Two Witches

Za mě určitě nadprůměrný, čarodějnický Horor a musím souhlasit, nebude to pro každého. První příběh, mě moc nezaujal, no závěr byl ale silný. Za to ten druhý, s Mashou, byl o dost lepší. Oba ty příběhy se pak sejdou, což bylo fajn. Je to kvalitně natočený, bylo to občas příjemně strašidelný (hlavně v té druhé části), dojde i na pár nechuťáren, za co hvězda dolů u mě, tak za casting, téměř každý, tu na mě působil strašně nesympaticky. Každopádně, po delší době, jsem si nandal něco na téma čarodějnictví a byl to příjemný, Hororový zážitek. Klobouk dolů, před režisérem, který se na filmu podílel, nejvíc jak mohl a jako debut, je to více než dobré. Zvědavý na dvojku. (85. hodnocení) (31.01.2023)

Jakožto zdejší hororový expert predikuji Pierru Tsigaridisovi zářnou budoucnost. Jeho spektakulární debut, ve kterém dovedně kombinuje prvky žánru a autorského filmu, patří k tomu nejlepšímu, co hororový žánr v minulém roce nabídl. Snímek se člení na dvě, výrazovými prostředky relativně autonomní, byť obsahově volně propletené, kapitoly. Zatímco hutná atmosféra té první nikoho nenechává na pochybách o tom, že stará čarodějnice svou mocí dočista opanovala celý prostor, v druhé kapitole jde především o nejistotu, rozpaky a diskomfort, které novicka Masha vzbuzuje obsahem svých slov. Režisér Tsigaridis obratně lavíruje mezi hororovými subžánry a opírá se o vycizelovanou audiovizuální stránku, na které je patrná inspirace italskými horory z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let (např. Fulciho L'aldilà či Argentova Suspiria a její nedávný remake). Tsigaridis se jako rozený autor postavil i za kameru, kde si pohrává s úhly snímání, těkáním, hloubkou ostrosti, subjektivní perspektivou či se fetišisticky vyžívá v detailech obličejů. K dotváření atmosféry však využívá i modernější postupy v podobě nebývale efektních zrychlených záběrů a prudkých střihů. Za zmínku stojí i vynikající herecké výkony, zvláště pak Rebekah Kennedy a její obdivuhodná mimická gymnastika. Drobnější výtku směřuji k otravným postavám Melissy a Dustina, tu výraznější ke zcela zbytečnému flashbacku z úvodu druhé kapitoly, kterým režisér naznačuje, že nemá důvěru v inteligenci svého publika. I přesto si snímek Two Witches plným právem zaslouží čtyři silnější hvězdy. (16.10.2022)

Po dlouhé době slušný čarodějnický horor, který naštěstí nestaví jen na laciných lekačkách, byť tu jsou, ale dokáže si pohrát i s atmosférou. Velmi dobrá hudba je okořeněna celou řadou ruchů a zvuků, které dokáží navodit tajemno. Ohledně rockové hudby je asi nejlepší večírek. Gore je přiměřené a dostačující - dvakrát střeva ven, drcení, řezání, bodání, krve několik škopíků. Výborné jsou masky, halucinace dostávají až surrealistickou podobu. Oba příběhy jsou volně propojeny, přičemž těhotná mladá žena se postupně propadá do temnoty černé magie, zatímco ve druhé části si mladá čarodějka především užívá svoji moc. Ničit druhé ji dělá velkou radost a Vánoce jsou k tomu jako stvořené, i když scéna na toaletách má rovněž svoje kouzlo. A pak přijde epilog, zúčtování. Není to však úplný konec, jedna scénka se ještě odehraje mezi titulky. Tematicky podobných hororů jsem viděl hodně, ale musím ocenit, že je pořád někdo ochoten je natáčet a navíc velmi dobře. Žádné směšné duchařiny, ale poctivé čarodějky. Pokračování bych rozhodně uvítal. (18.11.2022)

Světe div se zázraky se stávají. Výjimečně souhlasím s hodnocením zdejšího hororovýho experta (alespoň on si to o sobě myslí) Psychora. Nejenom podle zdejšího hodnocení je evidentní, že TWO WITCHES nebude film pro každýho. A už vůbec ne pro mainstreamový publikum. Za mě je to celkem svěží závan do hororových vod. (14.11.2022)

Z tohoto hororu jsem si odnesl rozporuplné pocity; na jednu stranu jsem byl spokojeným divákem, který se po čase dostal k filmu, v němž se tvůrci postarali o kvalitní atmosféru namísto toho, aby jen vybrali partu středoškoláků, kteří by pak byli odživotňováni v daném čase a prostoru, na druhou stranu mě zklamalo použití nadměrného množství lekaček v první povídce. Ty byly tak časté, že by se u nich dalo hrát "Napij se, když přijde lekačka". Myslím, že druhou (a podle mě) lepší část snímku by už vidělo jen nemnoho diváků s mocnou výdrží. Kromě lekaček mě štvaly i halucinační stavy, které už zamořují nejen filmy a seriály ale i videohry (třeba série Far Cry je jich plná). Ale jak už jsem psal výše, druhá povídka už byla z jiného soudku a mně osobně se zdála být mnohem zajímavější. Ve výsledku určitě nešlo o ztracený čas, jak to, bohužel, u filmů s hororovým obsahem často bývá. / Poučení: Čarodějnici poznáš podle toho, že konzumuje jablka podivně nepříjemným způsobem. (06.01.2023)