Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (481)
"This must be seen by everyone!", "One of the greatest antiwar films!", "The greatest war movie you´never seen!", "This is a war as Hollywood could never portray it"! /Empire/ "A masterpiece not only of filmaking, but of humanity itself." /S.Penn/ "The greatest war film ever made"! /J.G.Ballard/ ... Toto je len pár prívlastkov, ktoré si tento výnimočný ruský film vyslúžil. Nadčasový ,surový a veľmi depresívny. Videl som to velmi dávno, ešte za socializmu ,ako malý chlapec, a bol to pre mňa film, ktorý ma prikoval do sedačky a zničil všetky moje detské, naivné predstavy o vojne. Ani skoro po dvadsiatich rokoch som nezabudol...100%. ()
Ono se to lehce řekne jdi a dívej se, ale zrovna na tenhle film se moc lehce nedívá. Ne, že by to byl špatný film, to ani omylem. Skvělá práce režiséra i kameramana však dokázala nacistické zrůdnosti páchané v Sovětském svazu převést do tak silného filmového zážitku, že po skončení filmu přišla na návštěvu do mé hlavy slečna deprese. ()
Jdi a dívej se je doslova synonymem pro pěkně hutné a hluboko pod kůži se vtírající válečné drama. Tento snímek bych rozhodně nedoporučil slabším povahám, jelikož jde o pořádné depresárium! Všechny ostatní snímky, které se honosí žánrem "drama/válečný", jsou proti tomuto večerníčky pro děti. Kam se hrabe Schindlerův seznam... ()
První polovina čirá špína a deprese, ale s přílišným lpěním na artové podání a velmi pomalým tempem, což občas filmu znatelně škodí, druhá polovina peklo na Zemi. 2SV v tom nejsyrovějším a nejděsivějším obrazu. Poslední sekvence jeden z nejsilnějších konců filmu, jaký jsem kdy viděl. Jdi a dívej se. ()
Přehlídka hnusu, která člověku připomíná, jak se vlastně máme v současné meziválečné situaci dobře. Člověku mrazí v zádech, když si představí podmínky, v jakých muselo tehdejší obyvatelstvo přežívat, či bojovat o holé přežití. Jediná výtka z mé strany tak míří k českému dabingu, neboť se mi nepodařilo koupit film v originálním jazyce. Takže fakt, že malé holčičky dabuje muž s evidentně přiškrcenýma koulema tedy nelze považovat za vadu snímku jako takového. Opravdu velmi vydařený kousek filmařiny. Moc se mi líbila cesta, kterou si filmaři zvolili. Podávat příběh formou chlapce, který byl v podstatně donucen vstoupit do armády, byl velmi dobrý nápad. Na něm pak divák vidí úplně nejlépe, kterak ho cesta nelítostnou dobou poznamenala. Vůbec mi nevadil ani pozvolný rozjezd, který je jediným úsekem, kde má divák šanci zalapat po dechu. Poté už následuje čiré násilí a scénka s vypálením běloruské vesnice se mi zřejmě na dlouho vryje do paměti. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (31)
- Jedním z největších problémů bylo obsazení hlavní role Fljory. Režisér Elem Klimov k tomu řekl: "Jakmile jsme došli na Fljoru, byli jsme bezradní. Věděli jsme naprosto přesně, co tohoto herce čeká, a báli jsme se, aby to, co ve filmu prožije, nepoškodilo jeho psychiku. Ale nebylo jiné cesty. Zkoušeli jsme desítky chlapců, až jsme vybrali Alexeje Kravčenka. Ale hned nastal další problém. Jeho matka nesouhlasila, měla obavy, že film chlapce poznamená. Hodně nám při práci pomohli psychologové a Alexejova matka se často účastnila natáčení. To nám mnohé usnadnilo. Když se pak Alexej viděl na premiéře, říkal, že měl pocit, jako by viděl někoho jiného." (NIRO)
- Na samotné natáčení Elem Klimov vzpomínal: "Točili jsme v Bělorusku, v místech, kde došlo k zobrazované tragédii, kdy nacisté vypálili stovky vesnic a vyvraždili jejich obyvatele. Bylo to pro nás velice poučné i bolestné, protože natáčením jsme v lidech opět vyvolávali zasuté vzpomínky. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda mám vůbec právo před lidmi, kteří prošli válkou, znovu nechat ožívat všechny ty hrůzy. Když jsem například natáčel scénu upálení vesničanů, nemohl jsem dlouho před tím spát a po natáčení jsem onemocněl. Ale nemohl jsem se vzdát ani jednoho záběru, ani metru filmu. Kdybych se vyhnul pravdě, pak by se apelativní povaha filmu otupila. Bylo to opravdu náročné, ale zase to na druhé straně napomohlo pravdivému dobrazu doby i událostí." (NIRO)
- Nejdříve byl v plánu název filmu "Zabít Hitlera", ale jméno muselo být změněno, protože to v té době bylo považováno za nevhodné. (Poker_Face)
Reklama