Kyarakuta
Obsahy(1)
Keigo Yamashiro (Masaki Suda) se touží stát populárním autorem mangy. Má přirozený talent na kreslení, ale vzhledem ke své milé povaze má problémy s vytvářením postav padouchů. Na žádost svého mistra mangy navštíví Keigo Yamashiro jeden domov, aby načrtl šťastnou rodinu. V domě ale všechny členy rodiny najde mrtvé. Keigo Yamashiro lže policii, že vraha neviděl. Poté začne kreslit vraha jako padoucha ve své manze „34“. Manga je hit a Keigo Yamashiro dosahuje popularity. Mezitím se začnou objevovat v reálném životě podobné případy incidentů nakreslených v jeho manze. Vrah se pak objeví před Keigem Yamashiro... (Jardismo)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Největší slabinu filmu bych viděl v logice věci , protože ano možná 1x by takový chcípák s 1 nožem dokázal najednou zamordovat 4 člennou rodinu na 1 místě , ale že by se mu to podařilo víckrát... To by byli všichni ti japonští otcové takové bábovky ? V zemi vycházejícího slunce asi těžko. No a s tímto silným tématem by takový aspoň 1 z těch mordů mohl být divákovi předveden v reálném čase. Drama na nedělní večer. ()
Kreslič manga vie výborne kresliť, ale nemá fantáziu. Tú mu dodá až pošahaný vrah, ktorý vraždí šťastné štvorčlenné rodinky, teda otca, mamu a ich dve deti. Za to má u mňa medailu. Absurdné, aby nakreslil ten tristo archový komiks, čo tam v ňom listovali, za pár dní, tuposť policajtov tiež, ale aj tak dobré. ()
Na to, že to byla Fukaseho první role, se s tím popral zatraceně dobře. Jeho narušený sériový vrah byl skvělý. Suda, Oguri i Nakamura jako vždy předvedli dobré výkony, od nich už se snad nedá očekávat nic jiného. Micuki sympatická jako vždy, jen mi nepřišlo, že by měla zrovna moc zajímavou roli, a tak ani nepředvedla nic moc zajímavého. Co se týče příběhu... musím se přiznat, že došlo k jednomu zvratu, který jsem absolutně nečekala, takže mě film nadchnul o to víc! Líbilo se mi tempo vyprávění, charaktery postav i konec, který nechává ve vzduchu sice vyset docela tíživou otázku, ale proč ne! Zamýšlejte se nad filmem i po skončení, filozofujte, hledejte křehkou linii mezi soudností a bláznovstvím, o to je přeci ten film pak lepší, když ve vás zanechá takové otázky – tedy jejich snesitelnou míru. Temné, drsné a ani nevím, jestli bych chtěla vidět, co bude dál... ()
Jako je to super, ale něco tomu chybí a to přestože hlavní vrah je výborně psycho a je škoda že nedostal víc prostoru. Shun Oguri aka Pan detektiv, byl naprosto perfektní a jeho postava, je mu šita na míru. Noo a pak je tady hlavní hrdina, ke kterému sem si prostě nedokázal najít cestu a je prostě takový......jako že tam je a to je asi tak vše. Co se týče příběhu, měl sem občas pocit, že skoky v ději sou docela razantní a že dost věcí uspěchali, jako třeba to kdy hlavní hrdina, je chudák a za pár minut si žije jako král. Nemluvě o tom, že jsme se skoro nic nedozvěděli o vrahovi a ani o jeho napojení na hlavního hrdinu. Říkal sem si, jestli třeba v seriálové podobě by to nebylo lepší, ale pak mi došlo, že asi ne, protože ten styl vyprávění je takový nespecifický ničím, jako by tvůrci částečně vytvořili nějakou auru tajemství, ale pak rezignovali, na jakékoukoliv snahu na jakékoliv otázky, takže nebylo třeba hledat odpovědi. Po skončení, jsem si v hlavě dokázal vytvořit lepší historii pro vraha a i pro hlavního hrdinu, i s velice dobrým plot twistem a vlastně sem zjistil, jak by to dobře fungovalo. Tady se o nic takového tvůrci nepokusili, ale jako jo, dobře se na to kouká a když nad tím nebudete přemýšlet, tak se to i dá, ale když nad tím budete dumat, film u vás bude padat. ()
Já nevím. Tohle je už několikáté mé setkání s filmovou Asií a pokaždé, opravdu pokaždé to má stejné charakteristiky. Jazyk, kterému nerozumím, a tudíž stále čtu titule a na vizuál moc času nezbyde, herci, kteří jakoby stáli před kamerou poprvé a většina jejich výkonů jsou prostě katastrofální, jména, ve kterých se ani omylem neoritentuju a jako téměř vždy vcelku fajn nápad, který je ale zfilmován až parodicky nedobrým stylem. Neoslňující podprůměr. ()
Reklama