění jejich charakterů a příběhů je zcela na seriálu. Fantasy prvky jsou výborné, příběh a celková výstavba světa funguje nadočekávání dobře a anime styl seriálu nakonec opravdu sluší. Po dávce prvních osmi dílů jsem spokojený a rád budu pokračovat. Edit po 2. sérii: Druhá série mi přišla překvapivě o něco zmatenější, než první a trochu jsem se ztrácel, přestože jsem první knihu viděl teprve před necelým rokem. Každopádně tento neduh je vyvážen zajímavými novými postavami, brutalitou a nečekaným množstvím šokujících smrtí. (10.04.2021)

Mirana natahující luk v úvodních titulkách je dokonalost! Těch prvních 30 vteřin navodí vážně výbornou atmosféru, která ovšem nikde dál v seriálu není. Je tam skvělá akce i soundtrack, ale to je tak všechno. Děje se tam spousta věcí a díky tomu příběh paradoxně vyznívá až nadmíru lyricky. Místo abychom sledovali děj, sledujeme jakési obrazy, či jak to nazvat. Kdyby v názvu nefigurovala DOTA a postavy se jmenovaly jinak, pes po tom neštěkne. Zároveň je to ale druh seriálu, u kterého by druhá série mohla být lepší. Na závěr dodám, že podobnost s Castlevaníí je tak do očí bijící, že slovo inspirace je tedy hodně velký eufemismus. (27.03.2021)

[1. série] Rozhodně zábavnější a lepší, než jsem čekal, protože jsem neměl o korejském studiu Mir zrovna vysoké mínění. Když k tomu přidám, že jsem o světě Doty věděl jen něco málo z mého kdysi dávného hrání cca 15 let zpátky (tzn. nic) a 8 dílů mi tento svět mělo uspokojivě přiblížit, čekal jsem plochou rubárnu s množstvím mrkaček vůči pařanům. Nedočkal jsem se odfláklého vysvětlení původu postav/světa, ba si užíval elegantnější křížení dějových linií v čele se sympatickými hlavními charaktery. Osobně mi nepřišlo, že by se tvrdošíjně lpělo na satisfakci gamerů: Dobře vypadající a efektní akce bylo tak akorát, naopak mi mnohé úmysly a rozhodnutí přišly dosti lidské a logické, což je na fantasy počin i neobvyklejší; postavám jsem upřímně fandil. Na druhou stranu přidanou nadstavbu jsem nenašel; nic, co by mě jakkoliv ohromilo, zvedlo ze židle a vyložene nechalo slintat o pokračování. Uteklo to každopádně svižně (rychleji, co zmiňovaná a podobná Castlevania), bezbolestně a neurazilo mě to v nejmenším. Lepší 3* (14.04.2021)